Šialený Max

Šialený Max znamená pre Austráliu asi toľko, čo ABBA pre Švédsko. Ako jedna z mála akčných postáv dokázal zaujať divákov nielen v USA, ale aj na celom európskom kontinente...Vzhľadom na žáner je tu málo akcie a napätia, dej sa dá predvídať a prostredie je s prihliadnutím na udalosti veľmi neskutočné. No na druhej strane, sme vďaka tomuto filmu spoznali vynikajúceho herca Mela Gibsona, ktorý vynikol najmä v scénach, kde mohol naplno prejaviť citové rozpoloženie svojej postavy. Priznám sa že prvý diel ma bavil viac než dvojka lebo tento ešte nevyzeral tak veľmi postapokalypticky ako druhý diel. Tretí som ešte ani nevidel, lebo po dvojke ma to neláka. (23.08.2013)

Před 40 roky vtrhl poprvé do kin Šílený Max a kinematografie od té doby nebyla už nikdy jako dřív. První film ještě z větší části vycházel z dobového brakového žánru thrillerů o pomstě, ale aktualizoval ho prostředím společnosti hroutící se do zkázy. Právě originální a působivé dějiště spolu s charismatickým hrdinou, který propadá zkáze, udělalo z filmu mezinárodní hit. V prvním filmu ještě Max Rockatansky pracuje jako silniční policista a stará se o svou rodinu. Jenže svět kolem něj ovládá bezpráví a město i dálnice terorizuje nelítostný motorkářský gang. Jak dlouho dokáže člověk vzdorovat hrůze kolem sebe, než sám propadne šílenství zloby a pomsty? _____ Série Šílený Max ustanovila podobu žánru postapokalyptických akčních filmů a zanechala nesmazatelný otisk v prachu silnice světové popkultury. Současně ale také její jednotlivé části představují polemiku s dobovými trendy nejen akčních filmů, ale vůbec celého hlavního proudu kinematografie. Zatímco jiní filmaři Maxe kopírovali, jeho autor, režisér a scenárista George Miller svého hrdinu neustále přehodnocoval a posouval dál do nových směrů. Spolu s tím také pokořoval vypravěčské hranice žánru i praktické možnosti akčních filmů. Millerovi se podařilo vytvořit čtyři diametrálně odlišná a vždy zcela originální pojetí postavy osamělého bojovníka, ale také světa po konci civilizace a nových společenstev, které vyrůstají na starých troskách. Jeho ambiciózní vize ožily do dech beroucích podob díky kaskadérským mistrům a choreografům akčních scén, ale také profíkům z oddělení výpravy a kostýmů, v jejichž práci se posléze zhlédla celá subkultura. Spíše než jeden pokračující příběh představuje série Šílený Max čtyři uhrančivé a osobité variace na téma hrdiny, postapokalypsy, sváru temnoty a naděje, ale také silných žen i samotných důvodů, které člověka nutí bojovat. (anotace pro maraton série v kině Aero, 2019) (14.03.2021)

12.8.2015: Škrtám všetko zlé, čo som kedy o prvom Maxovi napísal. Neotrelé, dodnes podnetné, sugestívne a emočne silné prepojenie žánrových pravidiel westernu a exploatačných filmov o pomste v príbehu ochrancu spravodlivosti, ktorý čelí mravnému, ideovému a hodnotovému rozkladu vonkajšieho i vnútorného sveta. 80% (15.06.2013)

Vyprahlá pustina, kde je nouze o vodu a potraviny, navíc musíte bojovat s Nočními vlky budoucnosti ... z toho jsem už asi vyrostla. Často ale mívám sentimentální náladu a staré filmy, které jsem dřív žrala, hodnotím vysoce, takže nechápu, proč to u Maxe z roku raz dva po Kristu nejde. Kdysi jsem u těchhle filmů proseděla s nadšením hodiny. Nevím jestli je to únavou, že se nedokážu vrátit v čase a dát tomu plný počet. Zatím dám tři hvězdy a uvidím, jestli se po nějaké době k filmu vrátím a změním názor. (Challenge tour 2015) (28.04.2015)

Je mi líto, ale pozice Šíleného Maxe v historii australské kinematografie mě ani o jediný stupeň neuhnula z kurzu nastoleného prvním záběrem na hlavního záporáka a jeho bandu, která má představovat ultimativní zlo ekvivalentní čtyřem vyšinutým smažkám v čele s tím blonďákem v Carpenterově Okrsku 13 (1976). Psychopatičtí motorkáři totiž víc než co jiného vypadají a chovají se jako teplí šerifovi pomocníci ve Vůni Cibule (1975). Nemá smysl tu řešit nějaké herectví, ve filmu jde hlavně o honičky a bouračky, a až v poslední čtvrthodině dojde na Maxovu pomstu. Té předchází záběr na Gibsona opřeného o futra nemocničního pokoje, s vyvrácenou hlavou a nepřítomným pohledem - toť vše k přerodu policajta s obavami, aby se nestal takovým "jako oni". Uznávám, že první scéna se zapalovačem, stejně jako první scéna v nemocnici, jsou působivé a nepříjemné, ale do očí bijící celková lacinost snímku, ve spojení s extrémně chabým scénářem respektive jeho režijní realizací, které nesahají legendárním revenge movies jako Přání Smrti (1974) ani po kolena, zabíjejí celého Mad Maxe tak dokonale jako Pokémon, Beyblade, DigiMon a spol. dětské mozkové buňky. Nedočkáte se tu ani vysvětlení, v jakém světě se vše odehrává - všechno vypadá celkem normálně, třeba nemocnice dokonale současně, jen je všude podezřele málo lidí, po silnicích jezdí krom policajtů a magorů asi dvě auta "civilů" a jedna cisterna, a toť vše. Čili varování pro ty, kdo se těší na postapo, které se stalo vzorem třeba i pro design zbrojí ve Falloutu a stovkách dalších děl - BORCE S BROKOVNICEMI A OŠTĚPY NAVLEČENÉ V KOŽENÝCH BUNDÁCH A KYRYSECH S OSTNATÝMI NÁRAMENÍKY UVIDÍTE AŽ VE DVOJCE:) Z toho vyplývá, že první příběh "Mad" Maxe Rockatanskyho je dobrý jen jako ukázka, co že se to vlastně hlavnímu hrdinovi přihodilo, než se z něj stal Road Warrior, který se pustil do křížku s pozdějším Bennettem z Komanda;) Odmítám se kdykoliv podívat ještě byť jen na kousek z tohohle těžce nepodařeného filmu, a odmítám i jeho kultovní status. Z dnešního pohledu jen upřímně doufám, že se George Miller od svých nezralých 34 let za těch v mezidobí uplynulých dalších 35 něčemu naučil, a nepromrhá účast Toma Hardyho na novém Šíleném Maxovi. Jelikož ale filmografii pana Millera "zdobí" po prvních dvou Maxech kromě výborných Čarodějek Z Eastwicku a zřejmě slušného dramatu Lék Pro Lorenza (neviděl jsem) jenom Happy Feet a Prasátko Babe, docela se výsledku obávám. Snad bude mít schopného aspoň druhého režiséra, a bude se krom Charlize Theronové s holou hlavou na co dívat:) Pro prvního Mad Maxe mám ale schovaných slabých 50%. (20.09.2014)