Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Xiu Lin a legenda o třech kreténech je v podstatě takový Tygr a drak pro nezletilé mongoloidní čínské i jiné dyslektiky, a bylo by to bývalo bylo i vcelku snesitelnou a pěkně udělanou přitroublou pohádkou, osazenou sympatickými profláklými i méně profláklými čingliš držkami, a slaboduše účelovým útokem Mrvelu na miliardové ťamanské trhy tak na tři hvězdy. Bylo by, kdyby se mi u toho nezanítily rohovky, nenaskákal genitální opar a nezmítala mnou akutní nauzea při sledování snad toho nejodpornějšího, nejprkennějšího, nejtrapnějšího a nejrakovinotvornějšího činmerického babochlapa Awkwardiliny. Ta hnusná, toporná a až xblití žinantní zrůda, silně připomínající prdel sedmdesátiletého Džekího Čena, mi naprosto dokurvila jakýkoliv estetický zážitek a donutila mě u filmu myslet jen na zhnisané mandrilí anály, nemocniční kontejnery s biologickým odpadem a Zdeňka Trošku. Opravdu by mě zajímalo, čí peníze, vliv nebo seksuální perverzita rozhodly o prasení hlavněproudých produkcí tímhle neumětelským, slizkým a vizuálně nesnesitelným monstrem.  Je to něco, jako by Džexna donutili angažovat do Pána prstenu výhradně ochotnické downy, transvestity a retardované cigoše. Čili nezbývá, než utřít z brady zvratky a subjektivně ztrestat jinak jakž takž neškodný film odnětím dvou hvězd nepodmíněně za nehumánně brutální kástingové martýrium. (14.11.2021)

Pět od radosti, finální drakiáda ve 3D, zastávka na znamení nebo třeba tanečky na lešení, já se bavila královsky, takhle má vypadat rodinná zábava. Neviděla jsem upoutávky, nijak mě to netáhlo, v podstatě náhodou jsem zalazla do kina a dobře mi to padlo. Lehké, svižné, humoru dostatek, vizuálně parádní, pohoda. (21.09.2021)

"Před čtrnácti dny jste parkovali auta a teď vám mám jako věřit, že jste zachránili svět před požírači duší?" To se tak někdy stane. Já jsem teda trošku retardovanej, takže nerozeznám asiata od ťamana ani od rákosníka a proto jsem se občas ztrácel v tom, kdo koho vlastně mlátí. To je můj problém. Ono se to totiž mlátilo docela slušně, zejména v San Franciscu a Macau. Ovšem fantasy přesun do vesnice Ta Lo už mě tolik nebavil. Tam se totiž ti, co tančí s šupinou, rozhodli zachránit svět a pokusili se mě unudit moralizováním. Naštestí si soupeři k boji oblíkli dresy, takže jsem se v bitkách začal orientovat a u digitálních draků jsem toho hodnýho poznal dokonce i bez nápovědy. Za mě je to prostě neškodná pohádka, ke který se už nehodlám vracet. (30.05.2022)

Nahoru bych zaokrouhlila pouze kvůli té Asii, protože na bojové umění a stvoření z jiného světa se vždycky moc hezky kouká. V rámci komiksovek je to průměr s pěknou hudbou a sympatickými postavami, kterému chybí pořádný záporák. Jeden by ale skoro nepoznal, že je to Marvelovka a to je dobře. 3,5*. (29.09.2021)

Po dlouhé době jsem šel na marvelovku bez očekávání. Výsledek byl velice zábavná první polovina a pomalejší a (asijsky) přepálená druhá polovina a především finále. Ovšem času nelituji. Hlavní hrdina mi nepřijde nijak zajímavý, ale Awkwafina je hodně zábavná a Tony Leung klasicky strká všechny do kapsy. Nádech Asie komiksu celkem sluší a hlavně v první půlce je na co se dívat. Především bitka na lešení mrakodrapu je i přes svou digitálnost opravdu působivá. Co se týče akce je Shang-Chi i mezi marveláky hodně vysoko. Za mě škoda toho konce, který nepřekvapí a je hodně přepálený. Jsem hodně zvědavý, co s prsteny (mimochodem, proč to nejsou náramky, že? mrk mrk) Kevin Feige plánuje... podle první potitulkové scény budou mít zajímavý původ i budoucnost. (03.09.2021)