Legenda jménem T-34
Т-34
T-34
Réžia:
Alexej SidorovScenár:
Alexej SidorovKamera:
Michail MilašinHrajú:
Alexandr Petrov, Viktor Dobronravov, Irina Staršenbaum, Vinzenz Kiefer, Nikita Kukuškin, Pjotr Skvorcov, Semjon Treskunov, Arťom Bystrov (viac)Obsahy(2)
Veľká vlastenecká vojna. Poručík Nikolaj Ivuškin (Alexander Petrov) spolu s vodičom Stepanom Vasiľonkom (Viktor Dobronravov) v malom nákladiaku len o vlások uniknú nemeckému tanku. Ivuškin dorazí na veliteľstvo v obci Nefjodovka, kde ho menujú veliteľom jediného bojaschopného tanku. Čoskoro na miesto prídu tanky nemeckého Hauptmanna Klausa Jägera. V bitke zničí Ivuškin celú Jägrovu tankovú rotu, často aj dva tanky naraz jednou strelou. Jeho tank T-34 však utrpí vážne škody. Ivuškin a mechanik Stepan Vasiľonok sú zranení a padnú do zajatia. Odhodlaných a odvážnych vojakov to však nezastaví a hneď začnú plánovať útek. Majú totiž s Jägrom nevybavené účty. Ivuškin vymyslí únikový plán, s ktorým mu pomôže ruská tlmočníčka Aňa (Irina Staršenbaumová) a otlčený legendárny sovietsky tank T-34. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (262)
Ach, ty Rusáci! Já bych chtěl vidět, aspoň jeden ruský film, kde není " геро́й ". Nejhorší na tom je, že oni to i umí natočit. Mají na to rozpočet a hromadu válečné techniky. Jejich záběry jsou velkolepé, ale ten scénář a hlavně dialogy jsou fakt dementní. Já vím, že ruská mentalita je nepochopitelná a díky ní, také nikdy nemohli němci vyhrát válku, ale stejně. Tenhle film hodně zachraňuje německý herec Vincenz " Kobra 11 " Kiefer. Je to takový záporák, který je vlastně sympaťák a vy mu postupem filmu začínáte i fandit. Jak to s ním dopadne je dopředu jasné. Jinak, ani ruský film dopadnout nemůže. Bohužel. PS: Pokud, ale máte rádi válečné filmy, tak to stojí za shlednutí. Tankové bitvy jsou podařené a jsou lepší než ve " Fury ". Zbytek, už se srovnávat nedá. A. Petrov totiž není B. Pitt. ()
Pravda nesmí stát v cestě dobrému příběhu a myšlenka hrdinných tankistů, kteří si bránu pekla otevřou služebním vozem, je zábavnější, než by se jeden nadál. Film v rámci válečných hrdinských děl vyzdvihuje to, že nepřítel je personalisován do důstojného soupeře. V bídě a zmaru boje proti výrazné přesile, stejně jako v koncentračním táboře, je pár vydařených odlehčujících momentů. Pokud film pojmeme jako válečnou fantasy, jíž nepochybně je, ať byl počáteční záměr tvůrců jakýkoliv, nemůžou nám divácky vadit ani triky jako z počítačové hry. Od prvního válečného filmu, co jsem kdy viděla, mě nepřestalo těšit, když Němci nějakým způsobem ostrouhaj. Tady třeba ostrouhali most. ()
Vojenské filmy z obdobia 2. svetovej vojny nie sú mojou šálkou kávy. Rovnako tak nemám rád tanky a už vôbec nemám rád bezúčelnú akciu, ktorá je naviac mixom oboch spomenutých faktorov. Preto sa až čudujem, ako sa mi T-34 páčil. Právom by som ho prirovnal k filmu Fury z roku 2014. Oba filmy sa sústredia na akciu a tanky, oba sú z obdobia 2. svetovej vojny a oba menia skutočné udalosti v prospech obsahu. T-34 však považujem za lepší. Narozdiel od Fury, ktorý takmer všetku pozornosť strháva na dialógy a často ani nevie čím chce vlastne byť (chvíľku sa javí ako komorný film, chvíľku je tam chaotická akcia, chvíľku tvorcovia sádzajú na humor a chvíľku sa to snaží ukázať problémy vojny, čím však vo výsledku nefunguje ani jeden faktor a nie je tam vzájomná zviazanosť všetkých prvkov) má T-34 jasne ustanovený smer, ktorým sa bude uberať. Je to skrátka film určený pre publikum ľudí, ktorí zbožňujú tanky a ostatné veci (vojna, romanca atď.) sú už len v pozadí. Veď to propagovali aj vývojári najznámejšej a najúspešnejšej hry o tankoch World of Tanks, čo už asi svedčí o čom film vlastne bude. No, aj keď tu síce bolo veľa zbytočných plot holes a film bol príliš dlhý, vo výsledku to až tak nevadí. Pochváliť musím soundtrack, bez ktorého tu mnohé nefungovalo. Chválim aj technickú stránku, ktorú zároveň považujem aj ako najsilnejšie pozitívum filmu. Tie efekty, ten vizuál, tie slow movement speed momenty. To všetko je tu zvládnuté na jedničku a je to vlastne aj jeden z vizuálne najlepších vojenských filmov, ktoré som videl. ()
Prvních dvacet minut jsem si myslel, že se dívám na klasické válečné drama. Trochu patetické, trochu špinavé a tuctové. T-34 ale není ruská varianta Velkého útěku, ale spíš komiksový film odehrávající se za Druhé světové války. Na historii se ohled nebere, pravděpodobnost se přizpůsobuje, fyzika funguje všelijak a zpomalovaček je tam moc i na film Michaela Baye. Kupodivu to vůbec není špatné. Akce je přehledná a vypadá veskrze efektně. Parta sehraných tankistů působí navzdory své zoufalé nevýraznosti sympaticky, takže jim není problém držet palce. Líbil se mi i hlavní záporák, který má víc charisma a uvěřitelnosti, než většina protivníků Avengers. Občas se objeví válečný film, který je logicky úplná kravina a fundamentálně špatně, ale i tak je zábavný. Jako tohle. Nebo Bitva v Ardenách. ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (20)
- Z dalších českých lokalit zavítal filmový štáb například do tzv. pevnostního města Terezína. Filmařům se velmi líbilo, jak město leží na obou březích řeky Ohře, která Terezín rozděluje na Malou a Hlavní pevnost Terezín. T-34 se natáčel ale také v Lokti na Sokolovsku, konkrétně na jeho náměstí T. G. Masaryka, nebo v bývalém vojenském cvičišti pod zříceninou hradu Klenová, který armáda v roce 2007 prodávala za devět milionů korun. Mimochodem, jakmile v česká armáda prostor opustila, ocitlo se místo v obležení všech lapků, kteří odvezli vše, co se dalo zpeněžit. Takto zmizely u některých bývalých armádních staveb například i kovové schody, která skončily patrně v některé ze sběren. (Paity)
- Rozpočet filmu byl 10 miliónů amerických dolarů. (JoranProvenzano)
- Noční bitva mezi T-34 a čtyřmi německými Tigery se natáčela na náměstí v obci Úterý v okrese Plzeň-Sever, kde se mimo jiné natáčel i seriál Zdivočelá země(od r. 1997). A „téčko“ se do této bitvy brobourá skrz Kolonialwaren, který však na tomto místě nestojí a ani nikdy nestál, neboť je to přímá ulice, která vede z náměstí k v této obci jediné fungující restauraci U Kašny. (codyak)
Aby som si vo svojom komentári navzájom neoponoval, rozdelil som film do dvoch časti. Prvá časť sa odohráva na jeseň 1941 a nemecké vojska sa blížia ku Moskve a môžeme vidieť taktickú vyzretosť dvoch veliteľov podporučíka Nikolaja Ivuškina a na druhej strane kapitána Klausa Jägera. Táto otváracia bitka vyzerá, ako samostatný film. Tým, ktorí sa usmievali nad chytrosťou oboch aktérov, len trocha reality. Boj 5.12.1941 v dedinke Nefedevo pri Moskve 89. tankový prápor 16. armády bojoval proti tankovej rote 40. motorizovaného zboru Wehrmachtu. Časť práporu bol zničená ale tank veliteľa práporu poručíka Pavla Daniloviča Guzyu z krytu zničil 10 nepriateľských tankov a ostatných 8 prinútil k ústupu. Neskôr sa vrátil k svojej jednotke a pokračoval v boji. Ďalšia legendárna bitka tanku T 34 pod velením poručíka Alexandra Sidoroviča Mnacakonova s Tigrami známeho 502. ťažkého tankového práporu (tu slúžil aj Čechoslovák Kurt Knispel – 168 zničených sovietskych tankov). Zničil dva tanky a tým uzavrel klin a ostatné tanky už boli bezprizorné, situácia z bitky pod dedinou Skvorice 20.1.1944. Ďalšou epizódou je bitka 20.1.1943 pri Leningrade v rámci operácie Iskra, kde sa ľahkému tanku T 60 pod velením poručíka Osatjuka podarilo zničiť celú tankovú čatu. A mohol by som opisovať mnoho ďalších hrdinstiev tak podobných z tejto bitky o Moskvu. Takže preto hovorím, že prvý film má historické korene v 2. svetovej vojne. Pri pozeraní ďalšej časti filmu som sa nemohol zbaviť pocitu, že som tento film už videl. A skutočne keď som zalovil v pamäti objavil som film Žavoronok, 1964 (Skřivánek, Škovránok), ale v žiadnom prípade aj podľa autorov, nejde o remake tohto filmu. Zase trocha histórie. Fakty o využívaní väzňov koncentračných táborov ako živých cieľov potvrdzujú mnohé spomienky a archívy (sovietske aj nemecké). Najmä výcvik nemeckých delostrelcov na terče, ktoré tvorili zadržané sovietske tanky aj s obsluhami sú opísané minimálne v štyroch nemeckých dokumentoch z archívu, ako aj v spomienkach generálporučíka Nikolaja Kriloviča Popela a plukovníka Pavlovceva, ale nepriateľ nemôže byť len hlúpy (vzhľadom na historickú realitu udalostí) a hrdinstvo na druhej strane ako silný populizmus. Pre všetkých divákov v skutočnosti druhá časť filmu neodráža realitu vojnových rokov a nemá historickú hodnotu.. V našom prípade snaha o prilákanie mladých k filmu si vo forme počítačových hier vyberá svoju daň. Ale vojna bola vyhratá nie prvoradovo technológiou, ale ľudskou vytrvalosťou, obetavosťou a nasadením celého sovietskeho národa (komentujeme film z východného frontu). Prirodzene mali by sa aj naďalej natáčať filmy o 2. svetovej vojne a o úlohe sovietskeho ľudu v nej, tak aby sa učili na nich nové generácie. V úvode som uviedol 3 príbehy hrdinstva a chcel by som vidieť obrazové verzie skutočných príbehov skutočných ľudí. Napokon len skutočná pamäť pomôže vyhnúť sa chybám v budúcnosti a pamäť si zaslúži rešpekt. Vo filme sme videli v bojovej činnosti aj dva na svoju dobu unikátne bojové stroje tanky T 34/76 a T 34/85. Natáčanie filmu sa odohrávalo aj v Prahe, Terezine, na hrade Loket ale aj v Rudolfinume v Prahe. () (menej) (viac)