Ani vo sne!

Ani ve snu! mi prišlo, že je filmom bez emocií asi rovnako, ako hlavná hrdinka Laura. A to je veľká škoda, pretože sa mi naň veľmi dobre pozeralo. Píšu síce, že romantický , ale tá romantika tam naozaj chýbala. To, že si raz dali na bilboardoch francuzáka, by som ešte romantikou nenazýval. Inými slovami, vo filme absolútne nič s nikým a medzi nikým nezaiskrí. Strohé, umelé dialogy tomu tiež moc nepomáhajú a film tak naozaj vylepšujú akurát parkouristi so svojimi namakanými trikmi, výborný beat , ktorý tomu všetkému dával elegantný šmrnc a samotná forma, akou bol film nakrútený. Do štvrtej hviezdičky chýbalo málo. (03.10.2023)

Známému producentu Oukropcovi nechybí odvaha jít proti proudu mainstreamu. Jen odvaha ale kolikrát nestačí. Nově se ocitl i v režijní sesli, kde nedokázal dát příběhu zvlhlé Laury tvar. Šestnáctiletá Laura žije v podstatě dvojí život. Ve skutečném světě už by ráda roztáhla nohy parkouristovi Lukymu, k němuž cítí svíravé vaginální stahy, ale on jejímu pubickému ochlupení nepodlehl. V jejím vysněném světě, plném komických a romantických vizí, je s Lukym v dokonalém souladu, je jen její. Z filmu jsem si neustále nemohl vybrat, která linie je pro děj dobrá, a která naopak překáží. Nakonec nebyla optimálně zvládnuta ani jedna. Přesuny do fantazijního světa byly samy o sobě divné. Holka nastoupí do výtahu, pocítí (pravděpodobně) klaustrofobii, následkem toho se jí začnou promítat vize, v nichž zažívá neskutečné blbismy se svým idolem. Realita je částečně o parkouru a partě výrostků, kteří ho provozují, o vypjatém vztahu s matkou, která má nového milence a do toho se seznamujeme i s mladým fantastou ze sousedství, který co nevidět bude patřit do rodiny, je totiž synem přítele Lauřiny mámy, ztvárnil ho Adam Mišík. Technicky je film na solidní úrovní, má zajímavou kameru, která zvládá technické finesy, o kterých jiné české filmy mohou jen snít. Přesto film celkově působí příběhově unyle, zápletka koliduje, herci film nedrží na patřičné úrovni. Barbora Štikarová v hlavní roli je castingový omyl. Je katastrofálně nesympatická. Film nepozvedly ani známější akvizice: Klára Melíšková a Jan Vondráček jsou tradičně špatní. Mišík je nadbytečný, jeho artikulace je děsivá. Petr Oukropec umí vyprodukovat pozoruhodné filmy (např.Bába z ledu), je odvážný i v oblasti tvorby pro mládež, což je patrné na tomto počinu, který smíchal parkour, fantazijní prvky a teenage žánr. Jenže se ukázalo, jak nesnadné je mixovat v českém filmu málo prověřené aspekty. Výsledek je pak poměrně nepřirozenou směsicí, u níž převažuje technické zpracovaní nad příběhovým srancem, který se z toho postupem času vyklubal. 5/10 (08.02.2018)

Možná už začínám stárnout, nicméně všechno pozlátko a rádoby Hip image snímku jdou úplně mimo mě. To co se snaží fungovat ani ne hodinu a půl v kině jako moderní záležitost pro mladé, která má nějaký hlubší přesah, pro mě jednoznačně padá na hubu. Ploché a podivné postavy, dialogy trestuhodně mimo a jeden velký pseudoart, který se tak moc snaží něco divákům sdělit, až nesdělí vlastně ve výsledku nic. Když už totiž i v dramatických momentech film působí spíše komicky než vážně, je něco hodně špatně. O plynulé a logické výstavbě děje a rozvoji postav který má hlavu a patu ani nemluvě. Zkrátka, asi jsem totálně out v tomhle případě, ale za mě ani v rámci možností slušné audiovizuální zpracování nezachrání snahu o to, házet rádoby hluboké nápady o stěnu s nadějí, že se alespoň něco chytí. (28.04.2016)

Ani ve snu..... už to nechci znovu vidět! Mohla to být parkourová pecka, místo toho je to banální příběh s bandou neherců (Kláru M. nepočítám), chabým scénářem a příšernou hudbou. Navíc jsem vůbec nepochopila cílovou skupinu, pro kterou je to určeno. Teenageři? Jejich rodiče? Škoda promarněného potenciálu... (02.12.2016)

Takový klasický český film. Snaží se zde o nějaké vážnější téma, které je v tomto případě spojeno s psychologií, ale ona z toho nakonec vyleze jenom taková jednoduchá moderní romance, která se snaží být ozvláštněna tím, jako kdyby se místy jelo na LSD. A do toho ještě trochu moderního parkuru. Ale kde nic, tu nic. (03.10.2016)