Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Překvapivě ucelená fantasmagorie, která sice místy trochu ztrácí tempo a spoléhá na prvek náhody (mluvící zadek alias zvířátko Bena Kingsleyho), ale v součtu drží pohromadě jak svým napojením na přesahující filmový vesmír, tak i svou vlastní rodinnou linií se zajímavým záporákem. Ani tak sympaťák Shang-Chi, s nimž se obzvlášť dnešní mladá generace velmi snadno identifikuje, jako spíše jeho rozporuplný otec je hnacím motorem vyprávění, které je dobře konsolidované zejména na úrovni akce, z nich každá příběh někam posouvá a navíc jsou i samy o sobě kvalitní a různorodé - a když už nastupuje vizuální guláš jako v drakobijeckém závěru, funguje alespoň ta pečlivě rozvíjená rodinná linka. Neměl jsem valná očekávání a nadšením také neskáču, ale Marvel si pořád drží laťku vysoko a přijde mi obdivuhodné, že už se nebojí takhle experimentovat s kulturními vzorci a poslat do kin skoro čistě asijskou fantasy, která mu samozřejmě v pohodě vydělá.. 75 (08.09.2021)

Shanch-Chi má fakt nadupanej start. Nejsem žádný velký fanda do akčních sekvencí, ale když to začal tenhle asijskej superhrdina rozjíždět v autobuse, poklesla mi čelist a zároveň jsem se těšil z toho, jaká mě čeká pořádná marvel-paráda. Bohužel tenhle film není Casino, a tak se tempo filmy brzy zvolní a film přestane být tak úžasný. Čím dál víc průměrnější příběh ale drží velmi sympatické postavy. Příjemně mě překvapil i Ben Kingsley, u kterého jsem si až tady všiml jeho skvělého komediálního talentu. Celkově je Shang-Chi pěknou fantasy pohádkou. (7/10) (03.11.2021)

Kdyby se celý film odehrával v USA a byl založený jen na hand-to-hand combatu, tak je to za 5*. Zmíněné bojové scény jsou naprosto skvěle natočené (dlouhé záběry, minimum střihů) s vynalézavou choreografií, jakmile se ale film přesune do Číny (?) a pak následně to Tramtárie, tak je to jen o tom, že postavy vzpomínají a dojímají se ... což je nuda k posrání a závěrečná bitka s digi dráčky je spíš dobrá k uspání po dobrém jídle, než aby nějak výrazně zaujala ... škoda. (10.09.2021)

Nestřídmý festival zbytečných digitálních potvor a motivačních hlášek? Legenda o deseti magických kruzích, které si lidé nasazují na zápěstí, má spoustu trhlin, jež by jí člověk i rád odpustil. V jádru je totiž sympatickým rodinným dramatem, zlehka vykrádajícím třeba Hvězdné války. Jenže jeho obal svou přebarvičkovaností a leckdy pochybnými triky připomíná spíše Velkou čínskou zeď, což by samozřejme odpovídalo marvelovskému záměru s vytvořením neskrývaného vývozního artiklu. A to se daří, jelikož produkční hodnoty jsou po většinu času vidět. Ovšem laciné využívání čínské mytologie, nadbytek klišé a hlavně patetické výlevy, které časem převáží nad vším, bohužel taky. Kvůli přepálenosti se nakonec jedná o překvapivě nudnou marvelovku, která krom neokoukaného prostředí nemá co nabídnout. (02.09.2021)

Pět od radosti, finální drakiáda ve 3D, zastávka na znamení nebo třeba tanečky na lešení, já se bavila královsky, takhle má vypadat rodinná zábava. Neviděla jsem upoutávky, nijak mě to netáhlo, v podstatě náhodou jsem zalazla do kina a dobře mi to padlo. Lehké, svižné, humoru dostatek, vizuálně parádní, pohoda. (21.09.2021)