Réžia:
Antonín MoskalykScenár:
Arnošt LustigKamera:
Jaroslav KučeraHudba:
Luboš FišerHrajú:
Krystyna Mikołajewska, Bohuš Záhorský, Karel Höger, Martin Růžek, Noemi Sixtová, Jaroslava Obermaierová, Yvonne Přenosilová, Dana Syslová, Josef Abrhám (viac)Obsahy(1)
Podle předlohy Arnošta Lustiga vznikl snímek, který se dotýká obtížného překonávání válečných traumat. Hrdinkou je židovská dívka, která přestála koncentrační tábory, ale zůstala na světě sama - nikdo z jejích příbuzných a blízkých nepřežil. Osmnáctiletá Dita, mlčenlivá a téměř úzkostně neprůbojná, se však jen stěží orientuje v poválečné společnosti, v níž opět raší bezohlednost a zištnost, kde na ni čekají jen opětovná zklamání, kde jejím pocitům nikdo nerozumí... Vznikla pozoruhodná psychologická studie, která má širší platnost. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (61)
Je to hezky natočené. To ovšem neznamená nijak moc zábavně. Zahrané je to ovšem hodně dobře všemi, až na hlavní hrdinku. Ta furt kouká jak robot a s tímto výrazem zvládne celý film. Scénář také není nic moc a posledních 10 minut možná víc je hrozně nastavovaná kaše. Závěr se dal čekat. Přesto jsem se nenudil, i když bych dle mnou výše napsaných řádků měl. 70% ()
„Život není to co chceme, ale to co máme.“ Dita Saxová, žena, kterou nikdo nechápe a žádný člověk se nestará o to, co ona cítí, potřebuje a skrývá uvnitř za krásným, ale neprostupným obalem. Je jiná než všichni ostatní, éterická bytost, jež jakoby ani nepocházela z našeho světa, stejně tak myslí, mluví a jedná. Nenachází to co hledá, nakonec se však dočká vysvobození. Výborný, i když velmi smutný film, do kterého není vůbec jednoduché proniknout a ještě těžší je pokusit se pochopit hlavní hrdinku, což se stejně divákovi může podařit jen částečně, proto chápu místní kritiku tohoto snímku, za mě jsou to však silné 4*. ()
Preniknúť do hĺbky Moskalykovho psychologického filmu je podobne náročné, ako preniknúť do duše človeka, ktorý prežil iný typ utrpenia a ešte v rámci druhej svetovej vojny hroznejší, ako jeho okolie. Dita uňho hľadá pochopenie, priateľstvá a lásku. Všetko sa však zdá povrchné, závisť vzbudí aj obyčajná kúpa drahéhé náramku. Nechápavo pozerá na kamarátku, ktorá sa vydáva čisto z rozumu a divák v tom môže vidieť paralelu s koncentračným táborom, lenže v tomto prípade dobrovoľne zvoleným. Nielen o povojnovej spoločenskej atmosfére vypovedá tento film, nájsť spomenuté základné životné potreby je rovnako ťažké aj dnes, iba sa zmenili podmienky. Ale chlapi chcú napríklad stále to isté. ()
“Život není to, co chceme, ale to, co máme.“ Nádherně tragický příběh mistra Lustiga. Příběh o těžkém návratu do života. Do života, v němž ale nezbylo už vůbec nic. Do života, který by měl představovat naději, ale ta se jen rozmělňuje do zlatých plíšků. „To, co je teď, by mělo být vždycky ze všeho nejlepší....“ Je jen nicota, povrchní pusto a prázdno… Kdo je Dita Saxová? Povrchí lehkomyslná kráska? Hluboce trpící, tragicky prázdná duše? Lhostejná? Zoufalá? Těžko říci. Velmi těžko, protože Krystyna Mikolajewská nám svým výrazem odpověď nedává. Nevyznáme se v ní… Dobře či špatně? Ten stále stejný, studený výraz se však stále více stává nudným. Nedovolí divákovi, aby s hlavní hrdinkou jakkoliv soucítil. A to nejspíš nebylo záměrem…Challenge Tour Special - Filmový lov - červen 2015. ()
"Život není to, co chceme, ale to, co máme." Obsahově opulentní, formálně naprosto nepřijatelné. Není možné se fakticky odpoutat od tak konkrétních prožitků, ukotvení v čase a prostoru a vyprávět jen o pocitech. Špatně uchopený koncept, přesto stojí za vnitřní analýzu. Méně dílčích selhání odkazujících na realitu roku 1967 a módní výstřelky a mohlo to být skvostné. ()
Galéria (30)
Fotka © Centrum českého videa / Ateliéry Bonton Zlín a.s.
Zaujímavosti (8)
- Postavu Dity Saxové, kterou ztvárnila polská herečka Krystyna Mikołajewská, nadabovala Blanka Bohdanová. (skudiblik)
- Natáčanie filmu prebiehalo v lokalite Bosyně 72, Vysoká. (dyfur)
- Původní obsazení snímku vypadalo výrazně odlišně. V jedné z prvních verzí obsazení s datem 6. února 1967 figurovali coby prof. Munk Karel Höger, jako Gottlob Rudolf Hrušínský, jako Huppert Jan Kačer, v roli švýcarského mladíka Josef Abrhám a coby správce ubytovny Goldblatt Bohuš Záhorský. Ze zdravotních důvodů odstoupil Rudolf Hrušínský, jeho roli Gottloba převzal Karel Höger a Högerovu roli Munka zase Záhorský, jehož původní roli ztvárnil nakonec Ferdinand Krůta. Roli Hupperta nakonec místo Jana Kačera ztvárnil Josef Abrhám. Aby komplikací nebylo málo, Vladimír Pucholt, představitel Ficiho, v září 1967 emigroval, a tak musela být jeho role přeobsazena Ladislavem Potměšilem. (snaked)
Reklama