Réžia:
Jiří HavelkaKamera:
Martin ŽiaranHrajú:
Tereza Ramba, Vojtěch Kotek, Dagmar Havlová, Jiří Lábus, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Andrej Polák, Klára Melíšková, Kryštof Hádek, Stanislav Majer (viac)Obsahy(1)
Pani Záhradková (Tereza Ramba) s manželom (Vojta Kotek) romanticky túžia spoločnými silami dom zachrániť a novomanželia Bernáškovci (Jiří Černý, Mária Sawa) sa nadšene k nápadu pripájajú. Pani Roubíčková (Klára Melíšková) pedantne priebeh schôdze kontroluje a zaznamenáva, pani Horvátová (Dagmar Havlová) všetko iniciatívne komentuje. Naivný pán Švec (David Novotný) na schôdzi zastupuje svoju mamičku. Pani Procházková (Pavla Tomicová), zastupovaná pánom Novákom (Ondřej Malý) hľadá spôsoby ako by svoj majetok zveľadila a pán Nitriansky (Andrej Polák) zase veľmi túži po podkroví. Pan Kubát (Jiří Lábus) dôsledne sabotuje každé rozhodnutie a v úzadí číhajú ešte bratia Čermákovci (Kryštof Hádek a Stanislav Majer). Len starý pán profesor Sokol (Ladislav Trojan) zatiaľ mlčí.. (Cinemart SK)
(viac)Recenzie (1 102)
Tohle je tak neskutečný bizár, že bych 100% věřil kdyby v úvodu byl titulek "natočeno podle skutečné události", a to vlastník SVJ nejsem a doufám, že nikdy nebudu. Normálové, kteří chtějí jednat, synáček tupoň, důchodce držgrešle, blbá komunistická drbna, nováčci co netuší která bije, "dědicové" a neskutečná byrokratická píča. To je nejvýraznější část složení téhle sondy ze života z jednoho SVJ. Z počátku to nejvíc rozjížděla Melíšková, její postava mě srala už od okamžiku, kdy poprvé otevřela hubu. Což nemusí být nutně chyba Melíškové, ve finále to vlastně zahrála dokonale. Potkat ji, tak ji pošlu do prdele už ve dveřích. V závěsu za ní zdatně sekunduje Havlovic bába, jejíž postava je ale ve finále spíše otravně neškodná. Ale to není vše přátelé, Lábusův dědek se postupně probudí a naservíruje další slušnou dávku zmrdství a zatuchlosti. A celé to vygraduje do grandiozně hysterického a vychcaného finále ze strany normálů a "dědiců". Bravo, po delší době zdařilý český kousek. ()
Hehe: "Už nikdy mi neříkej “Drž hubu,” nebo tě fakt strašně zabiju." ()
Nemohu souhlasit s ódami na tento film, přehlídka české malosti mi přišla velice málo vtipná. Spíše se mi chtělo brečet... ()
Tohle je dokonalost, až na tu firmičku... jinak nemám co dodat a tleskám...a miluju, po dlouhý době něco, co mě fakt dostalo... ()
12 rozhněvaných mužů po česku. Za mě příjemné překvapení, dobré vykreslení českých povah a místy i vtipné. ()
Upřímně? Čekala jsem po všech super hyper recenzích mnohem víc... Námět má něco do sebe, protože ať už se nám to líbí nebo ne, na mnoha místech to takhle opravdu funguje. Lidé se někdy bohužel chovají tak absurdně, až to bolí. Zakládají si na své rádoby chytrosti, snaží se vykročit z vlastního stínu, trvají zarputile na známých věcech, potlačují skutečné emoce... A Vlastníci tohle všechno krásně ukazují společně s oním "čecháčstvím". Otázka je, jestli je to víc k smíchu, nebo k pláči?! Kdybych měla hodnotit jenom herecké výkony, tak není co vytknout. Většina tu ze sebe vytřískala maximum, v čele s Terezou Rambou. Ale jinak... se očekávané nadšení nekonalo a u konce jsem udělala takové to "hmmm" a pořádně nevěděla, co si o filmu myslet. A nevím vlastně doteď... ()
Žadná komedie, ale kvalitní horor o Češích. ()
Havelku miluju, ale tohle bylo fakt takový méně funkční divadlo a hlavně estetická kopírka von Triera. ()
Konečně skutečně vtipná (česká) komedie! Parádní scénář i herci. Pokud vám postavy někoho připomínají, nemusíte být zrovna vlastníci, stačí občas absolvovat poradu v práci. ()
Proč? Koho napadlo natočit film, který je nesnesitelný, bez děje, nějakýho vývoje? Zábavný je to asi jako trávit hodinu a půl někde v čekárně a čumět do zdi. Záznam z reálný schůze by možná byl záživnější. Debílek "mám jednu firmičku" je typickej příklad, jak jsou všechny ty stereotypy přehnaný. ()
Mizerné herecké výkony, děsné obsazení, hloupé a nereálné dialogy, už dlouho jsem se u filmu necítil tak trapně, brr. ()
Co se zprvu zdá jako lehká konverzační komedie, začne v průběhu nabírat spíše dramatický tón. Na Vlastnících je hodně cítit, že šlo původně o divadelní hru, protože jdou postavy někdy přes čáru přirozeného a posouvají se na hranici karikatur. S tím ale člověk tak nějak musí počítat předem, že půjde o postupně vyhrocené situace, a že se bude hodně křičet. Každá postava je navíc určitým archetypem - je tu rejpavá drbna, snaživí manželé, zapšklej bolševik nebo pedantka dohlížející na správný průběh schůze. I tohle dává filmu určitý divadelní rozměr, který není nutně na škodu, pokud na něj divák přistoupí. Ale každému tón vyprávění nesedne. Přeci jen se tu víceméně jen mluví a akce je opravdu minimální. ()
Film pri ktorom sa budete cely cas rehotat, ale nakoniec si uvedomite, ze to vlastne vobec nebolo vtipne. Schodza vlastnikov bytov ako prierez spolocnostou, kde kazdy sleduje svoje vlastne zaujmy a neschopnost dohodnut sa. Velmi dobra podivana! ()
Také mi nejsou cizí židovské zásady. ()
Velmi povedená věc, takových 12 rozhněvaných mužů v Česku 30 let po revoluci. :) ()
Divadelní předlohu neznám. Ve filmové podobě jsem dostal, co jsem čekal, přesná imitace českého čecháčství zavřené v jedné klasické zasedačce. Tereza Ramba nádherně vedla partu sousedů nesousedů. A pokud se to někoho z diváků dotklo, bude to asi tím, že se z vybraných charakterů poznal, že? :) 80% ()
Kdybych já byl pan Bernášek a na vlastní kůži zažil tohle peklo, okamžitě se stěhuji! A kdybych byl jeden z bratrů Čermákových, trpělivě bych čekal... a dočkal se? Zřejmě ano. Jenže ta podpisová scéna je po tom všem docela neuvěřitelná, že by najednou téměř všichni takhle jednoduše na něco přistoupili? Nezdá se mi. Tedy, možná jsem všechny postavy nepochopil, samotná schůze toho o nich řekla minimum, o něco více výborně natočené (kamera/hudba) vzpomínkové, nebo budoucí pasáže. Tohle pojetí mi každopádně sedlo, alespoň bylo u jednoduchého děje stále nad čím přemýšlet. Dramatická část ovšem funguje lépe, v té komediální by občas nebylo špatné dodržovat pravidlo třikrát a dost. Takový pan Novák a jeho firmičky, nebo pan Švec a jeho hlasování, i třikrát dokola je příliš. Každopádně na naše "tradiční současné komediální poměry", když tedy budu brát Vlastníky jako komedii, jsou opravdovým filmovým úkazem. Velká zásluha patří hercům, například Tereza Ramba a její výborné afektové scény! A nejen ty. Nebo dokonale byrokratická Klára Melíšková. Co se hlášek týče, vyhrál pan Sokol a paní Horvátová vše dokonale uzavřela... ano konečně to bude celé "někdo nějak řídit". 70% ()
Jeden z nejlépe hodnocených českých filmů roku 2019 dle divadelní hry o schůzi vlastníků bytů v jednom baráku. Konverzační skvěle prvoligově obsazená komedie, která má tři pět skvělých hlášek a já chtěl dát tři hvězdy páč to působilo inteligentně, dokud tam po sobě nezačali hystericky sprostě řvát, což mne dorazilo, protože ani do té doby to nebyla bůhvíjaká hitparáda mého gusta. Dvě hvězdy za Lábuse, Havlovou a překvapivě neherce Poláka, který zahrál fantasticky a měl skoro nejvíc prostoru. ()
Takhle utáhnout převod divadelního představení na film, téměř bez přehrávání, klobouk dolů. Mnoho hlášek zřejmě zlidoví. Na schůzi bych nevydržel deset minut, a tady jsem si i doposlouchal titulky až do konce. PS: Andrej Polák mě výkonem překvapil. ()