Réžia:
Safy NebbouKamera:
Gilles PorteHudba:
Ibrahim MaaloufHrajú:
Juliette Binoche, François Civil, Guillaume Gouix, Jules Houplain, Charles Berling, Nicole Garcia, Claude Perron, Marie-Ange Casta, Jules GauzelinVOD (2)
Obsahy(1)
Aby mohla 50-ročná Claire Millaud špehovať svojho milenca Luda, vytvorí si falošný profil na sociálnych sieťach a stane sa Clarou, nádhernou 24-ročnou ženou. Ludov priateľ Alex je ňou okamžite očarený. Claire, uväznená vo svojom avatare, sa doňho beznádejne zamiluje. Všetko sa síce odohráva vo virtuálnom svete, city sú však skutočné. Závratný príbeh, kde sa skutočnosť mieša s klamstvom. (Film Europe)
(viac)Recenzie (38)
Juliette Binoche opět hraje očima v dalším poctivě zpracovaném kousku francouzské filmařiny. To, co původně budilo dojem nezávazného flirtu na soc. sítích, poháněno mstou zhrzené starší milenky, expandovalo do destrukce jejího okolí i hlavní hrdinky samotné. Velice hodnotné psychologické drama, výborný soundtrack. ()
Film s viacerými vrstvami. Po čom vlastne žena, ktorá už nie je mladá (avšak ani stará), túži? Čo jej priviedla k tomu, aby spravila to, čo spravila? Má Claire problém so psychikou, alebo je len neskutočne osamelá? Tých otázok je ešte zopár. Prvá polovica filmu funguje bez väčších problémov, druhá, so šedivejším záverom, už má svoje nedostatky. Veľmi dobrá J. Binoche, ktorá jak z fyzickej, tak aj z hereckej stránky je vo skvelej forme (a to už sa blíži ku šiestemu X – z mojej strany veľký obdiv a sympatie). V roli Claire Millauud jednoducho „žiari“ – aj to by stačilo, keby len stála pred kamerou a nepovedala ani jedno slovo. (Ako to robí?). Vo vedľajšej roli pozorná N. Garcia. Netradičný romanticky-psychologický film, ktorý nejaký ten čas ešte mi zostane v hlave (a bude ma nútiť premýšľať nad niektorými vecami, ktorým som v minulosti nevenoval toľko pozorností). Avšak, tento film by som pozrel aj v prípade, keby postavu Claire hrala Eva Green. P.S.: „Ja som len Vaša lekárka a nie Vaša priateľka.“ Osobné hodnotenie: 82% (****) ()
Pôvabná Juliette Binoche a film zasadení do 2 dejových línií, kde pravda vyjde na konci najavo ()
Film buduje slibnou zápletku, ale v rozhodujících okamžicích se ozývají falešné tóny, přišlo mi že autory téma nezajímalo tolik, aby ho nechali několik měsíců dozrát, a až pak se dali do práce na finálním scénáři. Takhle vzniklo náladou hutné, ale málo radikální drama tažené skvělou, byť trochu akademicky a návodně hrající Binoche. ()
Mě z těch hodnocení fakt jednou drbne. Film je natočený naivně a nudně. Řekl bych, že to bylo natočeno někdy před 20-ti a více lety, a ne dnes. ()
Dějově vypiplané. Binoche hraje výborně! ()
Pomala a nehloupa vec o lasce a starnuti. ()
Toto je skvost poslednej doby, niečo nádherné. Nielen hlavná predstaviteľka, ale i podanie napätia, vášne a traumy. Neskutočne veľa zvratov, ktoré pôsobia výnimočne a sú len podčiarknutím dobre spracovanej predlohy. Francúzi majú s touto formou bolesti a smútku veľmi dobré skúsenosti. Toto prepracovanie mi veľmi pripomína prelom 80-90-tich rokov, keď sa objavali filmy ako Tri farby, Zlá krv a pod. ()
Po 20 šťastných letech manželství odkopnutá kvůli mladé milence - zoufalé ženy pak dělají zoufale věci. Šarmantním francouzským způsobem natočené, na těch správných místech osudově romantické nebo tragické, jindy zas rafinovaně odlehčené, jen celkově krapet překombinované. Uvěřitelnost zachraňuje jako obvykle famózní a nestárnoucí Binóš. U mě však nutně hvězda dolů kvůli tomu, že nejsem žena. ()
Téma výsostne moderná a aktuálna, prevedenie výsostne staromódne. Juliette Binoche si v hlavnej roli strihla aj pár erotickejších scén, čo je v jej veku úctyhodné a navyše si zahrala aj "puberťáčku" v rokoch, ktorá sa dala na virtuálnu romantiku. Myšlienka zaujímavá, len škoda, že emócií preniklo len biedne. A to podobným snímkom nikdy neodpúšťam, preto u mňa len lepší priemer. 60 % ()
Mírné zklamání se bohužel dostavilo právě u mě.Juliette Binoche zde zahrála pěkně a i náměť zpočátku byl zajímavý.Bohužel čím dál tím více mě přestal zajímat a ještě hůř bavit.Krom ještě příjemné hudby už jsem zde nic moc nedostal.Láska,soucit,převtělení nedostalo sílu.Možná právě dialogy Claire s doktorkou Catheriny nebyly tam,kde jsem čekal.Láska s Alexem neměla takové emoce,vše to tak přišlo,že bylo až moc průměrné jako celý film.50% ()
~ Ak by sme mali zvoliť jednu spisovateľku 20. storočia, ktorá bola nezávislá, mali by sme svoju pozornosť obrátiť na osobnosť Marguerite Duras. "Veľmi rýchlo", napísala, "v mojom živote už bolo príliš neskoro. V 18 rokoch už bolo príliš neskoro. Medzi 18. a 25. rokom sa moja tvár pohybovala neočakávaným smerom. Neviem, či to bolo pre všetkých rovnaké, nikdy som sa nepýtala. Pamätám si, že som počula o tom náraze času, ten niekedy udrie, keď prechádzame najmladším a naslávnejším obdobím života." ~ ()
Vlastně tomu není co vytknout, něco jsem tušil, něco ne, ale o tom to není, je to krásně propracované a nechci toho prozradit příliš, abyste si to sami užili... ()
Zas jedna ukázka, že není radno věřit anoncím ani reklamním sloganům. Řekl bych, že ani sám film není tak propracovaný, jak se tváří. Spíš v něm pár souvislostí hapruje. Ale budiž. Částečně vám to vynahradí Juliette Binoche. V jejím podání jsou ženské sny o lásce - anebo spíš o strachu ze samoty jako na stříbrném podnose. Tak trochu mezi řádky vystupuje obecnější linie příběhu. Nakolik je člověk zodpovědný za to, co dělá, co vytváří, jak ovlivňuje druhé. A jak je schopen či neschopen se s tím vyrovnat. V dnešním světě, kdy je tak snadné vytvořit virtuálně jakýkoli paralelní svět a zatáhnout do něho kohokoli jako do skutečné reality. Lze v něm prožít city, které v tom skutečném chybí? Lze si v něm hrát s druhými? Účtovat? A když se mi to vymkne z ruky? Když se ztratím mezi realitou a virtuálnem? Jak z toho vyjdu? A jak ti druzí? PS: Řekl bych, že dost zavádějící je i český název snímku. Mnohem víc by mu sedělo KDO SI MYSLÍM, ŽE JSEM... ()
80 % Velice originální psycho. ()
Kdyby se film jmenoval Kdo si myslíš, že jsi...byl by to překvapivě trefný název. Ne, že by mě film přímo dostal, to rozhodně ne. Naopak jsem chvílemi dost trpěla - například (POZOR SPOILER) ta sebevražda - to mi přišlo strašně nerealistické (Alex jistě už pár rozchodů zažil, navíc se s Clarou ani neviděl, a hlavně to nebyl žádný naiva - viz to, jak Claire na začátku za Luda odpálkoval), takže se mi na konci ulevilo, když film získal mnohem realističtější obrysy....Konec byl celkově moc dobrý - vše do sebe tak nějak krásně "zapadlo" a mě se začalo líbit, jak si se mnou film hrál - v různých částech jsem cítila různé typy znechucení... Z diskuze po filmu vyplynulo, že jsme ve filmu viděli podobné věci (třeba, že se mužům a ženám neměří stejným metrem), ale z jiných úhlů pohledu. A za mě (možná překvapivě) tentokrát nemůžu říci, že by se nadržovalo mužům - představíme-li si to totiž naopak - a sice, že by si postarší muž vytvořil falešný účet na fb a tak oklamával nějakou mladou dívku - myslím, že bychom pak s kritikou takového chování byli mnohem mnohem přísnější, než jak je tomu s kritikou hlavní hrdinky, která (podle recenzí) vyvolává spíše soucit... Můj manžel naopak viděl ve filmu spíše to nadržování mužům. Například že se na Claire koukali přátelé zvláštně, když naznačovala, že si našla "zajíčka". Přestože ji manžel vyměnil za mladší, což nikoho (tedy ani nás diváky) nezaskočilo. Asi je fakt, že nevím, jestli by nám to přišlo stejně uvěřitelné, kdyby to bylo naopak (tedy o muži, kterému utekla žena s mladičkým synovcem). Podobně když Claire plakala na psychoterapii, že jí nevadí umřít, ale že nechce být osamělá...říkala jsem si: "holka, to ale musíš lovit v jiných vodách a nemyslet si na tak nereálné vztahy." V těchto mých slovech viděl můj manžel také jakousi diskriminaci (že její muž si na mladší myslet může a, podle mých slov, ona ne). No ačkoli s tím částečně souhlasím a možná cítím trochu i ten soucit či pochopení, setřást to primární "znechucení" se mi zcela nepodařilo...80% ()
Trosku psycho. Zaujalo. ()
Reklama