Deadwood

Do filmu jsem šel trochu s despektem, protože přeci jen je to víc než deset let od konce seriálu a člověk už ledacos zapomněl, ale dočkal jsem se příjemného překvapení. Ano, uvědomuji si, že děj je na seriál poněkud neohrabaně naroubovaný, ale vidět to bylo snad jen na začátku. Čeho jsem se bál asi nejvíc, totiž zestárnutí jednotlivých aktérů, se nakonec ukázalo jako největší plus. Všichni působí unavenějším dojmem a pro nějaké divočení tu není mnoho prostoru, ale přesně to byl režisérův záměr a podle mě to k podobným rozlučkám sedí. Vedle původního obsazení zůstala zachovaná i solidní atmosféra a i když to ve finále nebylo o drsných přestřelkách či sexu, jsem spokojen. No a Trixie nezklamala. 80% (06.06.2019)

K pochopení příběhu mi stačila první série seriálu. Film se táhne na vlně o 10let později, starší a mírně změněné postavy v chování jsou příjemné hlavně u šerifa Olyphanta je plnější vizáž plusem. Kalamity Jane lesbička a hlavní kšeftař McShane změklý a nemocný, už nehraje důležitou roli. Standartní kousek obsahuje odhadem tak tři díly k doplnění seriálu z městečka Deadwood v čerstvě vzniklém státu Jižní Dakoty. 65% (15.05.2020)

Srdečná forma fan servisu, která dopřává setkání starých známých, snad poprvé po celém seriálu mě doopravdy dojímá a ze všech zúčastněných tahá vyzrálé výkony, které musí chytit za srdce. Ať divák znal tohle slavné místo o více než dekádu dříve, nebo (tak jako já) viděl film jen týden po dosledování třetí sezóny. Pokud sem někdo omylem zabloudil bez znalosti předchozích strastí, dostal nejspíš jen pomalou procházku místem, které nezná, a ve kterém spousta staře vypadajících postav promlouvá v dlouhých souvětích nebo naopak ve vulgárních a dostatečně pádných krátkých odpovědích. Kdo si ale pamatuje, jak se v téhle špíně žilo a miloval to, ten musí být v sedmém nebi. Já si od posledního díla Davida Milche sliboval jakékoli zakončení a i s pomocí parádně použitých mžitkových flashbacků jsem dostal nostalgie, že mě v pár chvílích málem porazilo. Tolik Alovy sebereflexe, tolik pohledů jisté dvojice, které trhají srdce, jak moc je z nich patrná bolest z toho, co mohlo být, tolik překvapivých účastí i kdyby jen v malých roličkách a pomrknutích. Radost přímo úměrná tomu, jak moc velkou radost může bolavý pohled na stále ještě divoký západ přivodit. Kdo říká, že tohle není Deadwood, ten už na jeho vůni zapomněl. (04.12.2021)

Tak tohle je solidní odpad. Je sice hezké vidět jak zub času zapracoval na postavách (a díky flashbackům si je scénář opravdu vychutnal) ale děj pokračuje stejnou nudnou žumpou jako před deseti lety. Navíc díky flashbackům vyplaval hned první exkrement - puritánská cenzura. Tak moc, že co nešlo přestříhat, vyžadovalo dotáčky. V rámci korektnosti "vyměkla" i mluva postav (žádný rasistický podtext) a největší vtip ze všech - Garret Dillahunt hraje TŘETÍ postavu!!! Opravdu tvůrcům nešlo o nic jiného než o vtip... (21.01.2020)

My job ain´t to follow the law. My job is to interpret it, than enforce it accordingly. Pokud po více jak dekádě navazujete jedním filmem na otevřený konec seriálu, tak se nevyhnutelně dostáváte do situace, zda to pojmout jako samostatně stojící a přístupné i divákům původní látky neznalých či zda to naopak udělat čistě pro původní obecenstvo a doufat, že si někdo z nich alespoň ty stěžejní linie a konflikty ještě pamatuje. Výsledkem je kočkopes, který se snaží o oboje. A tak je několik desítek úvodních minut ukázka nedůstojné scenáristické snahy o maskování do očí bíjící expozice naroubované na to, že každá postava "jakože nenápadně adresuje uplynulých deset let" v rozhovorech s ostatními způsobem, jaký u látky, který vždy stál na charakterech a dialozích, bolí nemálo. Sice v podstatě jde o třináctou a čtvrnáctou epizodu třetí řady, ale tvůrci to nechtějí přiznat; zřejmě ani sobě. Navíc, pokud jste čekali, že středobodem bude (ne)přátelský komplikovaný vztah Bullocka, Swearengena a Hearsta "o duši Deadwoodu", tak... Ano, ale opět až poté, co se nejprve věnuje stopáž všem (ano, všem; snad krom Wellivera) postavám z původního seriálu. Mnohdy zbytečně, neopodstatněně a čistě jako fanservis. Jakmile ovšem tato pasáž přeci jen pomine (trvá však déle než by bylo záhodno; do 40. minuty) a neřeší se "co bylo", ale "co je a bude", tak to rázem je opět starý dobrý Deadwood pojednávající o nepřikrášlené odvrácené tváři neodvratně mizejícího Divokého západu. Velkou devizou je, že Bullock již není až tak otravný jako býval; Olyphant v něm neskrývaně navazuje na svého Raylana Givense. Ve druhé polovině pak jde o důstojné (jakkoli ne pamětihodné) zakončení, kterému jeden rád odpustí i to, že přichází o pěkných pár let později než mělo. (01.06.2019)