V úskalí
On the Rocks
On the Rocks
On the Rocks
On the Rocks
On the Rocks
Réžia:
Sofia CoppolaScenár:
Sofia CoppolaKamera:
Philippe Le SourdHudba:
PhoenixHrajú:
Bill Murray, Rashida Jones, Marlon Wayans, Jenny Slate, Jessica Henwick, Barbara Bain, Nadia Dajani, Jules Willcox, Alexandra Mary Reimer, Sophia Zalipsky (viac)Obsahy(1)
Když mladá newyorská matka (Rashida Jones) zničehonic pocítí pochyby o svém manželství, začne se svým svérázným otcem playboyem (Bill Murray) sledovat manžela (Marlon Wayans). (Apple TV+)
Videá (1)
Recenzie (78)
Meno Soffia Coppola ma od tohto filmu odrádzal, predsa sa mi od nej nepáči skoro žiaden film, no ale jej dvorný herec Bill Murray a nálepka komédia dávalo istú nádej na zábavu. Od jeho úvodného pseudo spevu a popiskovania som sa trochu začal obávať. Ale nakoniec som dostal vcelku príjemnú, no nenáročnú komédiu, kde sa párkrát usmejete, ale žalúdočné kŕče či problémy s bránicou neprídu. Až také vtipné to totiž nie je a že by tu bolo nejaké dramatické rodinné posolstvo? Tiež nie. Také pohodové tri hviezdy, neurazí, neoslní. ()
Sofia Coppola je dávno etablovaná režisérka, která si své projekty náležitě vybírá a já měl dosud štěstí, že se mi její filmy, které jsem si vybral, líbily. To se ale tentokrát říci nedá. On the Rocks jsem si pustil hlavně díky Murraymu, protože na podobný typ vztahovek jsem ještě mladý a říkal jsem si, že kdyby nic, tak alespoň on mě tu bude bavit. A to se spolu s fajnovou Rashida Jones (ač je její postava dle slov z filmu nudná) potvrdilo. Ale je to skutečně to jediné. Celý děj filmu je takový povážlivě plytký a nevýznamný, že kdyby Apple tv+ nemělo zoufalou nouzi o obsah, zřejmě by snímek ani nebyl natočen/odkoupen. Vůbec mi to nic nedalo a koncept jsem už viděl stokrát, Kostky navíc vyzněly úplně do ztracena. Jsem si jist tím, že pro autorku je to zřejmě silné téma, které si nejspíš sama prožila, ale ničím významné pro širokou veřejnost...5/10 ()
Tak já úplně nevím, co si o tomto filmu myslet a jak ho hodnotit... Na úvod mohu říci, že jsem se na něj opravdu hodně těšila, protože mám ráda Billa Murrayho a jeho spolupráce se Sofií Coppolou v podobě Ztraceno v překladu patří k mým největším filmovým zážitkům vůbec. No a tak jsem se teď asi podvědomě těšila na podobný zážitek (když navíc popis zápletky působil více než slibně) a z toho pohledu moje (asi až moc vysoká) očekávání V úskalí nenaplnilo. Pokud si promítnu, co jsem těch 96 minut sledovala, napadá mě, že to vlastně bylo tak trochu o ničem, žádná pořádná zápletka, vyvrcholení, pořád jsem čekala, kdy už se něco začne dít a ono nic. Moc mi k sobě neseděl ústřední manželský pár v podání Rashidy Jones a Marlona Wayanse, nebyla mezi nimi žádná chemie, jejich dialogy byly povětšinou takové dosti ploché, plné prázdných frází. Kdo se k sobě ale hodil naopak naprosto perfektně, byla Jones s Murrayem jako dcera a otec, nedokážu to moc popsat, ale prostě jim to spolu sedlo. Přirozený herecký projev Jones i její postava jako taková na mě vlastně asi působily ze všeho nejsympatičtěji, ač tedy byla Jones docela často ve společných scénách poněkud zastíněna Murrayem (to už je zřejmě skoro takový úděl Murrayho hereckých kolegů obecně). Murrayho Felix už mi jako postava tolik sympatický nebyl, některá jeho rádoby hluboká životní moudra na mě působila spíše trapně a u jeho vtípků jsem se zase až tolik nepobavila. I když má Murray stále obrovské charisma (proto si asi ty scény s prakticky jakýmikoliv hereckými partnery také pravidelně krade pro sebe), tady na mě místy působil trochu unaveně a ve svých (předpokládám že zase asi často improvizovaných) monolozích a dialozích pro mě nebyl tak přirozený, jako je u něj zvykem. Takže (ač mě to opravdu mrzí) úplně nesdílím názor některých zde, že je na něm vidět, jak si hraní v tomhle snímku mimořádně užívá. Na druhou stranu jeho výkon se určitě nedá označit za nějak vysloveně špatný. Jak už jsem zmínila výše, funguje souhra mezi ním a Jones, což asi dělá hodně, mimořádně se mi třeba líbily také jeho společné scény s vnoučaty, no a charisma z něj prostě pořád čiší, tudíž je na něj i jako na mírně unaveného a místy trochu v křeči chlapa pořád radost pohledět, i když třeba jen sedí, hledí a nic neříká. Celkově mám z filmu vlastně docela příjemný pocit a jako nejvýstižnější mě teď napadá slovo "překvapení". Jsem překvapená, že i přes řadu nedostatků, které na tom snímku vidím, u mě z nějakého důvodu, který vlastně neznám, ten film působí ve výsledku docela dobře. Určitě ne jako Ztraceno v překladu, s nímž to asi nemá ani smysl srovnávat a které mělo zřejmě určité neopakovatelné kouzlo, dokázalo probudit spoustu emocí (ač vlastně také nebylo nějak dějově složité). Ale pozitivní dojem prostě z nějakého záhadného důvodu převažuje. Asi si budu muset V úskalí po čase zopakovat a třeba tomu přijdu na kloub (nebo na mě bude zase působit úplně jinak, ani bych se nedivila). Aktuálně slabší 4 hvězdičky a 70 %. ()
Sofia Coppola je dcerou režiséra Francise Forda Coppoly, režiséra legendárních snímků jako trilogie Kmotr nebo Apokalypsa. Časem se vydala v otcových stopách a v roce 2003 vznikl její nejslavnější a nejlepší film Ztraceno v překladu, vyložená ukázka geniální a podmanivé filmařiny, která ukázala, že má Sofia podobně jako její otec vyloženě filmařský talent. V posledních letech se ale pro mně Coppola stala ztělesněním filmaře, který na své vrcholné dílo nedokázal ani částečně navázat- U Bling Ring jsem trpěl, A Very Murray Christmas mi přišlo cringe a remake Oklamaného byl vlastně celkem oukey....... akorát to prostě nebyl kdovíjak výrazný snímek, jenž by se zasloužil o to aby, filmovému divákovi zůstal v paměti. Částečně jsem tak už vlastně pochyboval nad tím, zda je Sofia Coppola schopná se vrátit ke svým počátkům a svého vrcholu. No a letos dorazil snímek On the Rocks a i když to tak vrcholná filmařina jako kdysi Lost in Translation není, tak je to velmi dobrý předpoklad toho, že Coppola v sobě pořád přece jen něco má. Odmysleme si teď na chvíli ten bizár A Very Murray Christmas a uvědomme si, že podobně jako u Ztraceno v překladu v kooperaci Coppola/Murray vzniká v samém základu vlastně stejně milý film, jako bylo kdysi dávno právě Ztraceno v překladu. Kulisy Tokia jsou sice tentokrát vyměněny za New York a Bill Murray sice hraje podobný typ, ale přesto též zásadně charakterně odlišný než v případě Ztraceno v překladu, skutečně jde ale mezi těmito dvěma filmy najít několik shodných a úsměvných podobností, které ale zároveň neznamenají, že by skutečně Coppola po 17 letech natočila duchovní pokračování. To opravdu ne. Tenhle film má jednu výraznou kliku a to díky tomu, že Bill Murray a Rashida Jones mají jako otec a dcera s velmi podivným vztahem výrazně povedenou vzájemnou chemii a veškeré jejich konfrontace díky tomu jednoduše stojí za to. Bill Murray si v tomhle ohledu bez problémů jede svůj herecký vrcholný standard a po dlouhé době (pomineme cameo v Zombielandu 2) jde vyloženě vyčíst, že si užívá, že zrovna hraje a to dost možná i díky tomu jak moc mu tenhle typ rolí sedí. A Rashida Jones zase potvrzuje, že jedna z těch hereček, která vlastně není slavná v tom pravém slova smyslu, přesto když se někde objeví tak to stojí za to. A takových výrazných rolí by Jones v blízké době zasloužila víc. Víceméně poprvé od Requiemu za sen z roku 2000 se jinak ve vážné (vážnější) úloze objevuje Marlon Wayans, který se pro mně účinkováním v peklech jako Pár nenormálních aktivit nebo Padesát odstínů černé stal ztělesněním herce, kterého už snad nikdy nechci vidět, přesto je ale skutečně fajn vidět Wayanse hrát dobře, fajn vidět, že má vůbec možnost něco si zahrát a předvést, že není úplné otravné poleno a především je fajn vidět Marlona Wayanse, po dlouhé době hrát v něčem co vypadá skutečně filmově a má to aspoň nějakou uměleckou vizi. Nevím, jestli to znamená, že Wayanse v podobných úlohách v blízké době uvidíme častěji, přesto bych to ale uvítal a vlastně bych mu díky tomu i všechny ty hříchy proti lidskosti (za kterými většinou stál i jako producent a scenárista) vlastně odpustil. Velmi fajn tu jinak je i Jenny Slate nebo Jessica Henwick, která má v poslední talent se projevovat čím dál tím více a už tak trochu začínám chápat, proč se najednou s jejím obsazováním roztrhl pytel. Na rozdíl od Ztraceno v překladu nemá V úskalí tak zajímavé charaktery a ani samotným příběhem či vizuálem tak razantně nestrhne, přesto je to ale ukázka takového filmu, který očividně točí člověk co má filmy nejenom rád, ale skutečně je umí točit. Nevadí tak vlastně, že je V úskalí ,, pouze´´ velmi příjemnou filmařskou jednohubku, která nemá potenciál utkvět divákovi v hlavě na nějakou výrazně delší dobu, protože je to pořád velmi fajn. Coppola napsala funkční a dostatečně emocionálně působící scénář a dle toho následně vznikl fajn film, který sice na Ztraceno v překladu nemá, přesto je to ale částečně velmi fajn návrat Sofie Coppoly ke svým kořenům a vůbec bych se nezlobil, kdyby v podobných vodách zůstala i u svých příštích filmů. Pokud dopadnou alespoň nějak tahle, tak budou stát za to a já je uvidím moc rád...... () (menej) (viac)
Staromodni New Yorska komedie o druzich dospelosti. Ale detaily denni existence rodiny jsou soucasne a uveritelne. Film je konvencnejsi a mirnejsi nez jine filmy Sofie Coppoly, ale neni to mene zabavne a hluboke. Par se mi zdal dost neuveritelny. Je zde luxusní prostředí , inteligentní postavy, které se jednoduše nudí. Vzpomínám si na výbornou přednášku ekonoma Sedláčka s názvem Ekonomie bible, kde mluvil o Adamovi a Evě v ráji, kteří měli uspokojeny všechny potřeby , ale Adam řek "A to je všechno?". Podobně v tomto filmu žijí postavy v takovém nepovedeném ráji s uspokojenýma nabídkovýma a poptávkovýma křivkama. Pointa že otec chce prostě s dcerou trávit nezištně čas a chce ji být blízko je mnohokrát použita. Kriminální linka (jestli se dá tak nazvat slídění po nevěře) je zde pouze vedlejší doplněk, i když se jeví jako hlavní pointa. Je zde trochu depky, melancholie a bolesti. Výborná kamera, hudební doprovod , dialogy a střih. ()
Galéria (14)
Súvisiace novinky
Po Elvisovi se filmu dočká i jeho žena
Letos jsme se dočkali nového biografického snímku Elvis od režiséra Baze Luhrmanna (Moulin Rouge!, Velký Gatsby), u něhož je dost možné, že za pár měsíců pobere i nějaké Oscary. Rodinu legendárního… (viac)
Reklama