Cesta späť

Ben Affleck bol vynikajúci, o tom niet pochýb, rovnako ako celé obsadenie, ale veľa nedostatkov bránilo tomu, aby bol tento film skvelý. Práca s kamerou bola hrozná, tie priblíženia a zamerania boli také amatérske. Vďaka tejto práce s kamerou som mal pocit, ako keby som sledoval béčkový film z 80. rokov. V tomto smere neexistuje žiadne ospravedlnenie, takže, má to veľký vplyv na dojem diváka. Cca prvých 100 minút sa to vlieklo pomalým tempom, a za ten ostatok filmu sa stalo príliš rýchlo. Chápem že tento film sa viacej zameral viac na závislosti na alkohole a osobných problémoch než na basketbal, za čo tvorcov musím pochváliť, lebo to previedli presvedčivo a nijak mi to nevadilo, že basketbal nie je na prvom mieste. 7/10. (26.09.2021)

Gavin O'Connor se pro mě stává režijní jistotou. Naprosto civilní, uvěřitelné a dospělé. Nemá to žádné otravné, motivační kecy pořád dokola. Je to úplně normální film, s vynikajícím soundtrackem a fajn herci. Ben Affleck má specifické charisma, které vždy na své postavy aplikuje a jeho absolutní rozervanost mě trhala na kusy. Tu bolest, kterou měl v očích, přenesl na mě a to mu stačilo jen čumět smutně do kamery. Audiovizuál je peckovej, hlavně zvuk a i vizuál je takovej normální, nehraje se vůbec na efekty. Příjemné tempo taky potěší, a i když se jedná o velké klišé co se týče tohohle drama pojetí, tak se mi líbilo, že se zde určité problémy řeší tak trošku jinak, než zbytečně vyhroceným konfliktem. Přirozeně se hlavní postavě otvírají a zavírají dveře života a poslední záběr mě doslova nadchnul. Z těch scén, kdy Ben neustále chlastal, mi bylo fakt nevolno a depresivně, kdežto posledním záběrem mi film vykouzlil úsměv na tváři - konečně ten chlap si jde třeba jen zaházet míčem na koš, než jen opíjet svůj žal. Je i zde velký důraz na to, usmířit se s vlastníma démonama a stát se vlastním přítelem, pro takové témata mám vždy slabost. Několikrát jsem si pobrečel. Jediné co filmu tak nějak chybí, je že to fakt není ničím inovativní, takže člověk nemůže očekávat nic peprného, na efekt a nějakou nadstavbu. Říkám, působí to až chudě, tak nijak film nikam nespěchá a taky je to takové meditativní místama. Pěkný drama. A nejsem fanda basketu, ale zdejší zápasy když už nic, tak měli aspoň perfektní stadionovou atmosféru. (27.04.2020)

Někdo by řekl, že jde jen o další z řady dramat ze sportovního prostředí. Nicméně tenhle film není pouze o basketbalu, ale hlavně o vyrovnávání se s bolestnou minulostí a síle posunout se v životě tím správným směrem dál. Ještě jsem neviděla Bena Afflecka tak vnitřně přesvědčivého a věrohodného jako právě zde. I s těmi kily navíc mě upřímně dojal. (70%) (17.08.2024)

I přes bolestivě zdlouhavé propadávání do propasti, je ze scénáře cítit kalkul zavánějící knihovnou laciných románů. Syrovější pojetí by filmu neuškodilo, bere si do vínku všechny zaběhnuté hollywoodské schémata, aniž by jen na chvilku vykročil směrem, který by naboural nějaké stereotypní vzorce. Co nelze filmu upřít je, že řemeslo nekazí, večer nezkazí a nikde úplně neujede za neúnosnou míru patosu. Tím ale nechci říct, že by v tom toho patosu nebylo dost i tak, jen je průběžně včas utažený, škoda jen, že i tím se zdá být scénář více syntetický než autentický. Jestli to měl být Affleckův návrat k normálu ve filmovém byznysu, tak nezbývá, než držet palce, filmy jako Argo každý hollywoodský nádeník točit neumí. Srovnám-li, pak ale třeba Manchester by the Sea s Caseym Affleckem u mě sesbíralo nepoměrně více bodů. (13.04.2020)

Já zas dostanu od křesťanů v poště strašný kázání ale, jak říkáme my ateisti, "S boží pomocí do toho" (myslím do komentáře). Takže v tomto filmu je krásně ukázáno, jak drtivá většina pánbíčkářů v sutaně jsou pěkný svině. Když měl velebníček basketbalovej tým kolosálně na píču, tak to si náhle vzpomněl, že před čtvrt stoletím za ně hrál nějakej Jack Cunningham, kterej je dotáhl do play-off a tak proč by je tam nemohl dostat znovu, že? Akorát tentokrát místo z pozice hráče to bude z pozice trenéra a čert vem, že Jack má tunu osobních problémů a plné právo do sebe klopit jedno pivo za druhým a zakončovat to tvrdým. To je velebníčkovi u prdele, jen ať Jack projeví lásku k bližnímu a pomůže, však o tom je křesťanství, no ne? Pomáhej blízkým a těm v nouzi, pyčo! A tak Jack zahodí s velkým sebezapřením flašku, ponoří se do trénování, z bandy lůzrů udělá drým tým a pak, když se po čtvrt století tým dostane do plej a of k tomu, tak se stane co? Jack dostane další bombu od osudu, vyleje se, zcela po právu, jak váza a dovolí si tak přijít na jeden posranej trénink s kocovinou o něco později. A tramtadadáááá náš milej velebníček ho za prokázané služby okamžitě vyhodí a odmítá se s ním o tom vůbec bavit. Kde je to odpuštění? Kde je ta boží láska? Co na tom, že z bandy kluků, co byli k hovnu, udělal úplně nové osoby, co si věřili a kterým se rapidně zlepšil život i mimo basketbalové hřiště. Co na tom, že kluci ho zbožňují a co na tom, že sám bůh kdyby mohl, tak sestoupí z nebe, kopne velebníčka do koulí, sebere mu kolárek a pošle ho do pekla. Kdepak, Jack je tuze zlej, bumbal a tak minimálně na sto let do očistce. Nemám nic proti normálním křesťanům, ale svině jako byl tenhle, bych střílela. A ještě má tu odvahu mluvit JEHO jménem. Kokot starej! Jinak film se mi velmi líbil, Jacka sem plně chápala, na jeho místě bych také lila první ligu a Beník to zahrál skvěle. Jasně, že mu pomohlo, že má s chlastem tunu zkušeností, ale to je mi u prdele a na jeho výronu to nic nemění, prostě byl skvělej. A, jak konec naznačil, možná nakonec nebylo vše tak posraný jak se zdálo. Takže (k)ámen a Buddha s váma! (02.06.2020)