Nový papež

Je to trošku jiné, víc provokativní, více sexuální, ve finále pak (skoro) stejně dobré, jako jeho mladší předchůdce. Law, Malkovich a Orlando naprosto skvělí a to trefování do Vatikánu je tady dovedeno ještě k větší dokonalosti, nebo možná propracovanosti. Paolo Sorentino nebude asi nikdy filmovým režisérem mého srdce, ale co se týká těchto dvou seriálů splnil svůj úkol téměř na výbornou, takže si dám klidně do budoucna další, třetí chod. Pokud tedy nějaký vůbec bude. (16.04.2020)

Za mne horší než Mladý papež. Nic proti J. Malkovichovi, ale nějak mne nebavil. Jeho řečnění nemělo tu jiskru jako v podání J. Lawa. I proto jsou nejlepší díly až ke konci seriálu, kde se konečně rozjede i Voiello... Jen poslední díl skrývá dvě tři hlášky při kterých jsem se od srdce zasmál... Dobrá práce! (30.09.2022)

Tento Sorrentinův seriál je dalším, ještě vytříbenějším pokračováním předcházejícího MLADÉHO PAPEŽE. Připočteme-li k tomu merita Husovy či Lutherovy kritiky zesvětštělého kněžství jejich doby, výrazy jako peleš lotrovská, papeženci a řada dalších nemohou nepůsobit jako alespoň zčásti současné. Prohnilost halená cudně do výrazu vystupňovaného individualismu, se neomezuje na tuto církev, charakterizovanou mj. zvýšenou pedofílií. Výsledný pocit tlumočený mimořádně vytříbenou filmovou řečí budí pocity, jež mají ke krásnu dost daleko. (01.10.2021)

SPOILERY. POZOR VULGARIZMY!! Pokiaľ Mladý pápež umožnil dosiahnuť orgazmus bezpracne všetkým protikatolíckym zanietencom a veriacim v ateizmus, tak pri Novom pápežovi, ktorý nebol tak efektný, museli už použiť ruku. Ostrie noža cynických dialógov otupelo a dej nebol ani zďaleka tak šokujúci. Napriek tomu platí, že bol scenár napísaný s veľkou dávkou intelektu a skeptického rozhľadu. Namiesto otvorene rúhavých výrokov tipu "Ja som Pán Boh," počúvame vtipné bonmoty o sexualite, prasančinkách a s tým spojeným vydieraním. Okrem toho sme svedkami prania špinavých peňazí, politických intríg a pekných komponovaných záberov, ktoré sa občas paradoxne rúhajú viac než vypovedané slová. Kým doteraz sa viedli diskusie o tom, či existuje Boh, seriál sa pýta, či môže niekto pri zdravom rozume ostať katolíkom? Odpoveď: Áno, ak z toho vyťaží niečo pre seba. Máme tu dvoch (troch) pápežov. Jedného megalomana, ktorý si je istý, že je úžasný a druhého pápeža slabocha, ktorý je protežant strednej cesty, médií a zboru kardinálov. Obyčajní veriaci počúvajú oddane dych Pia XIII. a žijú v "omezenosti a fanatizmu." Ten, kto úprimne verí v Boha i v pápežský úrad, nech si Nového pápeža kľudne pozrie. Zistí, ako veľmi negatívne sa naňho mnohí neveriaci pozerajú a to je neoceniteľná skúsenosť. Je úplne jedno, či dám Novému pápežovi 100% alebo odpad. Tak či tak je to do krajnosti hnaná fraška. A áno, dopozeral som to do konca! (11.03.2020)

Hocijak divné, kvalita po vizuálnej stránke, prejave či emócií sa uprieť nedá. Aj napriek tomu, som toto akési pokračovanie opustil s povedzme zmiešanými pocitmi. Prišlo mi to viac komerčné, viac cielené na širšie publikum (stále ale s nemalou dávkou Sorrentinovho watafakizmu). Mám pocit, že sa Paolo stratil vo svojom vlastnom scenári, svojom vlastnom diele. Vôbec neviem, čo týmto jednoducho chcel povedať, akú myšlienku vyjadriť. Herecky to bolo opäť spot on, o tom reč teda byť nemusí. Kvalita tam počas celého času bola, no čakal som nejaké rozuzlenie a tomu som podriaďoval aj hodnotenia a na koniec som trošku sklamaný. Možno to je len mnou a tým, že som to úplne nepochopil. Postavy sa jednoducho správali nelogicky a ich development sa menil lusknutím prstov. Dej nebol na konci vôbec celistvý a výsledný produkt podkopal účinky nie len celej série, ale aj The Young Pope. Ale išlo teda o ďalšiu mega jazdu. Intrá v prvej polovici seriálu mi v pamäti utkvejú ešte dlho. (15.02.2020)