Smäd po živote

Scénář je úžasně a pečlivě napsanej (skoro všechny věty mají největší možný smysl a význam a žádná není přebytečná, což je jev co se hodně málo vidí). Práce stojící za tímhle filmem ve formě background checku sběru informací a následné prezentace je vydatná a podmanivá jako van Goghovy obrazy. Film úžasně splnil, co měl. (23.10.2012)

Tento film představuje jediněčně nadaného člověka, kterému ale nikdo nerozuměl a který byl drcen a sžírán vnitřními démony, jež ho ovládli tak urputně, že ho nakonec dohnali až k autoamputaci ucha a posléze k dosti bolestivé sebevraždě. Sledovat Kirka Douglase jako Vincenta van Gogha je opravdu fascinujícím zážitkem. (01.02.2007)

Keď prišel van Gogh o ucho, bola to lááááska. Tenhle úryvek z písničky Elánů a obraz Slunečnice bylo asi to jediné co jsem o van Goghovi věděl. Malířství není holt můj obor, troufám si říct, že všechny slavné obrazy co znám bych spočítal na prstech obou rukou. Přesto byla Žízeň po životě poctivým a solidně udělaným životopisným filmem, který si kupodivu dle kontroly na wikipedii nic moc nevymýšlel. Katolická minulost, fascinace lidskou prací, teplými barvami, světlem, láska k bratrovi, divoké "přátelství" s Gaugienem, nepochopení současníků a čím dál horší psychické potíže vedoucí k sebevraždě. Nic tu nechybělo. A i když nemůžu říct, že bych se celý film čtyřhvězdičkově bavil, krásná kamera, spousta obrazů a především Kirk Douglas mě nedovolí dát míň. Kirk Douglas, který hrál většinou hrdiny či kovboje zahrál naprosto famózně, slabošského a psychicky nemocného člověka, zasloužil si Oscara. Naopak Anthony Quinn měl spíše "štěk" a ten Oscar nevím nevím. Každopádně 4*. (20.09.2020)

Krásný film, který vyjadřuje vše, co jsem si o van Goghovi kdy myslel. Jde o tragický osud člověka, jenž se zuby nehty držel všeho krásného, aby alespoň na okamžik nemusel vidět to ostatní a aby mohl zapomenout na své vlastní těžkosti. Skvělý Kirk Douglas a práce režie i kamery - filmové obrazy jsou nádherně syté a hřejivé, no zkrátka přesně tak, jak mají. (10.12.2016)

PLEASE DON'T GO! YOU DON'T KNOW HOW ALONE FEELS! I KNOW ABOUT LONELINESS! ONLY I DON'T WHINE ABOUT IT!!! Co na to říct. Hodně depresivně na mě tento snímek působil. Možná i tím, že jsem se v některých věcech v postavě Kirka viděl. Alkohol, hádky, nabubřelé ego, deprese a věčné stěžování si, protože prostě nedokáže některé věci v životě přejít jen tak. Neznal jsem příběh Vincenta a proto jsem se na začátku lekl, že bude nábožensky založen a že bude věčně mlet o bohu. Mé obavy se velice brzy ukázali jako liché a až na tu sklíčenost co z filmů na člověka působí šlo o zajímavou biografii neobyčejného člověka. Velice potěšil Antony, i když ve filmu neměl moc místa. Nejsilnější scéna? Vincentův záchvat, kde se vyvalí na skálu jako Stallone v Cliffhangerovi, při tom vymačká všechnu žlutou temperku a potom skočí do křoví. Vše podpořeno dramatickou hudbou. Mno a úplný závěr? I AM DESPERATE. I CAN FORESEE ABSOLUTELY NOTHING. I SEE NO WAY OUT!!! (09.03.2016)