The Happiness of All Mankind (E04)

To snad ani nemůže být díl patřící k tomuto seriálu. Asi půl dílu dva týpci hledají, kde by zastřelili nějakého psa, a do toho deklamují věty, které brutálně šustí papírem. Čtvrt dílu se řeší, koho nebo co poslat na střechu uklízet. A závěr obstarává jakési filosofování tří chytrolínů s výrazem moderátorky zpráv při čtení dojemné zprávy o ztraceném šťěňátku... Aby se ta nuda něčím zakryla, snaží se tvůrci působit na city tím nejprůhlednějším způsobem, jenže ono to nefunguje. A megaprodukce to nezachrání. Vzpomněl jsem si na seriál Plechová kavelie, kde tvůrci neměli do jednoho dílu co nabídnout, a tak tam celý díl řešili nespokojenost kombajnérů se svačinou v podobě pribináčků. Toto je takový jeho ekvivalent v rámci Černobylu :-) (19.06.2019)

To máte v hlavě takovou dichotomii, zdali pokračovat ve sledování těch hrůz a následků v mrazivé, avšak velmi dobré sérii Chernobylu nebo raději být ušetřen těchto záběrů. Je však zřejmé, že jsem se rozhodl pro první možnost. Trochu „méně“ depresivní, nežli záběry z nemocnice a z pozdějšího nakládání s „nebezpečným odpadem“, nicméně i tento díl zanechá v hlavě velmi nepříjemný zážitek. Přes počáteční scénu s houževnatou babuškou, vybíjení zvířat, které se svým „neštěstím“ ocitly v inkriminované oblasti, až po odstranění grafitu ze střechy tento díl nenechá diváka klidným. Surová a děsivá podívaná si ale pořád udržuje vysoký standard - 90%. Co nám přinese konec seriálu? (29.05.2019)

Co se stalo, byla katastrofa, kterou nikdo nesnižuje. Tenhle díl ukazuje následky širšího měřítka katastrofy. I tohle je strašná špína. Proto jsem doufala, že mi scénář neukáže porod jedné z hlavních postav (mám špatnou paměť na jména, sorry). Nejdůležitějších 90 vteřin vašeho života? Kolikrát neopakovaně....a zbytku hezký živit. Jo, jasan. V podstatě celý díl jsem seděla, nehla se a měla ruku předloženou na puse. Jako kdyby to mohlo něco snížit. Bohužel nemohlo. (11.07.2019)

Mrazení jako prase. Blížíme se pomalu do finále, ale to vůbec neznamená, že by děj zvolňoval. Naopak, ždíme emoci z každého aspektu černobylské katastrofy. A vůbec nejvíce emocí přichází ve chvíli, kdy postavy vůbec nemluví, ale jen konají svou povinnost. Všechno se navíc děje tak automaticky a samozřejmě, až mi to připomíná nějakou továrnu smrti. Kulisy totalitního režimu, který záchranným pracím hází klacky pod nohy tuto tragédii podtrhává. Momenty jako 90 vteřin na Máše, střílení domácích mazlíčků, nebo rozbití telefonu jsou jen ty třešničky na děsivém dortu, kterému se daří to, co jsem považoval za nemožné. Udržovat stoprocentní hodnocení pro každý díl této série. Jen co vyjde na blu-ray, musím si jí koupit. Tohle není minisérie, tohle je korunovační klenot. Jasný plný počet. (29.05.2019)

Bioroboti, dům od domu, vodka zadarmo a 800 rublů.... Nepamatuji se, že bych se někdy týden co týden takto dobrovolně trýznila, ale musím. Zajímá mě to, ničí mě to, řadu věci dnes už sice víme, přesto člověk zírá s otevřenou pusou a je mu mizerně. Znáte film Prolomit vlny? Jasně že znáte. A vy, kteří ne, vězte, že jde velmi těžký snímek, který do depky uvedl nejednoho nadšeného diváka. Emily Watson a Stellan Skarsgård ve Vlnách excelovali. Po téměř čtvrt století máme vzácnou možnost vidět je zase spolu. A v díle, proti kterému jsou nějaké slavné Vlny hotová veselohra. Seriál si spolehlivě drží svoji laťku vysoko, drobnou výtku mám a sice důraz na citlivé vypité vojáčky, kteří se ostýchali střílet psy a kocure. Ehm. Tak jasně, doba si to žádá. HBO nechce dráždit militantní ochranáře. Ale osobně jsem přesvědčena, že rusáci a hlavně ti oháknutí v uniformě nikdy nectili ani život lidský, natož pak životy zvířecí. (29.05.2019)