Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Marvel nám přinesl další film a tentokrát se zaměřil na asijské prostředí. Je to úplně jiné než ostatní marvelovky. Ani herci tu moc nejsou známí s výjimkou Michelle Yeoh. Dostáváme se do fantasy kung fu světa, který můžou kdykoliv zničit démoni schovaní za branou. Sledujeme mladého Shauna, který je synem onoho mocného dobyvatele, který už 1000 let vládne pomocí deseti kouzelných prstenů. Nechce se ale podílet na otcově krutovládě a žije v ústraní. Nakonec si ho ale otec najde a nutí ho ke spolupráci. Mají společně zničit onu kouzelnou říši a zachránit jeho mrtvou matku. Vše samozřejmě vyvrcholí velkou bitvou. V něčem mi to připomnělo Black Panthera, který se mi ale líbil víc. Dobře tu funguje humor a celkově to působí lehce dětsky. Jinak je to ale slušná podívaná, která se v Marvel sbírce neztratí. Uvidíme, co předvědou Eternals. "Neumím čínsky." (08.09.2021)

Sympatický Marvel MA Origin, který dopadl lépe, než jsme všichni čekali. Pro mne jakožto milovníka Asie jsem se na Shang-Chiho poměrně těšil, protože koho by nelákalo vidět Marvel verzi IP-mana, že jo a zčásti se to Marvelu i podařilo, byť je film rozdělen na 2 poloviny, kde ta první je výrazně lepší. Hlavní hrdina je neznámý Simu Liu a je překvapivě zdatný a dost sympatický na to, aby mu divák dokázal fandit ( Scéna v autobuse je opět jasný vrchol filmu- Zdravím Nobodyho) a parádní byla akční scéna s Ninjama, tu fyzicky údernou a silně kontaktní Kung-Fu akci marvel zvládl velmi dobře a byť není úplně realistická, je dostatečně efektní a strhující, abych jí to dokázal odpustit. Druhá půlka výrazně zpomalí tempo ( asi na půl hodiny Shang-Chimu dojde dech) ale naštěstí finále je opět hezky velkolepé, je podáno do Fantasy Stylu- tedy druhý nejoblíbenější žánr Číny hned po Martial Artu, takže za mne naprosto logické vysvětlení proč rozdělit film na 2 různé žánry a veklolepá bitva dvou draků byla naprosto nářezová ( od GOT a Pána Prstenů si nepamatuji větší Fantasy nálož). Chválím i parádní Soundtrack, každý jeden track je už na mém playlistu. Film však pár nedostatků má a to jest například Awkwafina, která je pro mne docela nesnesitelná, humor, který jsem tu vyloženě postrádal, opravdu nevím, co kde zde mělo být vtipného a záporák, který sice měl jasný motiv, ale ve výsledku toho moc nepředvedl. Vizuálně to trochu působí jako Marvel v začátcích, ale nad tím se dá přivřít oko. Jsem rád, že s Wu Xiou se Marvel držel při zemi. Celkově slušné, určitě lepší než Black Widow, ale do další projekce se úplně nehrnu. Příběh 3/5, Akce 4/5, Humor 1/5, Násilí 0/5, Zábavnost 4/5 Hudba 4/5, Vizuál 4/5, Atmosféra 3/5, Napětí 3/5, Emoce 2/5, Herci 3/5. 7.5/10. (06.09.2021)

Až překvapivě zábavný amalgám prvků klasické východní bojovky a digitálního bordelu, kdy se obě fáze navzájem nejen prolínají, ale vlastně si film navzájem rozdělili. První půlka má v sobě scény, za které by nemusel stydět první Matrix, nebo jakýkoliv akční film s dobrou choreografií (scéná v autobuse je boží), přičemž postupem děje se čím dál tím víc zabrušuje do mytologie a množí se cgi scény, kdy konec samotný má nul a jedniček asi dva celé osmtisíckrát víc, než masa a kostí. Ale hrozně to funguje. Herci jsou zábavní, postavy na marvelácký origin hodně dobré (včetně super záporáka)  a upřímně, jeden z mála marveláckých sólo filmů, které mám chuť vidět znova.  Ono to snad vypadá, jako kdyby měl Shang-Chi filmovou duši... No nehrál tam žádný zrzek, takže.. (08.10.2021)

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu. (30.01.2022)

Xiu Lin a legenda o třech kreténech je v podstatě takový Tygr a drak pro nezletilé mongoloidní čínské i jiné dyslektiky, a bylo by to bývalo bylo i vcelku snesitelnou a pěkně udělanou přitroublou pohádkou, osazenou sympatickými profláklými i méně profláklými čingliš držkami, a slaboduše účelovým útokem Mrvelu na miliardové ťamanské trhy tak na tři hvězdy. Bylo by, kdyby se mi u toho nezanítily rohovky, nenaskákal genitální opar a nezmítala mnou akutní nauzea při sledování snad toho nejodpornějšího, nejprkennějšího, nejtrapnějšího a nejrakovinotvornějšího činmerického babochlapa Awkwardiliny. Ta hnusná, toporná a až xblití žinantní zrůda, silně připomínající prdel sedmdesátiletého Džekího Čena, mi naprosto dokurvila jakýkoliv estetický zážitek a donutila mě u filmu myslet jen na zhnisané mandrilí anály, nemocniční kontejnery s biologickým odpadem a Zdeňka Trošku. Opravdu by mě zajímalo, čí peníze, vliv nebo seksuální perverzita rozhodly o prasení hlavněproudých produkcí tímhle neumětelským, slizkým a vizuálně nesnesitelným monstrem.  Je to něco, jako by Džexna donutili angažovat do Pána prstenu výhradně ochotnické downy, transvestity a retardované cigoše. Čili nezbývá, než utřít z brady zvratky a subjektivně ztrestat jinak jakž takž neškodný film odnětím dvou hvězd nepodmíněně za nehumánně brutální kástingové martýrium. (14.11.2021)