Bez vědomí

Výborné, po všech stránkách - kamera, scénář, herci, režie, scéna. A tak skličující, že jste okamžitě vděční, že vy nic takového prožívat nemusíte. Nebo že o tom radši ani nevíte. Nedalo mi to a hledala jsem si, kdo je Ondřej Gabriel - myslela jsem si, že je to jen někoho přezdívka. Ale překvapivě je to úplný zelenáček. Proto mi vážně připadá neuvěřitelné, že se mu hned napoprvé povedl takový vyzrálý scénáristický megazásek, k němuž se drtivá většina jeho kolegů za celý život ani nepřiblíží - moje gratulace směřuje tedy hlavně k němu. (01.12.2019)

Bez vědomí je překombinovaná a místy celkem za vlasy přitažená podívaná, u které jsem si nejednou vzpomněl na Neznámého s Liamem Neesonem. Nicméně na druhou stranu mě takhle do děje nevtáhla ani nová sezóna The Crown. Hodně intenzivních 6 hodin a rozhodně silný zážitek. Takhle nepříjemné pocity jsem naposledy měl při sledování první řady The Handmaid's Tale. (24.11.2019)

Seriál jsem si od prvních chvil užíval a ačkoliv jsem se obával přepáleného finále, byl jsem nakonec nadmíru spokojen. Pokud bych měl srovnat s podobně zaměřeným Rédlem, alespoň u mě tentokrát daleko více převažovalo napětí nad nějakou tíživostí. Bez vědomí je sice seriál o lidech, kteří jsou více či méně v hajzlu, ale především je to hrozně zajímavá špionážní podívaná, u které se divák rychle naučí nevěřit nikomu a ničemu. Snad poprvé jsem měl možnost vidět trojrozměrně vykreslené, zranitelné a uvěřitelné estébáky. Ono se o tom moc nemluví, ale i tohle byli lidi, kteří řešili své osobní problémy a chodili z práce domů za nemocnými manželkami. Takže i přes odpor k jejich práci jsem za tohle rád, protože děsivých figur v černých tatraplanech je plná Zdivočelá země, nemluvě z druhé strany o panákovi Žitném z 30 případů majora Zemana, který snad ani žádný osobní život nemá. Závěr je dost mrazivý, zejména rozhovor Vlacha s Marií nad fotkou ze spisu a úplně poslední scéna, ale o to lepší pocit z tohohle seriálu mám, a to i přesto, že hry tajných služeb jsou především hrozné svinstvo. (1 307.) (20.05.2020)

Po zrovna ne šťastně strávených šesti hodinách jsem se konečně prokousal do toužebného finále. Řeknu to upřímně, tento seriál mě vůbec neoslovil, a těch důvodů je asi více. Z herectví mám smíšené pocity, dramatické zoomy na konci obrazu mi lezly na nervy a občas jsem měl problém s předvídatelností. Scénář je jedna velká otázka, občas jsme sledovali vyloženě kravinu, a pojmout seriál tak, že Táňa Pauhofová se rozhodne pátrat a hledat pravdu sama, mi připadalo trochu trapné, její postava mě navíc asi nejméně zajímala. Na scénáři ale cením to, že celkový výčet postav je poměrně zajímavý a každá z nich se nějakým způsobem rozehraje, a co je důležité, postupně i dohraje. Navíc jsou všechny tak trochu propojeny. S předchozím Zachariášovým počinem Pustina je to nesrovnatelné, a co se týče dobovky z 80's, rozhodně bych spíše doporučil několik let starý Svět pod hlavou, a konec konců i nedávný, ale už teď zapomenutý pokus Jana Hřebejka o celkem věrné vyobrazení zmatku začátku 90. let, a sice minisérii s názvem Rédl. (26.11.2019)

Tak jako Pustina i tenhle magnus opus mého už oblíbeného režiséra a zase ne za pět hvězd. I přesto že s prstem v nose je tahle série naprosto někde jinde než jinak bídná česká TV produkce. Tentokrát velké díry ve scénáři (jeden příklad za všechny: paní pobíhá po obrovském území Ruského vojenského újezdu, kde se nejen skvěle orientuje, nikdo ji nechytí , ale skoro objeví Něco tajemnýho......, no ale fuj....) a až neuvěřitelná propast mezi skvělými herci -Myšička, pro mě ohromné překvapení Podzimková, neuvěřitelně uvěřitelný Vlasák, samozřejmě Hofmann, a koncentrace zmaru-úžasná Vlasáková,-oproti tomu nekoukatelní Pauhofová nebo Nykl). Ale jinak něco na co v kotlině opravdu nejsme zvyklí. - To jsem zvědav kdy tohle půjde na ČT..... . (10.01.2022)