Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Velmi milé překvapení, film mě přišrouboval do křesla a pustil až po závěrečných titulkách. Bojové umění jak vyšité, humoru požehnaně. I  vtipné hlášky, když už se zdálo, že je situace nějak moc vážná. Snad jen ten mandarin mi přišel tak nějak zbytečný? Ale co mě dostalo byli ti mitičtí tvorové. Fakt pěkně udělané. Takže fajn zábava a i fajn hudba. (14.11.2021)

Totéž co Snake Eyes: G.I. Joe Origin - exotická asijská bitkařina s fantasy prvky, která se v druhé polovině napojuje na značku, která ji zajištiťuje. Shang-Chi je víc fantasy a má lepší bitky - ta v autobuse se automaticky kvalifikuje mezi nejlepší akční scény roku. A potěšilo mě obsazení  starého hongkongského pardála Tony Leunga. Ale příběh a fantasy finále jsem odzíval. (21.11.2021)

Čím více/déle je to prostě jen fantasy kung-fu pohádka spíše než marvelovka, tím lepší to je. Co funguje celou stopáž je dynamika a sympatičnost dua Leung/Awkwafina, na poměry Marvelu solidní choreografie akce (taková jakože "pozápadnělá wu-sia"), světe div se dokonce i charismatický (ne)záporák s pochopitelnou motivací. Ve druhé polovině to poněkud skřípe, protože autoři neví co s postavou Awkwafiny, a tak se z ní z rázu na ráz udělá "Mulan Sue", ségra co by fungovala jako vedlejší postava, je neopodstatněně cpána do popředí, kde pro ní tvůrci nic nemají. A do té doby fungující humory jsou zabity nadužitím vtípku s nejmenovaným (ne)hercem a jeho parťákem. Ono vůbec veškeré marvelovské momenty (postavy, odkazy, události) jsou tu zakomponovány ale jakože echt zlomeně přes obě kolena (až na zdařilou první potitulkovou scénu). Korunována je pak klesající tendence zábavnosti CGI kaiju maglajzem během finálního aktu. Zamrzí to dvojnásob, protože se kvůli němu upozadí ona solidní choreografie. Co naopak drží finální akt nad vodou je sympatičnost nových postav a ucházející osobní/emocionální rovina. I tak jedna z nejlepší marvelovek, co si berou na paškál origin postavy a její uvedení do světa. (19.10.2021)

Překvapivě ucelená fantasmagorie, která sice místy trochu ztrácí tempo a spoléhá na prvek náhody (mluvící zadek alias zvířátko Bena Kingsleyho), ale v součtu drží pohromadě jak svým napojením na přesahující filmový vesmír, tak i svou vlastní rodinnou linií se zajímavým záporákem. Ani tak sympaťák Shang-Chi, s nimž se obzvlášť dnešní mladá generace velmi snadno identifikuje, jako spíše jeho rozporuplný otec je hnacím motorem vyprávění, které je dobře konsolidované zejména na úrovni akce, z nich každá příběh někam posouvá a navíc jsou i samy o sobě kvalitní a různorodé - a když už nastupuje vizuální guláš jako v drakobijeckém závěru, funguje alespoň ta pečlivě rozvíjená rodinná linka. Neměl jsem valná očekávání a nadšením také neskáču, ale Marvel si pořád drží laťku vysoko a přijde mi obdivuhodné, že už se nebojí takhle experimentovat s kulturními vzorci a poslat do kin skoro čistě asijskou fantasy, která mu samozřejmě v pohodě vydělá.. 75 (08.09.2021)

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu. (30.01.2022)