Black Mirror: Bandersnatch

Maximální hra s diváckou trpělivostí, kterou chápu v rovině intence, z diváckého hlediska u mě ale převážila frustrace nad oceněním tvůrčího záměru. Brooker a Slade si udělali dobrý den z diváckých očekávání postavených na zdánlivé svobodě volby, jejíž (ne)možnosti jsou vtěleny do každé vteřiny Bandersnatch. Místo labyrintu, ve kterém můžeme objevovat, ale dostáváme jen sérii slepých uliček, kterými nám tvůrci omlacují o hlavu, že jsme jen loutkami v jejich "rafinovaném" podvodu na spotřebitele. Mohlo by to fungovat ve chvíli, kdyby nás ty slepé uličky nenutily se opakovaně vracet ke stejným volbám a tím pádem si některé situace pro jistotu prožít třeba čtyřikrát. Divácký diskomfort na entou, který bych přijal lépe, kdyby byl skutečně tak chytře vymyšlený, jak se snaží tvářit. Což není. 55 % (19.07.2020)

je fajn, prostředek super, ale jakmile se vše začíná opakovat častěji dokola, tak je to už trochu otravné. Jinak je to skvělý nápad, příběh neurazí a herci se do toho hodí. Chvíli jsem měl i pocit, jako bych toho všeho byl opravdu součástí. Na chvíli jsem si fakt připadal, jako bych z něho mohl udělat zmetka. To bylo fakt naprosto výborné, jenomže potom zase zpátky na začátek. Někdy mě i trochu štvalo to čekání na rozhodnutí. Ale zase na druhou stranu to asi jinak vyřešit nešlo. Každopádně poprvé to vypadá super, ale potom už přece jenom zjistíte, že to má plno nedostatků. Pět hodin na takový experiment zdaleka nestačí. Tím myslím hlavně to, že většina rozhodnutí stejně nemá žádný vliv. Jinak se tím pohrabat určitě za zajímavost stojí. V jednom momentě jsem měl i takovou příjemnou husí kůži. Každopádně Black Mirror miluju a jako experiment se to celkem povedlo, takže takový o dost lepší průměr. (25.05.2019)

Black Mirror Bandersnatch je interaktivní film, kdy v určitých rozhodnutích jednáte za hlavního hrdinu vy, pomocí klávesnice. Jemu se poté podle toho, co vyberete, mění psychická stránka a celé jeho chování. Začínáte od malých nepodstatných věcí, jako je výběr vloček ke snídani nebo jakou hudbu si pustit na cestě autobusem. Příběh postupně graduje a může to dojít tak daleko, že si hrdina uvědomí, že je někým ovládán. To teprve začíná sranda, protože rozhodovat se, jestli má před svojí psycholožkou vyskočit z okna, nebo jí zmlátit pomocí karate kopů, nemá ve filmu obdoby. Vaše rozhodování je ovlivňováno cestováním časem, při kterém postupně získáváte informace potřebné pro další postup v ději, který pomáháte vytvářet. Takže jestli do teď nemáte Netflix, založte si účet, protože tahle interakce jinde fungovat nebude … 8/10 (28.12.2018)

Sú dve možnosti ako sa na túto časť pozerať. Buď ste z neschopnosti urobiť skutočné rozhodnutie ovplyvňujúce príbeh nasratí, alebo to beriete ako úspešne splnený zámer tvorcov. Ja som sa snažil do hodnotenia zahrnúť fakt, že znechutiť divákovi príbeh neustálým vracaním sa k odpovediam, ktoré jednoducho skôr či neskôr musíš zvoliť a to aj napriek tomu, že som bol osobne od polovice nasratý jak pes_______________Zámer sa im však vydaril dokonale. Rovnako ako hlavná postava, aj divák má pocit, že ho niečo ovláda a núti ho robiť to čo nechce a možnosť slobodnej voľby je len "na oko". Trojitá determinácia v jednom. Problém je však v samotnom príbehu. Forma jasne vyhráva nad obsahom a tak ku koncu človek ani nemá pocit, že videl niečo zaujímavé a to aj napriek relatívne inovatívnemu spôsobu narácie. V podstate v celej epizóde sú len tri veľké rozhodnutia, ktoré dej ovplyvnia zásadnejšie. To mi jednak na 90 minútový "film" príde málo, navyše samotný dej nie je vďaka nim o nič zaujímavejší. Polovica rozhodnutí nemá na samotný priebeh žiadny väčší efekt_________________Je to ako vybrať si medzi neuspokojivým dejom a dať tomu 3 hviezdičky, alebo sa tváriť, že to je všetko zámer tvorcov v snahe vytvoriť v divákovi ilúziu, že o ničom skutočne nerozhoduje a šupnúť tomu 5 hviezd. Zvolím teda zlatú strednú cestu u tejto trochu prehypovanej časti__________________White Christmas ostáva aj naďalej najlepšia časť čo do formy, tak aj obsahu_____________________A len taká malá trivia. S týmto typom filmu v ktorom si volíš ako bude dej pokračovať prišli už v šesdesiatych rokoch v Československu. U nás sa to moc neujalo no Američania plánovali odkúpiť práva na vyrábanie vlastných filmov takéhoto typu. K ničomu však nedošlo nakoľko republiku v 68-om obsadili. Bohvie ako by to bolo keby keby.... (12.01.2019)

Pro formu trochu zadupanej obsah. Když už bych se hrabal v tom "sám si vyber" subžánru, tak Telltale games přinesli s první epizodou Walking Dead daleko emotivnější a především ucelenější kus. Tam je topka. Tady je především solidní nástup, ale s pokračující stopáží spíš projíždíme oblastí nudy. K čemu mi ty možnosti jsou, když mě to nebaví objevovat? Nicméně ve více lidech u ovladače je to pořád poměrně zážitek. (29.12.2018)