Cesta späť

Hlavní důvod, proč to není jen další šablonovitá self-improvement story ze sportovního prostředí, která rovnou vyšumí, nýbrž film, co chytne za srdce a stojí za pozornost, je Ben Affleck. Otázka, do jaký míry musel hrát namísto pouze vžít se do svých vlastních trablí alkoholika, i tak ale, nemyslím, že na mě kdy herecky zapůsobil víc. (25.03.2020)

Gavin O'Connor se pro mě stává režijní jistotou. Naprosto civilní, uvěřitelné a dospělé. Nemá to žádné otravné, motivační kecy pořád dokola. Je to úplně normální film, s vynikajícím soundtrackem a fajn herci. Ben Affleck má specifické charisma, které vždy na své postavy aplikuje a jeho absolutní rozervanost mě trhala na kusy. Tu bolest, kterou měl v očích, přenesl na mě a to mu stačilo jen čumět smutně do kamery. Audiovizuál je peckovej, hlavně zvuk a i vizuál je takovej normální, nehraje se vůbec na efekty. Příjemné tempo taky potěší, a i když se jedná o velké klišé co se týče tohohle drama pojetí, tak se mi líbilo, že se zde určité problémy řeší tak trošku jinak, než zbytečně vyhroceným konfliktem. Přirozeně se hlavní postavě otvírají a zavírají dveře života a poslední záběr mě doslova nadchnul. Z těch scén, kdy Ben neustále chlastal, mi bylo fakt nevolno a depresivně, kdežto posledním záběrem mi film vykouzlil úsměv na tváři - konečně ten chlap si jde třeba jen zaházet míčem na koš, než jen opíjet svůj žal. Je i zde velký důraz na to, usmířit se s vlastníma démonama a stát se vlastním přítelem, pro takové témata mám vždy slabost. Několikrát jsem si pobrečel. Jediné co filmu tak nějak chybí, je že to fakt není ničím inovativní, takže člověk nemůže očekávat nic peprného, na efekt a nějakou nadstavbu. Říkám, působí to až chudě, tak nijak film nikam nespěchá a taky je to takové meditativní místama. Pěkný drama. A nejsem fanda basketu, ale zdejší zápasy když už nic, tak měli aspoň perfektní stadionovou atmosféru. (27.04.2020)

Ben Affleck bol vynikajúci, o tom niet pochýb, rovnako ako celé obsadenie, ale veľa nedostatkov bránilo tomu, aby bol tento film skvelý. Práca s kamerou bola hrozná, tie priblíženia a zamerania boli také amatérske. Vďaka tejto práce s kamerou som mal pocit, ako keby som sledoval béčkový film z 80. rokov. V tomto smere neexistuje žiadne ospravedlnenie, takže, má to veľký vplyv na dojem diváka. Cca prvých 100 minút sa to vlieklo pomalým tempom, a za ten ostatok filmu sa stalo príliš rýchlo. Chápem že tento film sa viacej zameral viac na závislosti na alkohole a osobných problémoch než na basketbal, za čo tvorcov musím pochváliť, lebo to previedli presvedčivo a nijak mi to nevadilo, že basketbal nie je na prvom mieste. 7/10. (26.09.2021)

Někdo by řekl, že jde jen o další z řady dramat ze sportovního prostředí. Nicméně tenhle film není pouze o basketbalu, ale hlavně o vyrovnávání se s bolestnou minulostí a síle posunout se v životě tím správným směrem dál. Ještě jsem neviděla Bena Afflecka tak vnitřně přesvědčivého a věrohodného jako právě zde. I s těmi kily navíc mě upřímně dojal. (70%) (17.08.2024)

Gavin O’Connor je bez debat velmi talentovaný režisér s novátorským přístupem, který mě svými filmy dokázal nadchnout ale také solidně uspat. Jeho nejnovější počin The Way Back se na této pomyslné lajně drží tak nějak uprostřed, jelikož ty nejuzívanější části střídá s naprosto úžasnými sekvencemi, u nichž máte zase pocit, že sledujete něco vážně extra. Celý snímek v těchto momentech stojí a padá na hereckém výkonu Bena Afflecka, jež se řadí do ranku těch lepších v jeho dosavadní kariéře. Je tedy vážně na škodu, že právě tyhle momenty jsou postupem stopáže čím dál tím více vytlačovány nudnými konverzacemi mezi postavami a následnému emočnímu "dojení", které výsledný dojem z celého snímku poměrně markantně sráží. Ve finále tedy dostaneme látku, jejíž potenciál dalece přesahuje finální produkt. Tak snad příště! „You want to know why they're leaving you open? It's because they don't think you can hit the ocean from the beach.“ (10.04.2020)