Norouk Pramboun Chaon
Réžia:
Milan MuchnaScenár:
Milan MuchnaKamera:
Petr HojdaHrajú:
Milan Kňažko, Oum Sovanny, Jiří Samek, Jiří Schmitzer, Jan Schmid, Milan Lasica, Květa Fialová, Jan Pohan, Radka Stupková, Bronislav PoloczekObsahy(1)
Film scenáristy a režiséra Milana Muchny je českou obdobou slavného snímku Vražedná pole. Také zde se ústředním motivem stala genocida kambodžského obyvatelstva pod vládou polpotovských Rudých Khmerů, Muchna však tragické události líčí prostřednictvím osudů manželského páru, českého lékaře Tomáše (Milan Kňažko) a jeho tamní manželky, tanečnice Khemy. Na počátku příběhu Tomáš přijíždí do Kambodže, je uchvácen exotickým městem, krásnou krajinou, památkami... Seznámí se zde s tanečnicí Khemou a rychle se mezi nimi rozvíjí vzájemné zalíbení. Tomáš se však dostane do sporu s jejím bratrem Chivanem, který jako student v Paříži načichl odporem k úpadkové západní civilizaci, sní o beztřídní společnosti, kde by si byli všichni rovni. Záhy proto odchází do džungle, aby se připojil k bojovníkům proti prozápadnímu režimu. V té době Tomáš a Khema uzavřou sňatek. Na jaře roku 1975 Rudí Khmerové v černých uniformách obsazují Phnompenh. Původní radost mnohých občanů z vítězství revoluce se mění ve zděšení: okamžitě totiž následují všeobecně známé represe, popravy a přesidlování obyvatelstva na venkov. V roce 1979, po vítězství Vietnamu nad polpotovci, se lékař vrací do Kambodže, aby se pokusil najít svou ženu. Objevuje tak plný rozsah hrůz a konečně se dozvídá i o osudech Khemy... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (80)
Československo-kampučský film? Proč? To musíme mít koprodukce s celou planetou? Však ty dialogy jsou takové peklo. A Medvecká by neměla dabovat už vůbec. Narativní linka zcela zbytečná, to už bych hlasovala pro společnými silami realizovaný dokument ve stylu Mai presus de orice. ()
Filmový výlet do cizí země, její kultury a historie, tentokrát do slova a do písmene. Vše se událo v doprovodu milované československé produkce, leč tu před kamerou zaobstáraval po většinu času pouze nepříliš výrazný Milan Kňažko a jeho bloumání po kamboždském Phnompenhu ve znamení exotické romantiky mne nijak neoslovilo. Viděl jsem tu mnohem delší (127-minutovou) verzi, která by nejspíš bez dalšího přestříhání neměla tu ambici získat nominaci přímo na MFF v Cannes. Úvodní post-apokalypticky laděná scéna slibovala daleko větší zážitek, ten se s neskorším posunutím děje do válečného dění dostavoval hodně pomalu, patřičně mne oslovilo až Tomášovo hledání své ženy ztracené v dění kruté války. Pozoruhodného příběhu jsem se nakonec dočkal, pozoruhodné filmařiny bohužel příliš ne. Ve filmografii neúspěšného režiséra Muchny se zřejmě bude jednat o nejzajímavější snímek, ale rád jsem ho viděl – je téměř jisté, že koprodukční filmové projekty tohoto rázu v současné době již nevzniknou a podobné snímky ze starší doby tak zůstávají stále atraktivní raritou. 65% (viděno v rámci "Challenge Tour 2020" – 30 dnů se světovou kinematografií) ()
Na konci osmdesátých let se v emancipující se kulturní atmosféře urodilo mnoho nadprůměrných filmů - a Devět kruhů pekla je rozhodně jedním z nich. Výtečně vykreslená atmosféra, exotické a přesto nelaciné téma, sice zřejmá propagandisticky motivovaná kreace a také žádné umění, ale rozhodně zajímavý a nevšední snímek... (Jen nechápu, že tentýž režisér byl schopen natočit jako svůj další film takovou zvrácenost jako Divoké pivo... Je vidět, že naprostá tvůrčí svoboda některým tvůrcům spíše škodí...) Podobné filmy: Vražedná pole, S-21: vražedný stroj Rudých Khmerů ()
Nezávisle od recenze mě napadla Vražedná pole s hudbou Oldfielda, což i soundtrack je zážitek. Pavlíček s Kocábem nejsou béčkoví skladatelé, podobnost veliká! Film má samé klady, ale....Točeno za komančů. Normální by bylo, že by se Kňažko při politických hádkách se švagrem revolucionářem zmínil o tom, jak je nepříjemné mít tanky na Václaváku, psal se r. 1969. Z filmu vyplývá, že komunisti byli, jsou a budou děsná hovada. Stačí v TV vidět stalinistku Konečnou. V Asii to ale vyženou až za strop, prostě vraždí a vraždí, to samo chtěl Kléma a jezdil se to do Moskvy učit. Ve filmu vidíme i analogii s čistkami v řadách strany z 50.let. Švára Kňažka je taky mučen, jako Šling a Reicin a pro svou sestru může udělat leda hovno. ()
1.peklo -předabování Kňažka- Čepkem ! Film je unilý a statický až hanba.Milan Kňažko v roli dr. Davida, který zde strávil natáčením tři měsíce, na natáčení zazvzpomínal: Do země jsem se dostal sedm let po porážce Rudých Khmerů, v které zavraždili dva miliony lidí. Země byla pořád v jakémsi režimu utlumené občanské války, všude vojáci, kulometná hnízda a střelba. Bydlel úplně sám v hotelu pro nejvyšší stranické funkcionáře s názvem Kromprcá, k tomu názvu dodává že se nedivil, když se zde soudruh řekne mamrd a soudružka samrd. ()
Galéria (3)
Zaujímavosti (7)
- Film existuje ve dvou verzích: Původní sestřih (127 minut), který obsahuje např. rozšířený příběh hlavního hrdiny a jeho příjezd do Kambodžy (postavy na Kňažkově svatbě ztvárněné českými herci v něm mají větší prostor) a sestřih pro mezinárodní trh (100 minut), který se promítal v roce 1989 na festivalu v Cannes. (BoredSeal)
- Film bol natáčaný v meste Bin Hongphat v Kambodži. (dyfur)
- Milan Kňažko v roli dr. Davida, který zde strávil natáčením tři měsíce, na natáčení zazvzpomínal: „Do země jsem se dostal sedm let po porážce Rudých Khmerů, po válce, ve které zavraždili dva miliony lidí. Země byla pořád v jakémsi režimu utlumené občanské války, všude vojáci, kulometná hnízda a střelba. Bydlel jsem úplně sám v hotelu pro nejvyšší stranické funkcionáře s názvem Kromprcá.“ K tomu názvu dodává, že se nedivil, když zde soudruh řekne „mamrd“ a soudružka „samrd“. (sator)
Reklama