Jay a Mlčanlivý Bob: Reboot

4.5/10. Ano, ve filmu je extrémní nálož narážek jak na popkulturu, současnou kinematografii, seriály, herce, ale především na Kevina Smithe a jeho tvorbu i osobu. Některé vtipy pobaví, většina zas ne, ale obecně se jedná o (pod)průměrnou komedii, která nezaujaté diváky neurazí, a fanoušky Smithe pohltí. Já jsem přesně někde mezi. PS: To množství cameí je u takovéhoto filmu až neuvěřitelné. (06.07.2024)

Tohle se podle mě vyplatí vidět pro tu spoustu popkulturních narážek, z nichž se některý fakt povedly - scéna, ve který si Ben Affleck nemůže vzpomenout na jméno matky Bruce Waynea, je absolutním vrcholem filmu. Takových momentů zde ovšem není dost na to, aby to utáhlo komedii o stopáži celovečerního filmu. Tenhle "reboot" tak sice občas pobaví v jednotlivostech, ale jako celek spíš nudí. (17.01.2020)

Minové pole, u kterého mě množství chyb neštve zdaleka tolik, jako mi jich je líto. Nešťastné je hlavně načasování, kdy realizace přichází tak deset let potom, co začala hlavní dvojice vypadat v tradičních kostýmech poněkud vysloužile a i těm nejzavilejším příznivcům tohoto vesmíru musí být trochu smutno při pohledu na ságu, která dozrála o třináct let dříve u Clerks 2 - a teď už nemá kam se hnout. Jediný opravdu silný moment si odbude u vsunutého několikaminutového epilogu Hledám Amy a ve zbytku času si vystačí v horším případě s klopýtavou groteskou, v lepším pak s jayovsky tradičním meta až dada humorem. V prvním díle bylo setkání fanoušků vrcholem, tady je podobná příležitost už jen dýchavičnou bláznivinou, která při Smithově dvojí účasti působí jako jeho další stand-up či podcast. Povšechná znalost všech zásadních autorových filmů i jeho zdraví, životních osudů a změn v tomto případě opravdu nutná, jinak divák nemá šanci pochytit ani to dobré. (30.03.2020)

Je to tam. Jay a Tichý Bob se vrací, a vrací se i režisérská forma Kevina Smitha. A mě to udělalo velkou radost, protože je to svým způsobem chytřejší, než se na první pohled zdá. Smith dospěl, něco si zažil, přehodnotil životní priority a totéž udělal i pro své postavy. Jasně, stále je zde přepálený humor, dialogy o všem a o ničem, a nebo absurdní zápletky a momenty. Nicméně je vidět, že to všechny zúčastněné bavilo, jsou rádi že jsou znovu spolu v jednom filmu a můžou dělat to mají rádi. Smith se nebojí kritizovat současný Hollywood a dělat si srandu z toho jak to dneska funguje(rebooty, restarty, diverzita, dojení úspěšné značky, absence originálních nápadů atd.). A pokud máte rádi klasického Kevina Smitha, tak si to lze hodně užít. Má to luxusní dialogy plné dvojsmyslů, narážek, odkazu na starší filmy(Dogma, Hledám Amy), nějaké to moudro, luxusní camea(už kvůli tomu poslednímu co je na konci titulků se to vyplatí vidět), opravdu příjemnou a dobře fungující atmosféru, přepálený humor a absurditu. Nesedne to každému, ale Smith tady jasně dokazuje, že jako tvůrce má co říci a ví co je v životě důležité. Jay a Tichý Bob se vrací ve velmi dobré formě a je to hodně sympatické. (28.01.2020)

Když si Kevin Smith, který posledních 20 let točil čím dál tím horší filmy, jakože dělá srandu z toho, že Kevin Smith točí marné filmy, zdaleka to z jeho promenády dřívějších spolupracovníků a připomínání sekvencí z jeho úspěšných filmů nedělá nějaký důmyslně sebereflexivní počin. Sebereflexe je zde stejně bezzubá a povrchní jako šprochy na účet Hollywoodu, komiksových blockbusterů, franšíz a rebootů, ale také jako i zdejší rádoby obhroublý humor. Paradoxně jediné, čím třídní sraz po infarktu zaujme, zůstává na Smitha nezvykle procítěné zamyšlení nad rodičovstvím, a co s sebou přináší. (13.04.2020)