Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Marvelovky a komiksové filmy obecně se změnily v jakousi personifikaci kapitalizmu, kdy hezky po žižekovsku platí, že mainstreamoví diváci nevěří, že by k nim mohla existovat alternativa a o jakýchkoliv variantách uvažují jen v jejich kontextu. Takže teď mají lidi slintat nad tím, že má nějaká komiksovka asijskou příchuť, místo abychom se ptali, proč neupřednostnit pořádný asijský film. A možná opravdový asijský film by nebyl tak odporně digitální a zároveň fádně šedivý. (13.11.2021)

Marvel, ktorý našťastie, a po dlhej dobe, nevyzerá vôbec ako Marvel. Ide totiž, minimálne z polovice, o regulérne východoázijské fantasy so všetkým, čo k žánru patrí. Problém je, že ma nikdy žiadne východoázijské fantasy poriadne nebavilo a Shang-Chi nie je žiadnou výnimkou. Zaujímavý je fakt, kto sa ukáže byť hlavným záporákom filmu, pričom v záverečnom akte sa aj tieto pozície menia. Asi nikoho neprekvapí, že na filme sú najlepšie scény s Benom Kingsleym. Subjektívne ma ale rovnako "ázijský" Snake Eyes bavil viac. (02.09.2021)

"Make it very colorful but also somehow entirely gray." Tak nějak to řekl Ryan George v Pitch Meeting a nejenže to skvěle vystihuje tenhle film, ono to vystihuje celé MCU. Ale aby nebylo mýlky, tenhle film jsem si užila o trošku víc než většinu marvelovek, možná proto, že se u něj dá občas i trochu zapomenout, že je to vlastně marvelovka. Soundtrack mě dojal a Tony Leung je prostě the boss. (17.08.2022)

Velmi rád to přiznám. Pletl jsem se... Na Shang-Chiho jsem se už od jeho ohlášení těšil. Jenže pak přišly trailery, které mě docela vyděsily. Bál jsem se promrhané příležitosti a dalšího propadáku, který by mohl po mizerné Black Widow zatlouct další hřebíček do rakve nové éry MCU. Ale stal se zázrak. Shang-Chi je výborným originem, který mě sice místy neuvěřitelně vytáčel nedotaženým CGI (úvod a autobus), ale jako celek funguje nádherně. Simu Liu je mnohem sympatičtější než v trailerech (dostál své pověsti ze sociálních sítí), Tony Leung je výborný „Mandarin" a i ta Awkwafina se dala překvapivě snést. Souboje tělo na tělo jsou choreograficky zajímavé a bez zbytečných střihů (styď se Natašo), rodinné drama funguje na jedničku a humor mi sedl jako prdel na hrnec. Ben Kingsley navíc dotahuje svého Trevora Slatteryho k dokonalosti a já jsem si tohle čínské „fantasy" ohromně užil. Jasně, je tady hromada patosu typického pro podobné projekty, ale až na drobné výjimky to prostě člověku vůbec nevadí. Mám sice drobné výtky, ale Marvel to dokázal. Shang-Chiho naprosto žeru a těším se na jeho budoucnost. Poznámka - cením, kolik napojení na MCU se podařilo Disney utajit. (03.09.2021)

Čím více/déle je to prostě jen fantasy kung-fu pohádka spíše než marvelovka, tím lepší to je. Co funguje celou stopáž je dynamika a sympatičnost dua Leung/Awkwafina, na poměry Marvelu solidní choreografie akce (taková jakože "pozápadnělá wu-sia"), světe div se dokonce i charismatický (ne)záporák s pochopitelnou motivací. Ve druhé polovině to poněkud skřípe, protože autoři neví co s postavou Awkwafiny, a tak se z ní z rázu na ráz udělá "Mulan Sue", ségra co by fungovala jako vedlejší postava, je neopodstatněně cpána do popředí, kde pro ní tvůrci nic nemají. A do té doby fungující humory jsou zabity nadužitím vtípku s nejmenovaným (ne)hercem a jeho parťákem. Ono vůbec veškeré marvelovské momenty (postavy, odkazy, události) jsou tu zakomponovány ale jakože echt zlomeně přes obě kolena (až na zdařilou první potitulkovou scénu). Korunována je pak klesající tendence zábavnosti CGI kaiju maglajzem během finálního aktu. Zamrzí to dvojnásob, protože se kvůli němu upozadí ona solidní choreografie. Co naopak drží finální akt nad vodou je sympatičnost nových postav a ucházející osobní/emocionální rovina. I tak jedna z nejlepší marvelovek, co si berou na paškál origin postavy a její uvedení do světa. (19.10.2021)