Andor

Scenárista Rogue One: Star Wars Story dostal príležitosť rozvinúť udalosti predchádzajúce tomuto filmu. Podobne ako v Rogue One, tak ani tu nečakajte svetelné meče a spol. Viete aké je jediné zásadné negatívum tohto seriálu? Udalosti ktoré sa tu riešia, sú v rámci celkového kontextu Star Wars kvapkou v mori. Pozitív je tu však naozaj veľa. Dobre sediaci casting. Civilná, dospelá, "nerozprávková" zápletka v rámci ktorej sa postavy chovajú uveriteľne (nestupídne). Akcie nie je extra veľa, ale keď už na ňu príde, tak je skvelo pôsobiaca. Vizuál zodpovedajúci očakávaniam. Hlavným ťahákom je to, že vidíte do zákulisia každodenného chodu Impéria. Vidíte kto dohliada, kto vynucuje, kto trestá. Ako funguje prepracovaný systém všade prítomného útlaku. Vidíte reálne dôsledky na bežných ľudí bez toho pozlátka (šermovanie svetelnými mečami a spol). Som hodne spokojný a teším sa na ďalšiu sezónu. Seriál Obi-Wan Kenobi mal k dispozícii dve z troch najzásadnejších postáv a vypotil takme odpad. Mandalorian a Andor, to je cesta. Už sa vykašlite na postavy a udalosti z pôvodných filmov, a využívajte ten nekončený potenciál sveta menom Star Wars. (26.11.2022)

Tohle jsem teď vážně potřeboval, dospělý SW seriál, který je speciální ne tím, že je zasazen v SW univerzu, ale tím, že je jednoduše dobrý. Po někdy až pohádkovém Obi-Wanovi nebo cameama přecpaného Bobba fettovi je zde něco, co stojí samo za sebe a nic takového nepotřebuje. Absence světelných mečů a síly nám vytváří surové a v rámci možností realistické drama, které nám umožňuje nahlédnout do „normálního“ života, jak Impéria, tak i běžných občanů a speciálně u Impéria bylo zajímavé vidět, že jsou to taky normální lidé s normálním životem a ambicemi, které chápete, protože každá postava je jednoduše skvěle napsaná. Co je ještě skvěle napsané je scénář. Seriál působí kompletně, i přesto že vyšla jen 1. série a při konci některých epizod jsem s husí kůží jen hleděl na titulky a jen si říkal: „Sleduju vůbec Star Wars?!“. Na závěr je hodno říct, že tohle je jednoduše nejlepší seriál, který k nám z předaleké galaxie doputoval. (24.11.2022)

Já samozřejmě naprosto chápu, že u Děsnejů musí jít příkladem v implementaci inkluzí a všech těch čupr kůl slůvek, které v současnosti ohromují nejen spolužáka Důfka, ale na (a)sociálních sítích a internetech obecně přes ně už skoro není kam flusnout, neb se z nich mileniálům tak krásně topoří Kierkegaardi a vlhnou Kapitály, nicméně jsem toho názoru, že jít v tomto až tak progresívně daleko, že se scénáristé zrekrutují z ústavu pro léčbu mozkových disfunkcí, může mít neblahé vedlejší účinky na výsledný produkt, např. že tento bude totální pičovina. A tak z pásu sjel v podstatě další Mandolín, nudně roztahaný, o hounu jsoucí, neb naprostými zbytečnostmi vatující (zejména ty prepubertální flešbeky byly mimořádně otravné), pročež ve výsledku nudící tak, že jsem již cca po třetině zavile fandil nesmírně sympaticky psychopatizující agentce Imstapa, aby všechny ty rádobytenoristy a hospodské odbojáře co nejdříve pochytala a byl by konec, a někde v půlce zvažoval vhození své hádédé do kýblu s karbonitem. Poté nicméně přišel zlom, kdy baron Harkonnen sundal rukavičky a začal již bez sebemenších skrupulí machiavellit jako o život, z invenční nouze do krimu uklizený hrdina začal hrdinovat, díly začaly mít i náznaky něčeho, co by se již dalo označit dějem, a vůbec to aspoň trochu začalo připomínat mateřskou Roug jedničku, tj. asi nejlepší hvězdné válkování od dob původní svaté trojice, pročež jsem pojal nesmělé podezření, že by to přece jen nemusela být ve výsledku zas až taková řídká seriálová stolice jako výše zmíněný assasínující Mandarín. O to bolestivější byl tedy pád do v současnosti již značně přetékající a řádně uleželé senkruvny Gaylaxatie moč a moč dalekokot, který se odehrál v dílu posledním, při jehož sledování jsem měl již po nějakých dvaceti minutách čelo a dlaň pravé ruky prokrvené více, než za první čtyři díly dohromady. Škoda, že to celé nesestříhali do nějakých dvou hodin (sestávajících především z epizod druhé půle) s kompletně předělaným závěrem, neboť by to pak býval mohl být celkem slušný celovečerák. Takto s hodně kyselým xichtem za milosrdné dvě, po kterých si ale asi budu muset vypláchnout hubu filmovým pokračováním. (12.12.2022)

Za mě nejlepší seriál ze světa Star Wars, který navazuje jak tvůrčím týmem, tak událostmi na filmovou odbočku Rogue One a je plnokrevným příběhem s postavami, které nejsou vůbec ploché. Příjemné osvěžení od epizodního Mandaloriana nebo Bobba Fetta, kteří působí spíše jako videohra, kde plníte pouze vedlejší úkoly a není tam ambice budovat svět nebo vyprávět nějaký větší příběh. To u Andora vidím a baví mě to o poznání více. Ačkoliv mi Diego Luna do hlavní role vůbec nesedí a nevím jestli je schopný tohle celé nést na svých zádech. Naštěstí za výrazné podpory Stellana Skarsgarda. Těším se na druhou sérii. (26.10.2023)

Kdyby takto vypadala nová trilogie, bylo by vymalováno. Nevycházím z úžasu jakou péči Andor dostal. Produkce. Design interiérů, ulic. Kamera. Zvuk. Hudba. Scénáristi, tam kde jsou potřeba nejvíc - Willimon u desáté epizody třeba. Budování atmosféry. Propletený scénář. Kostýmy. Práce s triky i fyzickými modely v pravé momenty dávkované akorát. I když to není někdy dokonalá dynamika, je to luxus, je to epic, je to nové a svěží a je to návrat k něčemu velmi slibnému do budoucna, co by mohlo ovlivnit i další série od Star Treku po Jurský svět důrazem na autenticitu a přístup, kde méně je mnohem mnohem více a kde se příběh vypráví pro příběh, ne na efekt. Za mě překvapení roku a pecka jako dům. (06.12.2022)