V úskalí

(98/2022) / Druhá feature kolaborácie medzi Sofiou a Billom teda nedopadla nijak extra. Ťažko uveriteľný príbeh nedostatočne uveriteľných postáv a hlavne neexistujúcich emócií. Nič sa veru ku mne nedostalo. Mám z toho filmu hrozne pocit, že sa šlo bez srdca na remeselnú chladnú istotu. Najsvetlejší moment je aj tak Bill Murray, ktorý zachraňoval čo sa dalo, ale nemal dokopy nič čo hrať. Ja myslím, že toto je koniec ambícií hviezdnej režisérskej dcéry dostať zo seba znovu raz Lost in Translation. (5/10) (19.11.2022)

Hlavní hrdinka není moc sympatická a její manžel už vůbec ne, tam je docela těžké se ztotožňovat. Naštěstí není třeba, jelikož nastoupí Bill Murray a ukradne si film pro sebe. S tím se asi předem počítalo. Výsledkem je velmi příjemný film o vztahu otce a dcery, vyříkávání si starých dramat a vyrovnávání se s realitou. 80% (20.04.2024)

Subjektivně nejmilejší Sofia Coppola od... Ztracena v překladu? Dává to smysl, ty paralely jsou tu celkem jasné, byť nijak extra zdůrazňované. Stejně jako Tokyo, je i tady New York za jednu z hlavních postav. Byť tentokrát se na megalopoli režisérka nedívá pohledem okouzlené turistky, ale rodačky, která velkoměstu bez velkých gest propůjčuje samozřejmou majestátnost. Murray zase hraje "sám sebe"; evidentně patří do úplně jiného světa, než všichni ostatní tady. Je žánrovým hrdinou ze staré školy, který každou prkotinu proměňuje v dobrodružnou špionážní akci - a je to v podstatě všechno okouzlující. Na druhou stranu je to všechno i mírně průhledné, a proto možná ve finále ani ne tak působivé, jakkoli dojmout se u toho asi lze. Ten film je jako martini, fajnový aperitiv, po kterém ale nějak nepřichází ten hlavní chod. Trochu z toho viním Apple, je to takový zakázkový film pro tu "lepší" korporaci. Na druhou stranu si říkám, jestli Sofia Coppola vůbec chce točit "velké" filmy, možná ani nikdy nechtěla. Jenže některé ty dřívější měly kouzlo, které tomuhle přes veškerou akurátní sofistikovanost schází. (23.10.2020)

Tak já úplně nevím, co si o tomto filmu myslet a jak ho hodnotit... Na úvod mohu říci, že jsem se na něj opravdu hodně těšila, protože mám ráda Billa Murrayho a jeho spolupráce se Sofií Coppolou v podobě Ztraceno v překladu patří k mým největším filmovým zážitkům vůbec. No a tak jsem se teď asi podvědomě těšila na podobný zážitek (když navíc popis zápletky působil více než slibně) a z toho pohledu moje (asi až moc vysoká) očekávání V úskalí nenaplnilo. Pokud si promítnu, co jsem těch 96 minut sledovala, napadá mě, že to vlastně bylo tak trochu o ničem, žádná pořádná zápletka, vyvrcholení, pořád jsem čekala, kdy už se něco začne dít a ono nic. Moc mi k sobě neseděl ústřední manželský pár v podání Rashidy Jones a Marlona Wayanse, nebyla mezi nimi žádná chemie, jejich dialogy byly povětšinou takové dosti ploché, plné prázdných frází. Kdo se k sobě ale hodil naopak naprosto perfektně, byla Jones s Murrayem jako dcera a otec, nedokážu to moc popsat, ale prostě jim to spolu sedlo. Přirozený herecký projev Jones i její postava jako taková na mě vlastně asi působily ze všeho nejsympatičtěji, ač tedy byla Jones docela často ve společných scénách poněkud zastíněna Murrayem (to už je zřejmě skoro takový úděl Murrayho hereckých kolegů obecně). Murrayho Felix už mi jako postava tolik sympatický nebyl, některá jeho rádoby hluboká životní moudra na mě působila spíše trapně a u jeho vtípků jsem se zase až tolik nepobavila. I když má Murray stále obrovské charisma (proto si asi ty scény s prakticky jakýmikoliv hereckými partnery také pravidelně krade pro sebe), tady na mě místy působil trochu unaveně a ve svých (předpokládám že zase asi často improvizovaných) monolozích a dialozích pro mě nebyl tak přirozený, jako je u něj zvykem. Takže (ač mě to opravdu mrzí) úplně nesdílím názor některých zde, že je na něm vidět, jak si hraní v tomhle snímku mimořádně užívá. Na druhou stranu jeho výkon se určitě nedá označit za nějak vysloveně špatný. Jak už jsem zmínila výše, funguje souhra mezi ním a Jones, což asi dělá hodně, mimořádně se mi třeba líbily také jeho společné scény s vnoučaty, no a charisma z něj prostě pořád čiší, tudíž je na něj i jako na mírně unaveného a místy trochu v křeči chlapa pořád radost pohledět, i když třeba jen sedí, hledí a nic neříká. Celkově mám z filmu vlastně docela příjemný pocit a jako nejvýstižnější mě teď napadá slovo "překvapení". Jsem překvapená, že i přes řadu nedostatků, které na tom snímku vidím, u mě z nějakého důvodu, který vlastně neznám, ten film působí ve výsledku docela dobře. Určitě ne jako Ztraceno v překladu, s nímž to asi nemá ani smysl srovnávat a které mělo zřejmě určité neopakovatelné kouzlo, dokázalo probudit spoustu emocí (ač vlastně také nebylo nějak dějově složité). Ale pozitivní dojem prostě z nějakého záhadného důvodu převažuje. Asi si budu muset V úskalí po čase zopakovat a třeba tomu přijdu na kloub (nebo na mě bude zase působit úplně jinak, ani bych se nedivila). Aktuálně slabší 4 hvězdičky a 70 %. (18.11.2020)

Prostě to nefunguje. Ztraceno v překladu mělo atmosféru a nějaký vnitřní feeling i napětí, tyhlety rozhovory otce s dcerou jsou marné a o ničem, je vidět, že autorka nemá o svých postavách jasno. Navíc mne tyhlety problémy rozmazlené paničky z high-society nijak moc nebavily, svět znuděných pracháčů s velkými vilami nebo luxusními byty je mi vzdálený. Možná tenhle film ocením, až se stanu poslancem a koupím si v Říčanech vilu nebo kde si teď pražští pracháči kupují za Prahou vily, aby byli cool, ale do té doby sorry - je to pro mne nevěrohodné, unylé, povrchní a vylhané dílko. Jo, a taky nechápu ten trend moderních filmů - v poslední době je to tuším už třetí film, kde bílá žena pojme sobě za manžela černocha. Asi si máme zvykat na novodobý trend. Divné, že filmy o chlapech běloších, co si vezmou černošku, snad žádné nejsou. A ještě se mám asi jako divák rozplývat nad krásnými a roztomiloučkými malými černošskými dětičkami. (02.02.2021)