Cesta späť

Někdo by řekl, že jde jen o další z řady dramat ze sportovního prostředí. Nicméně tenhle film není pouze o basketbalu, ale hlavně o vyrovnávání se s bolestnou minulostí a síle posunout se v životě tím správným směrem dál. Ještě jsem neviděla Bena Afflecka tak vnitřně přesvědčivého a věrohodného jako právě zde. I s těmi kily navíc mě upřímně dojal. (70%) (17.08.2024)

Ťažká životná trauma a dráma okorenená trochou basketbalu. Takto by sa dal ten film popísať jednou vetou. Nezávidel som Benovi jeho situáciu. Cca tretinu filmu človek len vidí trosku, násosku, ktorá valí do seba jeden pohár a plechovku za druhým/druhou a hovorí si, skrachovalec. Možno by to bola aj pravda, ale v reálnom svete sú veci nie čiernobiele. Keď sa odhalí príčina toho stavu, tak človeku, ktorý má malé deti, musí zovrieť srdce aj hrdlo, pretože zažiť niečo podobné, tak asi lepšie na tom nebudem. Ben bol perfektný, je mi u prdele, že niektorí píšu, že sa mu hralo dobre alkoholika, keď s tým má sám bohaté skúsenosti. Zahral to fajn a mne je len ľúto, že film nebol dlhší. Ak niekto čakal ďalšieho Coacha Cartera, tak ho sklamem, to treba hľadať inde. Toto je v prvom rade o pohnutom osude jedného milujúceho otca, ktorý dostal tú najťažšiu ranu, ktorú mohol dostať, nedokázal sa s ňou vyrovnať a tak začal dostávať ďalšie rany a tak to dopadlo, ako to dopadlo. A ten farár bol teda fakt že farizej. Rozumiem pojmu nulová tolerancia, ale zároveň sa to bije s ideou náboženstva, odpúšťaním atď. (11.06.2020)

No čo no, aj OConor niekedy šlápne vedľa na natočí nezáživnú píčovinu o basketbale s alkoholikom Affleckom, od ktorého sa v jeho postave ani nečakalo, žeby prejavil nejaké emócie. Tvárová obrna teda zachovaná. Subjektívne to malo 3 hodiny a dopozeral som to len s vypätím všetkých síl. Zlý šport, zlý žáner, zlý herec. Žiaľ, ODPAD! (20.04.2021)

Naprosto standardní drama, které vůbec ničím nepřekvapí a už od úvodních minut je jasné, jakým směrem se bude ubírat. Gavin O’Connor tentokráte jede spíše na jistotu a diváky nedokáže úplně strhnout, protože se trochu zbytečně drží při zemi. I když je film z basketbalového prostředí, samotné zápasy nejsou moc zajímavé, chybí jim náboj a napětí a nemají ten adrenalin, který by asi měly mít. Dáno to může být tím, že snímek není primárně o sportu jako spíš o postavě samotného trenéra, který bojuje se svými démony a hledá cestu ven ze svého alkoholismu. Je až fascinující, jak se O’Connor po celou dobu drží zpátky a diváka nikdy úplně emočně nezasáhne a nepředloží byť jen jedinou emočně silnou scénu, která by ho "odrovnala". Prostor tak nechává Benu Affleckovi, který je v hlavní roli na své poměry více než dobrý a velmi pravděpodobně moc nehraje, jen emocionální scény mu stále nejdou a působí v nich hodně toporně. Je to ale právě on, kdo drží snímek nad vodou v těch nejslabších momentech a dokáže přenést přes tunu klišé a naprosto očekávaný vývoj. The Way Back je vesměs obyčejný počin, který byl v určité životní etapě pro Afflecka hodně důležitý, kdo ale zná předchozí O’Connorovy filmy bude spíše zklamán, protože tady se moc neprojevil a působil více jako nájemný režisér, jemuž na výsledku až tak nezáleží. 60 % (13.03.2022)

2,5* Affleck se hodně nelogicky snaží spojit klasický sportovní feel good movie s depresivní atmosférou vyrovnávání se s rodinnou tragédií. A i kdyby se to povedlo jak mělo, tak stejně tomu záměru nerozumím, protože nechápu, do jaké pozice chtěli diváka dostat. Rozkouskovaná témata navíc nedovolují, aby se film věnoval jednomu nebo druhému pořádně do hloubky, takže vše je zpracováno tak nějak povrchně a z filmu je takový nijaký mišmaš. (15.07.2020)