Black Mirror: Bandersnatch

Genialita pána Brookera sa znova prejavila. O tomto projekte som sa dopočul už veľmi dávno, presnejšie niekedy, keď práve vychádzal. Lenže v tej dobe som ani nevedel, čo je Black Mirror zač a tak som to nechal na pokoji. Nedávno som si, ale znova sprevádzkoval Netflix a vyhradil si zopár hodín času na jednu krátku epizódu môjho seriálového favorita. No a nakoniec som strávil cez tri hodiny hľadaním všetkých možností a koncov (stále som to všetko nenašiel) dokým ma to samého neunavilo. Už v minulosti tu bolo veľa pokusov spraviť profesionálny interaktívny film, no nie vždy sa to vydarilo, výnimkou ostal Československý Kinematograf, ktorý aj na svoju dobu mal nadčasový nápad a prevedie. No oproti českému kultu (ktorý som, bohužiaľ, nikdy nemal tú česť vidieť celý) usudzujem, že je Bandersnatch aj takpovediac prvý interaktívny projekt, v ktorom na rozhodnutiach plne záleží. Prevedenie príbehu do praxe je klasický Netflix - vyznievajúc mierne ako webseriál, no s vysokým rozpočtom a výzorom hollywoodskeho kasového trháku. Dej sa veľmi ťažko vysvetľuje pretože je doslova nestály. V čom sú, ale všetky časové linky podobné je prológ. Ten pojednáva o mladom vývojárovi hier, ktorý svoj prvý počin - počítačovú hru Bandersnatch, na motívy knihy s rovnakým menom v žánri tzv. gamebooku - hodlá predstaviť komerčnej firme a požiadať ju o finančné zaistenie a vydanie výsledného produktu. Ten zbytok si už, ale vytvárate sami. Z toho, čo som si pozrel usudzujem, že sa dajú pozrieť štyri základné konce a hromada menších rozuzlení a slepých uličiek. Niektoré príbehové zauzlenia vyzerajú lepšie, iné sú hotový nightmare fuel a u pár to vyzerá akoby to tvorilo A. I. Čo tento projekt podľa mňa povyšuje na lepšie miesto je rozhodne sympatický casting a herci, ktorí výborne dopĺňajú prázdne miesto po nevýraznom hlavnom protagonistovi. Najväčšiu zásluhu prikladám hercovi menom Will Poulter, ktorého je radosť vidieť v serióznejšej roli a nie v nejakom young adult akčňáku typu Maze Runner. No, keď to nejako zhrniem jedná sa o veľmi zaujímavý a nečakaný počin, u ktorého som rád za nedávne oznámenie od Netflixu, že v ich dielni na tento štýl interaktivity stále nezanevreli. Celkovo sa to dobre pozeralo, rozhodnutia nijak nenarušovali samotný priebeh filmu a jednalo sa o fakt slušne zostrihanú drámu. I tak je, ale ťažké nejako odporučiť podobný počin. Je to veľmi inovatívny film, alebo len strašne zlá počítačová hra? To si už vyskúšajte sami. Je vlastne jedno kde (ak to teda nechcete pirátiť, prišli by ste o veľa, keďže sa film v pirátskej verzii skladá len z randomne zostrihaných pasáží). Na pc sa to ovláda rovnako intuitívne ako na dotykových zariadeniach. Jeden z dôvodov, prečo by som si predplatil nejakú streamovaciu službu. Len vo mne rezonuje ešte jedna nevraživá otázka. Prečo je to sakra zablokované na Českom a Slovenskom Netflixe!?... (23.09.2021)

Jako musím říct, že mě to zklamalo, čekala jsem, že když se spojí interaktivní film, Netflix a Black Mirror, vyleze z toho něco epickýho. Ale nestalo se tak. Za svůj život už jsem pár těch interaktivních filmů viděla, takže mám s čím porovnávat. Žádnej teda nebyl celovečerní a chápu, že když to nemá patnáct minut, ale hodinu a půl, tak to dá o mnoho víc práce, ale možná bych upřednostnila patnáctiminutovou verzi, kde mají vaše rozhodnutí na děj nějakej skutečnej dopad. U tohoto filmu máte ale jen iluzi svobody (což sice krásně koresponduje se životem hlavního hrdiny), ale je to neskutečně otravné. Dějová linka vás totiž neustále svádí na jednu a tu samou cestu a přestože se ve filmu vyskytuje několik konců (více či méně podobných), stejně máte pocit, že jen jeden z nich je ten správný a jste nuceni se k němu probojovat, ačkoliv musíte udělat rozhodnutí, pro která byste se jinak nerozhodli. Bez toho ale nemáte pocit toho správného ukončení a bude vás to vnitřně hryzat. Jenže když k tomu konci nakonec dojdete, stejně vás to vnitřně neuspokojí, naopak, akorát vás to naštve a budete si vyčítat, že jste ten čas tomu věnovaný mohli strávit jinak a lépe. Místní vysoké hodnocení nechápu, mám pocit, že půlka hodnotících se s interaktivním filmem setkala poprvé a tak tam napálila pět hvězd, protože je to přece něco nového, hrozně průlomového a navíc je to Black Mirror, že jo, tak tomu těch pět hvězd napálíme, protože je to hroznej hype (a to nemám nic proti Black Mirror, naopak, je to jeden z nejlepších seriálů co jsem kdy viděla). Ti uživatelé, kteří hráli třeba Heavy Rain ale asi úplně spokojení nebudou, protože jsou přece jen zvyklí na úplně jinou ligu. (08.01.2019)

// Interaktivní mindfuck, který je nebezpečný pro diváka asi stejnou mírou jako pro hlavní postavu. Stačí totiž málo, abyste se dostali do nekončícího cyklu špatných rozhodnutí, které vás dovedou na konec bez jakéhokoliv emocionálního payoffu. Což je dost blbý. Po technické stránce brilantní, těch problémů a trhlin je v tom ale až příliš na to, abych to mohl jednoznačně označit za povedené. Je to experiment po všech stránkách, někomu vyjde, ostatním ne. (28.12.2018)

Mnohem víc než o interaktivní film jde o hru (s divákem). Bláznivých či překvapivých voleb mnoho není, hlavní postava dříve či později spadne do těžkých psychických stavů, kterým se nejde vyhnout a ať člověk chce nebo ne, se slizkým Colinem si v rámci zápletky zkrátka pokecat musí. Nemluvě o volbách pro volby samotné, které jen koncept naplňují (výběr cereálií a hudby), aniž by příběh změnily a interaktivitě pomohly. Typické trollení diváka, ve kterém se Brooker vyžívá, vidím v koncích, alespoň v pěti základních. Dva z nich jsou čistě depresivní a v rámci zápletky nic neřeší, dva jsou natolik bláznivou odbočkou, že mi i přes zábavnost přišly už při prvním hraní jako ztráta času. Ten poslední (vlak), ke kterému jsem se paradoxně napoprvé nedostal, mi přijde jako jediný opravdový konec, přesto mu chybí lepší katarze, pořádné emoce, zkrátka něco, co by z něj udělalo volbu správnou a ne jen nejméně špatnou. O slepou uličku nejde, naopak. Mrazivá králičí nora s meta nápadem filmu s volbami o hře s volbami podle knihy s volbami je parádní. Jen si teď připadám, jak když práci na něm vzdali v půlce. (15.01.2019)

Hvezda navic za koncept (i kdyz samozrejme o zadnou novinku nejde). Stejne jako u interaktivnich her tohle muselo dat docela praci a stejne jako u nich jsou ty moznosti vlastne dost omezene, i kdyz tady se vraceni zpatky je soucasti pribehu. Ale porad je to berlicka. Kazdopadne to stejne stoji a pada na pribehu a ten opravdu je spis slabsi. Pomrkavani na divaka a bojova scena me ale uprimne rozesmala, kdyz uz nic. Zkousim to jet ve zrychlenym modu podruhe, ale nevim, jestli je to neco k cemu se moc lidi bude vracet. U her je to trosku jine. PS: Zasadne nesouhlasim s tim, ze Ddavid Cage to dela podobne blbe. Minimalne u Heavy Rain a hlavne Detroit byly scenare o dost kosatejsi. I kdyz jsou porad svazane timhle systemem. (30.12.2018)