Správa

Filmařsky se to těžce hodnotí. V rámci filmařiny to totiž taková podívaná není. Je to těžký, chaotický, ale asi  bych neřekl  nudný jako hodně lidi předhazují. Tady asi opět narážíme na to, že režisér, jak je jeho zvykem, chtěl zpropagovat nějaký historický a hlavně hrdinský příběh. Na řemeslo se asi tolik nehledělo. Což mi osobně ani tolik nevadí. Hlavně film dokáže i mě docela znechutit, což se často neděje, jen je škoda, že scéna je naprosto random a nezapadá vůbec do konceptu příběhu. Viz lidé v lese s koněm. Co říci? Hodnocení je škoda. Ale vlastně je v rámci filmařiny pochopitelné. Ale lidé budou kritizovat zrovna to, co z objektivity nedává smysl. (10.11.2021)

Dobrý námet ale žiaľ "slovenské spracovane". Toto porovnanie nemám rád ale keďže som par dní pred týmto slovenským filmom videl Polanskeho Pianistu tak inak žiaľ nemôžem. Začiatok je pomerne dosť neprehľadný a aj samotný útek z väzenia je podaný tak že vám je to v podstate jedno či odtiaľ ujdu alebo nie. Je tam možno pár silných momentov (napr. státie v mraze) ale ako celok tento film vyznieva pomerne rozpačito.  Čo je škoda keďže sa  bude viesť viac menej na vlne snímok poukazujúcich na krutosti holokaustu.. (27.01.2022)

Očakávania boli veľké, ale výsledný dojem poslabší. Nejde tu ani o príbeh, ani o správu (až na konci), ale skôr o psychológiu dozorcov, fašistov a možno trochu aj väzňov a utečencov. Aj pri krátkom trvaní sa film zdá zdĺhavý, a celkom ma rozladilo, keď sa v polovici kameraman rozhodol, že bude natáčať na výšku, asi mu dali mobil. Film je po celý čas primerane nepríjemný, ale skutočne znepokojivý je až v titulkoch, kde dostali priestor súčasní politici a iné podobné živly so svojimi vyjadreniami. –––– Tak čo? Bolo to ťažké dostať sa z Osvienčimu? (26.01.2022)

Chválím tu snahu, ale jako čtenář knihy Rudolfa Vrby (tedy kolegy Alfréda Wetzlera) musím bohužel konstatovat, že zobrazené hrůzy a napětí celého skutečného příběhu je pouze desetinové oproti tomu, co jsem se dočetl na stránkách. Ano, určitě šlo o velice náročnou práci vše vměstnat do 94 minut času. Ovšem pro mě je příběh Wetzlera a Vrby zajímavý v tom, že naplno a zcela pro veřejnost přehledně mapují celou mašinérii na vyhlazování, včetně důvodů proč se tak dělo. Jak jedni (drtivá většina) touto hrůzou prošla a do dne nebyla. A druzí trpěli týdny a měsíce, než si pro ně přišla smrt. A že přežití záviselo ne na jedné náhodě, ale na celé síti, jakobyste vyhráli v loterii Euromilióny šestkrát po sobě. To je podle mě na celém tom příběhu nejzásadnější. A daný útěk a popsání hrůz už je jen epilog, který ale v knize má zásadní rozuzlení, které ale zde není prezentováno. Tedy, že po svědectví se nestalo skoro nic. Jen několik mocných zprávu využilo a zachránilo několik vyvolených na úkor všech ostatních. Tvůrce filmu chválím, ale nemohu udělit více než 55% (16.08.2024)

Príbeh Alfréda Wetzlera a Rudolfa Vrbu by si zaslúžil komplexnejšie spracovanie. Bebjak k látke pristúpil až priveľmi skratkovito. Mal som pocit, že len kĺže po povrchu, bojí sa zájsť k podstate, hrá sa s obrazom a dôležitosť „správy“ ho príliš netrápi. Najsilnejší moment filmu prišiel až počas záverečných titulkov a to tak asi nemalo byť. (10.10.2021)