Shang-Chi: Legenda o desiatich prsteňoch

Musím říct, že jsem byl příjemně překvapen. Občas se opravdu vyplácí nic nečekat a následně být příjemně překvapen. Shang-Chi jak kdyby do Marvel univerza jaksi nepatřil. Jiné světy, jiné postavy, nějaká ta nová fauna, flora, i ta barevnost toho nového světa je tak nějak jiná, jaksi barevnější. A přesto tu potkáte mezi těmi novými postavami, jako jsou hláškující Awkwafina nebo herecká perzona Tony Leung, pár těch Marvel světem protřelých, aby si je všechny do kapsy nakonec strčil geniálně střelený Ben Kingsley. To, že je všechno digitální až běda, jsem nakonec přijal. I tak ta akce měla místy neskutečný nápad. Na závěr nezbývá, než dodat, že takto se uvádí do nových světů, Marvelu se to zde povedlo rozhodně lépe, než s Wakandou v Černém Pantherovi. To prolnutí asijské kultury a bojových umění mě zde vysloveně baví. (31.12.2021)

Velmi rád to přiznám. Pletl jsem se... Na Shang-Chiho jsem se už od jeho ohlášení těšil. Jenže pak přišly trailery, které mě docela vyděsily. Bál jsem se promrhané příležitosti a dalšího propadáku, který by mohl po mizerné Black Widow zatlouct další hřebíček do rakve nové éry MCU. Ale stal se zázrak. Shang-Chi je výborným originem, který mě sice místy neuvěřitelně vytáčel nedotaženým CGI (úvod a autobus), ale jako celek funguje nádherně. Simu Liu je mnohem sympatičtější než v trailerech (dostál své pověsti ze sociálních sítí), Tony Leung je výborný „Mandarin" a i ta Awkwafina se dala překvapivě snést. Souboje tělo na tělo jsou choreograficky zajímavé a bez zbytečných střihů (styď se Natašo), rodinné drama funguje na jedničku a humor mi sedl jako prdel na hrnec. Ben Kingsley navíc dotahuje svého Trevora Slatteryho k dokonalosti a já jsem si tohle čínské „fantasy" ohromně užil. Jasně, je tady hromada patosu typického pro podobné projekty, ale až na drobné výjimky to prostě člověku vůbec nevadí. Mám sice drobné výtky, ale Marvel to dokázal. Shang-Chiho naprosto žeru a těším se na jeho budoucnost. Poznámka - cením, kolik napojení na MCU se podařilo Disney utajit. (03.09.2021)

„Krvavý dlh sa musí splatiť krvou.“ Miestami som si vravel, či na takéto filmy predsa len už nie som starý. Potom prišla nejaká super scéna, ktorá mi naznačila, že nie. Ale trvala krátko a po nej sa zase začali dlho rozprávať postavy, čo bolo prvé dve minúty zaujímavé a zvyšných päť smrteľne nudné. Čo z toho, že sa herci snažia a že sa im tvorcovia snažia dostať pod kožu, keď je to všetko tak hororovo predvídateľné, klišé a banálne? Taký upotený scenár som už dlho nevidel. Manipulácia postáv je ako keby mali IQ 22 a tvorcovia veľmi nešikovne chodia okolo horúcej kaše, čo im nevychádza a skoro vždy do nej spadnú (ústredný záporák je síce zjavne absolútny megazmrd a masový vrah, ale sme v rodinnej marvelovke, takže je zároveň chlapík so srdcom na pravom mieste). Napojenie na marvelovky bolo skôr upotené, než dráždivé; zjavn tvorcovia v čase natáčania nevedeli, čo ním chcú povedať, takže náznaky môžu znamenať všetko... a nič. Čudným strategickým rozhodnutím sa ukázalo byť rozseknúť film na dve diametrálne odlišné polovice. Akcia nebola zlá (električka, lešenie), síce to nebola jazda roka, ale miestami ma milo prekvapila, keďže pôsobila ako keby choreografiu robil 34-ročný Jackie Chan. V ostrom kontraste s ňou je akčné finále, ktoré je rovnako smiešne, ako to v Black Panterovi (25 postáv sa bije na lúke, toto fakt epiku nevidelo ani z letiaceho draka). Okrem toho sa zjavne strihalo: miznú kľúčové postavy (Michelle Yeoh), o dôležitých (to ako ku*va kto bol ten maskovaný týpek?!) sa nedozvieme nič, z nepriateľov na život a na smrť sa behom troch sekúnd stávajú spolubojovníci a je tam toľko logických blbostí, že sa mi nad nimi ani nechcelo premýšľať a iba som v duchu rezignovane mávol rukou. Pozitívne okrem relatívne fajn postáv, akcie a sympatických hercov, vnímam prítomnosť istej postavy zo staršej marvelovky, ale nebudem spoilerovať. Ako to teda bolo s tou Planétou opíc? (20.11.2021)

Překvapivě ucelená fantasmagorie, která sice místy trochu ztrácí tempo a spoléhá na prvek náhody (mluvící zadek alias zvířátko Bena Kingsleyho), ale v součtu drží pohromadě jak svým napojením na přesahující filmový vesmír, tak i svou vlastní rodinnou linií se zajímavým záporákem. Ani tak sympaťák Shang-Chi, s nimž se obzvlášť dnešní mladá generace velmi snadno identifikuje, jako spíše jeho rozporuplný otec je hnacím motorem vyprávění, které je dobře konsolidované zejména na úrovni akce, z nich každá příběh někam posouvá a navíc jsou i samy o sobě kvalitní a různorodé - a když už nastupuje vizuální guláš jako v drakobijeckém závěru, funguje alespoň ta pečlivě rozvíjená rodinná linka. Neměl jsem valná očekávání a nadšením také neskáču, ale Marvel si pořád drží laťku vysoko a přijde mi obdivuhodné, že už se nebojí takhle experimentovat s kulturními vzorci a poslat do kin skoro čistě asijskou fantasy, která mu samozřejmě v pohodě vydělá.. 75 (08.09.2021)

Že je Shang-chi do velké míry sbírkou snadno rozpoznatelných stereotypů o Asiatech a klišé odkoukaných z čínskojazyčných filmů, nemusí být vůbec problém. V první polovině to rozhodně nevadí, protože tam film pokoukává hlavně po hongkongské tradici městských akčních filmů a dokáže ji přenést do západního prostředí podobně sebejistě jako se to ve své době povedlo Kurýrovi. Servíruje tedy choreograficky zdařilou, přehlednou a úctyhodnými kaskadérskými výkony opepřenou akci (bitka v autobusu a na lešení patří k tomu nejlepšímu, co Marvel fanouškům filmové akce nabídnul). Jenže jakmile se v druhé polovině film přesune do fantasy světa zabydleného draky, devítiocasými liškami a jinými mytologickými pišišvory, najednou už výsledek nepřipomíná hongkongské akčňáky 80. let, ale spíše současné pevninské blockbustery, které pro všudypřítomné digitální efekty zapomínají na umění vyprávět. Navíc i kvalita CGI odpovídá spíše čínským filmům, než standardu, kterým nás rozmazlují velkofilmy z Hollywoodu. (30.01.2022)