Reklama

Reklama

Společnost MGM vlastnila práva na populární román Irvinga Stonea o životě holandského postimpresionisty Vincenta van Gogha "Žízeň po životě" (1934, česky 1957) už od roku 1946, ale projekt neustále odkládala jako příliš riskantní. Její názor změnil úspěch životopisného snímku Johna Hustona o malíři Toulouse–Lautrecovi Moulin Rouge (1952) a také ohlas mezinárodní výstavy, jež v padesátých letech představila van Goghovo dílo široké veřejnosti. Režií byl pověřen Vincente Minnelli, jehož výtvarná minulost byla zárukou, že malířovy obrazy budou ve filmu představeny v plné kráse. Zachycení vlastních pláten na filmový pás nebylo přes ochotnou spolupráci největších světových galerií vůbec jednoduché. Tvůrci se museli vyhnout nadměrnému osvětlení, a proto nejdřív vyfotografovali van Goghovy obrazy speciální portrétní kamerou a náležitě zvětšené diapozitivy pak nasnímali znovu s použitím silného zadního osvětlení a speciálních objektivů. Film vznikal prakticky celý v evropských exteriérech, na skutečných místech, kde van Gogh pracoval a žil. Obsazení postavy psychicky labilního umělce, trýzněného neustálými pochybnostmi, bylo poměrně jednoduché, neboť Kirk Douglas, který o roli projevil zájem, byl umělci dost podobný. Za svou kreaci, která patří k nejlepším v jeho dlouhé kariéře, dostal mj. Cenu newyorských filmových kritiků, Zlatý glóbus a oscarovou nominaci. Snímek obdržel ještě další tři nominace (herecký výkon ve vedlejší roli, scénář podle předlohy, barevná výprava), ale zlatou sošku si domů odnesl pouze Anthony Quinn za ztvárnění van Goghova přítele, malíře Paula Gauguina. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (108)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

I literatura faktu může mít - a má - svá nadčasová díla. Stoneova goghovská biografie dala příležitost pro vytvoření její adekvátní filmové podoby. Jména jejích tvůrců byla sama o sobě zárukou; odvedený výstup je nezpochybnitelným pozitivním zodpovězení řečnické hypotézy, podané v úvodu tohoto komentáře. Výrazný tvůrčí ruch modernistické výtvarné komunity v tehdejším "chrámu uměn", jímž se na dlouhá desetiletí stala Paříž tolerantní francouzské Třetí republiky, měl v poslední třetině 19. století několik nepřehlédnutelných osobností. Mimo Rodina, Renoira či Cezanna to byli i dva nepřehlednutelní, zvláště osobití protagonisté: výrazně exentrický Vincent van Gogh, tak trochu připomínající pověstného "chuďáčka božího" Františka z Assisi, a někdejší burzovní makléř s peruánskými kořeny Paul Gauguin. Ponor do jejich duševního světa, rekonstrukce tvůrčí metody, prolínání tvůrčí reflexe a sílících pnutí, to jsou základní interakce nejen Goghova života, ale i filmu, který nám jeho životní tragédii a nadčasový umělecký úspěch přibližuje. Jména hereckých gigantů Douglase njst. a Quinna mluví za jiná, která jsou neméně dobrá. Žízeň po životě se tak již více než půl století mění v naplnění permanentně uspokojované touhy filmového diváka po nevšedním trvalém zážitku. ()

Topco 

všetky recenzie používateľa

Vincent je tu vykreslený ako neurvalý, labilný mladík so sebadeštruktívnymi sklonmi. Škoda, že scenár odignoroval verziu (fakt), že bol postrelený. Na druhej strane kvitujem reálne exteriérové lokácie, v ktorých Vincent žil a maľoval. Krásne korešpondujú s jeho obrazmi. PS: horkokrvnému Kirkovi to nesporne sadlo, ale oscarový Quinn ťaží z minima maximum. ()

Reklama

misterz 

všetky recenzie používateľa

Zaujímavý životopisný snímok, ktorý vás prevedie všetkými najdôležitejšími etapami van Goghovho života v podaní charizmatického Kirka Douglasa. Navyše je dejová linka obohatená o rozmer výtvarného umenia, kde na jednotlivých obrazoch by mohol človek oči nechať. Trocha na škodu je dosť rozpačitý záver, ktorý evokoval, že van Goghov posledný obraz by mal byť "Obilné pole s vranami", čo ale nie je pravda, keďže to bola „Záhrada u Daubigny“. Inak Vincent van Gogh je podľa mňa najväčší maliarsky smoliar histórie. Za jeho života bol rád, keď predal jeden obraz za 400 frankov a stále žil preto v biede (ešte šťastie, že mal takého chápavého a oddaného brata), po smrti však hneď trhol v tržbách niekoľko rekordov a jeho obrazy sú medzi zberateľmi považované za najcennejšie vôbec. Aká to smutná irónia. Slušný nadpriemer. 80/100 ()

(mOnkey) 

všetky recenzie používateľa

Umění nerozumím. Malířství už tuplem ne. Přesto van Goghovy obrazy, jako i obrazy jiných autorů, obdivuju. Nikoliv z pseudointelektuálního hlediska, ale jednoduše proto, že se mi líbí. Ostatně van Gogh slouží jako ideální ukázka toho, že umění není ani tak čistě subjektivní záležitostí, jakožto spíš odrazem společenských tendencí. Jak jinak si vysvětlit, že masového uznání se tento umělec dočkal až po své smrti? Lidé se chovají jako stádo, přestože tvůrčím činnostem většina z nich pramálo rozumí. Stejně tak ani já nemám problém akceptovat fakt, že v dílech velikánů (nejen v malířství, ale například i v oblasti klasické hudby) nevidím většinou ani tak genialitu samotných umělců, nýbrž prostě a jednoduše čiré osobní zalíbení. Sice jsem zatím neviděl například Pollocka, ale přesto se odvážím tvrdit, že právě tento snímek (Lust for Life, aby nedošlo k nedorozumění) představuje vrchol v rámci "biografií" slavných malířů. 85% ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Snímek, nad kterým čas nemá žádnou moc. Výmluvná výpověď o osudu jednoho z nejvýraznějších představitelů výtvarného umění ... a především o jeho až chorobné posedlosti - o skryté našeptavačce, která sice může ruku v ruce s přirozeným talentem napomáhat ke vzniku těch nejcennějších uměleckých děl, ale bez záruky osobního úspěchu a následné oslnivé kariéry ... o zajištění bohatství či alespoň nějakých skromnějších finančních prostředků raději ani nemluvím. Zato dokáže zcela spolehlivě proměnit život v očistec, neboť je to věrná, ale nadmíru žárlivá společnice, která své oběti chce mít jenom pro sebe. Tak nevím, jestli byste o ni stáli ... kdybyste ovšem měli na výběr - posmrtná sláva je sice hezká věc, ale moc si jí neužijete. P.S.: Obrazy Vincenta van Gogha sice nejsou zrovna můj sálek kávy, ale to s hodnocením nemá co dělat ... 4,5* ()

Galéria (60)

Zaujímavosti (5)

  • Herec John Wayne, predstaviteľ mužných charakterov vo westernoch, bol zhrozený, keď tento film videl. Kirkovi Douglasovi vtedy povedal: "Preboha Kirk, ako si mohol hrať vo filme ako je tento? Zostalo nás len pár skutočných chlapov. Máme hrať silné, drsné postavy, nie slabošské buzny ako bol ten Vincent van Gogh." [Zdroj: Scott Eyman, John Wayne: The Life and Legend (2014), str. 293] (Tvrdolín Veliký)
  • Přestože se často píše, že Anthony Quinn získal Oscara za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli za 8 minut, ve skutečnosti je na plátně 23 minut a 40 vteřin. (Kulmon)
  • Mnoho lokací z filmu se odehrává na skutečných místech, která navštívil Vincent van Gogh. (Kulmon)

Súvisiace novinky

Zemřel herec Kirk Douglas

Zemřel herec Kirk Douglas

06.02.2020

Ve 103 letech zemřel herec a ikona klasického Hollywoodu, Kirk Douglas. Herec byl třikrát nominovaný na Oscara za snímky Champion, Příběh tří lásek, nebo Žízeň po životě. Čestného Oscara přitom… (viac)

Reklama

Reklama