M.A.S.H.

Válka je vůl a Frank Burns ještě větší, přesto se mi díly s majorem Kuním ksichtem líbily nejvíc, protože takový Molotovovův koktejl jako ten, který vzniká, když přinutíte dvě tak rozdílné entity jako Frank a Benjamin Franklin Pierce koexistovat nějakou dobu pospolu, se poštěstí namíchat jednou za uherský rok. Příběh o lidech, kteří blbnou tím nejlepším způsobem, aby nezblbli tím nejhorším, si mě získal do poslední buňky a nutil mě držet jim palce ve chvilkách zdánlivého míru, kdy se nejzávažnějším problémem stával úkol dostat z domácí destilační aparatury něco, co by aspoň připomínalo slušné pití, i v časech, kdy se zdálo, že hrdinové budou co nevidět následovat příkladu světa a zblázní se. A naprosto netradičně pochválím český dabing, který se opravdu povedl. (10.09.2007)

Z paty tahané, pocukrované, v paralelním kosmu existující. Pamatuji si, jakým šokem pro mne byl, po zhlédnutí filmu, první díl tohoto seriálu. Navíc s příšerným dabingem, jaký se v těch dobách stával standardem. Z původního filmu vybrané motivy a postavy jsou použity k vytvoření nekonečné přehlídky stále téže trapnosti. Přesto jsem během svého marného života zhlédl vícero dílů a dokonce jsem se někdy i bavil (za ty roky jsem si zvykl na sitcomový standard, který na mě napoprvé působil jako něco nestravitelného). Za všechno, co by se dalo říci dobrého, jedna hvězdička. Druhá je pro Radara, který nikdy nezklamal. (12.06.2011)

Přiznám se, že zpočátku jsem tomuto válečnému seriálu nemohla přijít na chuť a odmítala jsem ho mít puštěný i jako zvukovou kulisu. Ale díky příteli jsem MASHi dala druhou šanci a děkuju mu za to. Způsob, jakým hlavní hrdinové berou válku a jakým se s ní vyrovnávají-tedy humorem, je neskonale příjemný a milý. Občas nastanou i dojemné chvíle, ale tomu u tohoto žánru není vyhnutí. Jedinečný je MASH oproti dnešním sitcomům především v tom, že má neobvyklý a unikátní humor a hlavně dílů je tolik, že máte pak delší dobu na co koukat. Jako nejzábavnější postavu shledávám Franka Burnse (slyší i na "kuní ksicht") - bez něj už to bohužel hodně ztrácí na kvalitě. A díl s imaginárním důstojníkem Tuttlem (015), kterého všichni obdivují, je GENIÁLNÍ. (27.11.2011)

Je málo důvodů k pochvalám pro TV NOVA, ale odvysílání tohoto seriálu bez nahraného smíchu si pochvalu jednoznačně zaslouží - a obrovskou. M*A*S*H* jsem zbožňovala, když běžel poprvé; zpočátku samé vtipy a gagy, později zvážněl, ale udržel si vysoký standard a kvalitu prakticky po celý veledlouhý čas, což o sobě jen stěží může tvrdit nějaký jiný seriál o tolika dílech. Zamilovala jsem si postavy, nesmrtelným pro mě zůstane především plukovník Blake, plukovník Potter se ukázal být solidní náhradou, Šťabajzna Houllihanová zároveň s vývojem své postavy nabírala i mé sympatie, kultivovaný snob Charles se svým sarkastickým humorem byl vítaným oživením oproti věčné karikatuře Frankovi, Klinger byl úžasný, dokud nedostal rozum, Radar byl postupem času stále méně vtipný a roztomilý, jeho odchod ze scény mě tedy nakonec nemrzel. Mezi mé oblíbence kupodivu až tolik nepatřily hlavní postavy - Trapper, B.J., ba dokonce i báječný Hawkey pro mě nebyli hlavními tahouny, proč jsem sedávala před obrazovkou i při repríze seriálu. Dvakrát to však stačilo, další neustálá opakování už jsou vyloženě kontraproduktivní a raději se jim vyhýbám, abych si nepokazila dojem. A jak jsem na počátku chválila, závěrem musím pokárat: dabing. Což o to, důležité postavy jsou namluveny bravurně, ale pokud u těch ostatních slyšíte stále stejný, a k tomu výrazný a protivný hlas, je to na facku. To bych ještě překousla, ovšem ty děcka... bytostně nesnáším, když děti, kluky i holky bez ohledu na věk, namluví jedna ženská, co zpitvoří hlas. Hnus, velebnosti! I přes tento neduh patří M*A*S*H* k mým srdečním záležitostem: je to seriál, který učaroval mému (v době sledování) devítiletému bratranci, mně - tehdy středoškolačce, mojí mamce - skoropadesátnici, i babička se potají dívala, ikdyž nahlas prohlašovala, že je to blbý seriál (nelíbil se totiž dědovi, který nemá rád krev a doktory:-)). 95% (01.12.2008)

Každý seriál pro mě stojí a padá s postavami. Když mi postavy mají co nabídnout, dříve či později se zakoukám i do seriálu, který mě ze začátku nebavil. A já se dost snažil do Mashe zakoukat. Protože v podstatě vždycky ho některá z našich stanic vysílá. Ale nezadařilo se. Nedokážu s potěšením sledovat seriál, ve kterém skoro všechny postavy upřímně nesnáším, a kde mě z jejich "vtípků" více než cokoli jiného mrazí v zádech (a nemyslím tím nic pozivitního). Poselství seriálu chápu, a taky mu ho neberu, ale za mě opravdu ne. (20.05.2007)