Cesta späť

Z Bena Afflecka si mnohí robia srandu. Mám ho rád, ale zároveň chápem aj jeho kritikov, lebo párkrát bol už fakt príšerný a úplne mimo. Toto ale platí takmer o každom hercovi, nie každý deň je sobota. Hlavný problém, čo sa Bena týka, vidím v tom, že málokedy má čo povedať. Vtedy je dosť hrozný, uznávam. V lepšom prípade priemerný. Akonáhle ale má čo svetu povedať, je fantastický. V 90. rokoch sa s kamošom Mattom vykecal v jednom z mojich najobľúbenejších filmov desaťročia, samozrejme v Dobrom Willovi Huntingovi. K tomuto skvelému filmu Matt a Ben zároveň napísali scenár a je to scenár brilantný, ako to býva skoro vždy, ak umelec do svojho diela zakomponuje kus samého seba a rôzne osobné výpovede, smútky, názory, ale i radosti. Kypel z toho život, energia, chuť čosi povedať, niečo po sebe zanechať pre budúce generácie. Fakt. No a teraz je tu zase film a Ben Affleck znova má čo povedať. A je naozaj dobrý, alkohol som z neho doslova cítil aj cez obrazovku. Práve včera sme sa s Rižom bavili o Štefanovi Skrúcanom, ktorý sa v našich končinách preslávil svojím hereckým podaním typického slovenského alkoholika. Kto to pokladá za vrchol, bude Benovým výkonom sklamaný. Čo sa mňa týka, videl som tucty filmov o alkoholikoch, ale Benovo stvárnenie (samozrejme podporené temnými osobnými skúsenosťami) patrí k najpresvedčivejším. Mnohí iní by na jeho mieste afektovali. On nie. On bol len sám sebou (alebo svojím minulým Ja). (17.04.2020)

Silné lidské drama o jedné bolavé duši, která se snaží trénováním středoškoláků v basketu ubít vnitřní smutek. Jako sportovní film je to slušný nadprůměr - po výsledkové stránce dosti předvídatelné, naštěstí charisma a způsob trénování Jacka v podání Afflecka je tím správným kořením, která každou scénu z palubovky povznese o level výše. A jako drama je to více než dobré, s pomalým odhalováním minulosti ještě více divák pochopí Jackovu životní situaci a důvod, proč je v něm tolik odevzdanosti a hněvu zároveň (lehce mi to připomnělo Manchester by the sea). A dohromady obě složí vytváří kvalitní film o životě, sportu a bolesti, která nikdy neodezní. (26.04.2020)

Ťažká životná trauma a dráma okorenená trochou basketbalu. Takto by sa dal ten film popísať jednou vetou. Nezávidel som Benovi jeho situáciu. Cca tretinu filmu človek len vidí trosku, násosku, ktorá valí do seba jeden pohár a plechovku za druhým/druhou a hovorí si, skrachovalec. Možno by to bola aj pravda, ale v reálnom svete sú veci nie čiernobiele. Keď sa odhalí príčina toho stavu, tak človeku, ktorý má malé deti, musí zovrieť srdce aj hrdlo, pretože zažiť niečo podobné, tak asi lepšie na tom nebudem. Ben bol perfektný, je mi u prdele, že niektorí píšu, že sa mu hralo dobre alkoholika, keď s tým má sám bohaté skúsenosti. Zahral to fajn a mne je len ľúto, že film nebol dlhší. Ak niekto čakal ďalšieho Coacha Cartera, tak ho sklamem, to treba hľadať inde. Toto je v prvom rade o pohnutom osude jedného milujúceho otca, ktorý dostal tú najťažšiu ranu, ktorú mohol dostať, nedokázal sa s ňou vyrovnať a tak začal dostávať ďalšie rany a tak to dopadlo, ako to dopadlo. A ten farár bol teda fakt že farizej. Rozumiem pojmu nulová tolerancia, ale zároveň sa to bije s ideou náboženstva, odpúšťaním atď. (11.06.2020)

Naprosto standardní drama, které vůbec ničím nepřekvapí a už od úvodních minut je jasné, jakým směrem se bude ubírat. Gavin O’Connor tentokráte jede spíše na jistotu a diváky nedokáže úplně strhnout, protože se trochu zbytečně drží při zemi. I když je film z basketbalového prostředí, samotné zápasy nejsou moc zajímavé, chybí jim náboj a napětí a nemají ten adrenalin, který by asi měly mít. Dáno to může být tím, že snímek není primárně o sportu jako spíš o postavě samotného trenéra, který bojuje se svými démony a hledá cestu ven ze svého alkoholismu. Je až fascinující, jak se O’Connor po celou dobu drží zpátky a diváka nikdy úplně emočně nezasáhne a nepředloží byť jen jedinou emočně silnou scénu, která by ho "odrovnala". Prostor tak nechává Benu Affleckovi, který je v hlavní roli na své poměry více než dobrý a velmi pravděpodobně moc nehraje, jen emocionální scény mu stále nejdou a působí v nich hodně toporně. Je to ale právě on, kdo drží snímek nad vodou v těch nejslabších momentech a dokáže přenést přes tunu klišé a naprosto očekávaný vývoj. The Way Back je vesměs obyčejný počin, který byl v určité životní etapě pro Afflecka hodně důležitý, kdo ale zná předchozí O’Connorovy filmy bude spíše zklamán, protože tady se moc neprojevil a působil více jako nájemný režisér, jemuž na výsledku až tak nezáleží. 60 % (13.03.2022)

Ben Affleck bol vynikajúci, o tom niet pochýb, rovnako ako celé obsadenie, ale veľa nedostatkov bránilo tomu, aby bol tento film skvelý. Práca s kamerou bola hrozná, tie priblíženia a zamerania boli také amatérske. Vďaka tejto práce s kamerou som mal pocit, ako keby som sledoval béčkový film z 80. rokov. V tomto smere neexistuje žiadne ospravedlnenie, takže, má to veľký vplyv na dojem diváka. Cca prvých 100 minút sa to vlieklo pomalým tempom, a za ten ostatok filmu sa stalo príliš rýchlo. Chápem že tento film sa viacej zameral viac na závislosti na alkohole a osobných problémoch než na basketbal, za čo tvorcov musím pochváliť, lebo to previedli presvedčivo a nijak mi to nevadilo, že basketbal nie je na prvom mieste. 7/10. (26.09.2021)