Dovidenia, zbohom a amen (S11E16)

Tak po skončení tohoto dílu jsem ještě dobrých patnáct minut zíral na obrazovku se slzou v oku. Tohle je prostě brilantní ukončení celého seriálu. Ten co vydržel nejdéle s čistou hlavou je rázem v psychiatrii a zpovídá se z hrůzného zážitku. Po té co se vrátí zpět do tábora, stále to v sobě nese, ale už s tím umí žít. Scéna, kde všichni na sále poslouchají, jak ztichly děla je jedna z nejlepších v celém seriálu a nakonec jak Hawkeye odlétá ve vrtulníku a uvidí vzkaz od B.J. Koho by nechal tento díl chladným bych snad ani nechtěl znát. Už jen při psaní tohoto komentáře mě zamrazí. (02.01.2007)

Tak jako žádná válka netrvá věčně (díkybohu), věčně jsme nemohli koukat ani na Hawkeyeho s BJem, jak si tropí legraci z "dozrávajícího" Klingera, zatímco je z dálky pozoruje naoko vážný plukovník Potter. I další postavy, které vydržely až do úplného konce - otec Mulcahy, Margaret - nebo které seriálem dlouho či jen krátce procházely - (Henry, Radar a spousta dalších - si zaslouží respekt, stejně jako všichni tvůrci, kteří jedenáct dlouhých let přinášeli nejen smích, ale i určité poselství a morální ponaučení. Nedokážu si vybavit, jestli jsem někdy u seriálu zažil hezčí a dojemnější ukončení/loučení. Herci se neloučí jen se seriálem, se sebou samými nebo se svými postavami. Loučí se i s věrným divákem. 100%. Domů se nakonec vrátíme všichni! A ano, u posledního dílu MASH jsem budel jako želva, protože mi to prostě přišlo všechno líto :). (30.05.2009)

Rozloučení po 11 letech s fenoménem MASH nebylo jednoduché, tentokráté to celé trvá téměř 2 hodiny. V zásadě je to o tom, jak je uvedeno v dokumentu 30th Anniversary Alanem Aldou, jak válka v Koreji poznamenala jednotlivé hrdiny. Bylo těžké si zvyknout na to tempo v prvních 30 minutách, zvláště na osud Hawkeyeho a změnou Klingera. V posledních 20 minutách bylo ale těžké nebýt ovlivněn loučením se jednotlivých postav. I když jako celek tento film není na plnou palbu, tak nemůžu popřít to, co ve mně film a seriál jako celek zanechal. Prožíval jsem jednotlivé tragédie, vtípky a osudy všech postav, mnohokrát jsem byl dojat.....a teď to celé tímto filmem skončilo. Celé to byl neobyčejný a velmi speciální zážitek. "Goodbye" (02.07.2013)

Bohužel se v závěrečném díle projevila postupující slabina celého seriálu a každá hlavní postava tu musela dostat svůj sentimentální příběh. Celé to působí značně nesourodě, jako by slepili několik dílů, chybí nějaký nosný děj (kromě konce války) a vtip. Tvůrci tak propásli poslední šanci udělat klasický film, třeba i s nějakou novou postavou. Ony ale vůbec díly režírované Aldou byly všechny na jedno brdo. Samozřejmě, to dvacetiminutové loučení na konci každý s každým (a s diváky) si už seriál zasloužil. V půlce devadesátých let ten seriál pro mě hodně znamenal a tak i po téměř dvaceti letech (2014) to ve mě budí velké emoce. Nicméně ne tak velké, jako když zabili Henryho Blakea, parchanti. Pro mě jediný aspoň trochu srovnatelný závěrečný díl co do emocí je TNG. (10.01.2006)

Nikdy jsem nebyl velký příznivec Mashe, neustálé přepínání mezi nuceným humorem a ještě nucenější melancholií mi vždy vadilo, ale kdybych příznivcem byl, přesně takový konec bych u něj chtěl vidět. Stejně jako jsem ho ocenil u Lost a Scrubs (konec osmičky, devítku neberu jako Scrubs). Nehraje se na příběh ani vysvětlování, jen rozloučení s hrdiny. Zavzpomínání na ty roky s nimi strávené. Film MASH dal svým fanouškům přesně to... 70% (20.06.2010)