Norouk Pramboun Chaon
Réžia:
Milan MuchnaScenár:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrajú:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (81)
Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Viděl jsem verzi pro Cannes a i přes výrazný zásah střihačskými nůžkami, nejviditelnější asi v trochu rozpačitém úvodu, si film drží pevnou strukturu a stává se každou minutou působivějším. Obrazy polpotovské tyranie, "evakuace" Phnompenhu či pracovních táborů s velmi sugestivní hudbou dua Kocáb-Pavlíček a funkční kamerou citlivou na výmluvné detaily film neskutečně pozvedávají a dávají zapomenout na jakoukoli provinčnost normalizační kinematografie. Díkybohu jde především o velký a emotivní biják na pomezí romance a akčního filmu, a jakákoli propaganda jde stranou, navíc zde ani náhodou není obhajován polpotovský režim, ale na druhou stranu moc se ctí nevychází ani proamerický režim předchozí, jež katastrofu rozpoutal. Naštěstí různé politické úvahy jsou silně upozaděny před individuálním osudem několika jedinců. Co naopak zážitek trochu kazí jsou dosti odbyté postsynchrony. Jelikož jsem hodnotil učesanější verzi pro festivalové publikum, v níž chybí bezmála půlhodiny stopáže, neodvažuji se hodnotit strukturu a rytmus díla, které hlavně zpočátku hodně skřípou, ve výsledku může vše vyznít úplně jinak. Opravdu rád bych shlédl kompletní verzi a porovnal! ()
Československo-kampučský film? Proč? To musíme mít koprodukce s celou planetou? Však ty dialogy jsou takové peklo. A Medvecká by neměla dabovat už vůbec. Narativní linka zcela zbytečná, to už bych hlasovala pro společnými silami realizovaný dokument ve stylu Mai presus de orice. ()
Režisér Milan Muchna dokázal to, čo hádam nikto pred ním a zatiaľ ani po ňom. A to, že Československý film vôbec nepôsobí ako náš a keby sa tam občas nemihli známe tváre ako Lasica, Schmitzer, Fialová, tak by ma asi dlho presviedčali, že je to film od nás. Hlavnú zásluhu na tom má exotické prostredie a veľké množstvo Kambodžských hercov. Dokonca aj ten náš Milan Kňažko vyzerá vo svojich najlepších rokoch tak nejak "holywoodsky" a výborne do filmu zapadol. Film na mňa zapôsobil nezvyčajne veľkým počtom davových scén, čo určite nebolo lacné ani ľahké. Film ani v jedinom momente nespadol na úroveň trápnosti, čo sa v dnešných českých a slovenských filmoch stáva úplne bežne a úplne v pohode ho môžme zrovnávať s hociktorým filmom na podobnú tému. Nestratil by sa ani popri svetoznámej klasike Vražedné polia. Nízky počet hodnotiacich užívateľov ma zaskočil. Nikto si nevšimol, že v 87 roku u nás vznikol tak kvalitný film, ktorý si dovolil ukázať krutú tvár komunizmu? Neverím, že toto nebolo v trezore a občas by sa zišla repríza v nejakom rozumnom vysielacom čase. 80%. ()
Výbornej film o temné historii Kambodže (která pokračuje, ale ne tak strašlivě jako v sedmdesátých letech). Depresivní atmosféru vylidněných domů, zdemolovaného majetku a rozkládajících se mrtvol lidí a domácích zvířat dokresluje skvostná hudba od Kocába. Škoda, že dvouhodinovou verzi už asi nikdy neuvidíme. Opět platí případ, že režisér Muchna spáchal takhle kvalitní dílo za nesvobodného komunismu, zatímco po revoluci zvládnul přijít jen s něčím tak zoufale strašným jako je Divoké pivo. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (7)
- Film vznikl na základě kulturní dohody mezi Kambodžou a Československem z listopadu 1980 o kulturní spolupráci zemí a byl nejdražším společným počinem v rámci této dohody. Slavnostní premiéra se konala v dubnu 1988 v Praze a v květnu téhož roku v Phnom Penhu. (BoredSeal)
- Milan Kňažko alias lékař Tomáš byl namluven Petrem Čepkem. (bomber7)
- Název Devět kruhů pekla se vztahuje k dílu „Božská komedie“ od Danta Alighieriho. Dílo má tři základní části – „Peklo“, „Očistec“ a „Ráj“. Právě děj „Pekla“ je rozdělen na devět kruhů utrpení a Alighieri jej umístil na Zemi. (mr.filo)
Reklama