Nový papež

Mladý papež je nesmírně svěží dílo, které předčilo všechny moje očekávání. Pak ale přišel papež nový a mě spadla brada. Kam se poděla ta svěží režie? Tam, kde první série exceluje ve svojí nápaditosti, New Pope sází na nudně natočené dialogy u kterých jsem měl problém neusnout. Určitě za to může upozadění Jude Lawa na druhou kolej, jelikož když se vrátí, tak to stojí za to. Těch 6 epizod předtím jsem ale bohužel prozíval. (12.11.2020)

Nový papež už nepůsobí tak šokujícím a překvapivým dojmem jako Mladý papež, přestože se snaží různá církevní tabu bourat možná ještě drsněji. Jenže je to už trošku nastavovaná kaše, i když zvládnutá velmi profesionálně. Sorrentino se umí na církev a náboženskou problematiku vůbec podívat očima, které nejsou apriorně předpojaté, zachovává si potřebný odstup a nadhled a svým způsobem i chápavý respekt, byť to tak možná na první pohled nevypadá. Každopádně provokuje k zamyšlení nad úlohou náboženství a církví, aniž by dával návody. A to je třeba ocenit. (21.11.2021)

Možná si Sorrentino místy až trochu hrál a "pouze" rozvíjel to dobré, co stvořil v Mladém papeži, každopádně dokázal stvořit dva (vlastně tři... vlastně čtyři!) úžasné a velice komplikované charaktery papežů. A ačkoli J. P. III. kraloval výrazným intelektem a charismatem, je to Lenny, kdo stvořil hlavní mystérium a emoce celého seriálu. Oba však pod taktovkou nejsympatičtějšího, leč neméně nejednoznačného Voiella. Netřeba pět znovu ódy na Sorrentinovu estetiku a vizuál, vždyť ono zachytit krásy, byť často studiového Říma a Vatikánu je v podstatě jednoduché, stačí zapnout kameru... ale ano, Sorrentino to opět všechno pozvedl na vyšší metu. Důležitější ale je, co zobrazuje hlubšího, abstraktního, neviditelného, niterného. Fascinující, kterak zde režisér funguje spíše jako básník, který zde pomocí obrazů a vložených vět do úst postav, přemýšlí o světě kolem nás, o víře, Bohu, lásce a obyčejných lidských strastech, to vše obohacené o nevysvětlitelné zázraky. To vše v postmoderním prostředí a špíně nedobrého lidského chování. A naopak jako sochař jemně ohmatává nejrůznější morální a filosofické otázky, hněte je v ruce, ale nikdy nedá jednoznačnou odpověď, kterou by nakonec vystavěl na podstavci. Dogmatický katolík seriál brzy znechuceně a uraženě vypne, ale i militantní ateista si zde se svými postoji vyláme zuby, až zůstane zcela bezzubý, protože se zde funguje na zcela jiné mentální úrovni. A nakonec střídavě zlý, šílený, dobrý a svatý Lenny budiž krásnou ukázkou a symbolikou církve... bývá hrozně fajn, dokud nemá moc a nevládne. (10.02.2023)

SPOILERY. POZOR VULGARIZMY!! Pokiaľ Mladý pápež umožnil dosiahnuť orgazmus bezpracne všetkým protikatolíckym zanietencom a veriacim v ateizmus, tak pri Novom pápežovi, ktorý nebol tak efektný, museli už použiť ruku. Ostrie noža cynických dialógov otupelo a dej nebol ani zďaleka tak šokujúci. Napriek tomu platí, že bol scenár napísaný s veľkou dávkou intelektu a skeptického rozhľadu. Namiesto otvorene rúhavých výrokov tipu "Ja som Pán Boh," počúvame vtipné bonmoty o sexualite, prasančinkách a s tým spojeným vydieraním. Okrem toho sme svedkami prania špinavých peňazí, politických intríg a pekných komponovaných záberov, ktoré sa občas paradoxne rúhajú viac než vypovedané slová. Kým doteraz sa viedli diskusie o tom, či existuje Boh, seriál sa pýta, či môže niekto pri zdravom rozume ostať katolíkom? Odpoveď: Áno, ak z toho vyťaží niečo pre seba. Máme tu dvoch (troch) pápežov. Jedného megalomana, ktorý si je istý, že je úžasný a druhého pápeža slabocha, ktorý je protežant strednej cesty, médií a zboru kardinálov. Obyčajní veriaci počúvajú oddane dych Pia XIII. a žijú v "omezenosti a fanatizmu." Ten, kto úprimne verí v Boha i v pápežský úrad, nech si Nového pápeža kľudne pozrie. Zistí, ako veľmi negatívne sa naňho mnohí neveriaci pozerajú a to je neoceniteľná skúsenosť. Je úplne jedno, či dám Novému pápežovi 100% alebo odpad. Tak či tak je to do krajnosti hnaná fraška. A áno, dopozeral som to do konca! (11.03.2020)

Oproti první sérii je to více kakofonické, rozstřelené do všechmožných stran a myslím, že i myšlenkově místy lehce vykloubené.. Ale pořád je to velká magie s řadou silných scén..Malkovichův Jan Pavel III je podmanivě melancholickej charakter a jeho potlačovaný vztah k Sofii je jednou z nejvymazlenějších elementů série... Sorentino se definitivně rozhodnul otevřeně užívat propriety katolicismu jako fantazírující fetišista, bez jakékoliv opory v realitě.. Těžko říct jestli je to dobře nebo špatně.. Mě osobně tahle hra sice bavila a cosi latentního a perverzního uvnitř uspokojovala, ale zároveň už jsem v tom vnímal i jakousi vulgárně přeestetizovanou pózu.... (20.02.2020)