M.A.S.H.

Seriál, který si udržel vysokou kvalitu po celou dobru vysílání. Dokonce bych řekla, že první díly byly slabší, rozjezdové, ale už to byla divoká jízda. Zaujalo mě, že nešlo jen o povrchní zábavu, ale mapoval se pokrok medicíny v bojových podmínkách, vztahové pasáže byly podávané bez zbytečného přehrávání nebo přikrašlování a některé scény zůstávají stále v paměti. I když nemám potřebu vidět znovu, myslím si, že jde o zdařilý seriál, na který se dá i dnes dívat. (14.11.2020)

Tomuto vojenskému seriálu jsem nikdy nepřišel na chuť. Před patnácti lety viděno pár dílů na chalupě a nebavilo mě to. Efektivněji byla v té době využitá procházka do lesa se sbíráním dřeva či hub. Dnes když na to koukám s odstupem času tak se vůbec nic nezměnilo. Tento humor mi zřejmě nesedne ani za padesát let až budu děda. (23.10.2008)

"Franku, strčil jste si stetoskop moc hluboko do uší. Poškrábal jste si mozek." Není mi ctí, když k nebi stoupá vlajka s hvězdamy a pruhy, ale dost mne baví, když kapitáni v bílých pláštích berou válku z té humornější stránky, na kterou vojenská propaganda obvykle nepochopitelně zapomíná. Vždyť výzva „I ty se pojď zasmát při ochraně světového míru v Koreji (Vietnamu, Afganistánu, Iráku, Iránu)“ by jistě dokázala do uniformy navléct spoustu cool týpků, kteří by jinak neprojevili odpovědný zájem nechat se zastřelit pro zvýšení ceny akcií zbrojařských firem. (01.10.2012)

„Myslíš že by bylo podezřelé, kdyby ho ve sprše přejel džíp? - Můžu vždycky říct, že nám pod něj skočil!” Téměř nekonečná estráda těch nejvypečenějších vtípků s těmi nejsympatičtějšími postavami. Dokonalá válečná satira, která chytře kombinuje ty nejpravdivější fakty s těmi nejšílenějšími eskapádami a vždy to vychází na jedničku. Ať už otevřeně nebo metaforicky se vždy snaží odsuzovat lidské předsudky vůči rasismu, homofobii či genderovou diskriminaci. M*A*S*H se zkrátka liší od svých žánrových bratříčků téměř ve všem a právě proto neztrácí svůj jedinečný šarm ani po čtyřech dekádách. Právoplatný král komediálního žánru. (15.03.2008)

Je málo důvodů k pochvalám pro TV NOVA, ale odvysílání tohoto seriálu bez nahraného smíchu si pochvalu jednoznačně zaslouží - a obrovskou. M*A*S*H* jsem zbožňovala, když běžel poprvé; zpočátku samé vtipy a gagy, později zvážněl, ale udržel si vysoký standard a kvalitu prakticky po celý veledlouhý čas, což o sobě jen stěží může tvrdit nějaký jiný seriál o tolika dílech. Zamilovala jsem si postavy, nesmrtelným pro mě zůstane především plukovník Blake, plukovník Potter se ukázal být solidní náhradou, Šťabajzna Houllihanová zároveň s vývojem své postavy nabírala i mé sympatie, kultivovaný snob Charles se svým sarkastickým humorem byl vítaným oživením oproti věčné karikatuře Frankovi, Klinger byl úžasný, dokud nedostal rozum, Radar byl postupem času stále méně vtipný a roztomilý, jeho odchod ze scény mě tedy nakonec nemrzel. Mezi mé oblíbence kupodivu až tolik nepatřily hlavní postavy - Trapper, B.J., ba dokonce i báječný Hawkey pro mě nebyli hlavními tahouny, proč jsem sedávala před obrazovkou i při repríze seriálu. Dvakrát to však stačilo, další neustálá opakování už jsou vyloženě kontraproduktivní a raději se jim vyhýbám, abych si nepokazila dojem. A jak jsem na počátku chválila, závěrem musím pokárat: dabing. Což o to, důležité postavy jsou namluveny bravurně, ale pokud u těch ostatních slyšíte stále stejný, a k tomu výrazný a protivný hlas, je to na facku. To bych ještě překousla, ovšem ty děcka... bytostně nesnáším, když děti, kluky i holky bez ohledu na věk, namluví jedna ženská, co zpitvoří hlas. Hnus, velebnosti! I přes tento neduh patří M*A*S*H* k mým srdečním záležitostem: je to seriál, který učaroval mému (v době sledování) devítiletému bratranci, mně - tehdy středoškolačce, mojí mamce - skoropadesátnici, i babička se potají dívala, ikdyž nahlas prohlašovala, že je to blbý seriál (nelíbil se totiž dědovi, který nemá rád krev a doktory:-)). 95% (01.12.2008)