M.A.S.H.

Vynikající sitcom, jehož kvalita se s každou další sérií stupňovala. MacLean Stevenson (plukovník Blake) měl původně hrát Hawkeyho, protože byl typově podobný Donaldu Sutherlandovi, který tu roli hrál ve filmu. Nicméně lepšího představitele Pierce než Alana Aldu si nedokážu představit. Vynikající je i Larry Linville (Frank Burns), Jamie Farr (Klinger), Loretta Swittová (Margaret) a ze všech nejradši mám Harryho Morgana (Sherman Potter) s jeho kamennou tváří a stoicky klidným řešením bizarních situací. Navíc Vladimír Brabec ho nadaboval přímo geniálně! (22.02.2003)

Tak u tohoto seriálu jsem strávil hodně snídaní. Ikdyž jde samozřejmě o smutné téma, tedy války, s touhle partou divák vážný nezůstane. Někdy mě až fascinovalo, s jakou lehkostí je zde humor podáván a některé sarkastické, ironické poznámky třeba Hawkeyho a B.J. mě opravdu dostávaly na lopatky. A jak už zde někteří poznamenali, kvalita humoru šla směrem k novějším epizodám nahoru, což není moc časté. (20.12.2007)

Dozvíme-li se, že seriál, o který se zajímáme, má více než 30 epizod, propadneme chmurám a skleslosti; je to očekávání, které se takřka nemýlí. MASH, ta zkratka amerických zdravotních praporů z krvavé korejské války, zvané pro časté frontové přesuny v první polovině jejího trvání také "čtverylková", je velkou výpovědí o stavu americké společnosti na počátku poslední čtvrtiny minulého století. Na rozdíl od filmu a jeho syrovosti, která neskrývá nic z drsností tohoto absurdního, de iure dodneška trvajícího konfliktu, reprezentuje MASH od počátku jakousi zprostředkovanou a velmi vzdálenou variaci na všelidská témata, která je soustavně provozována v kulisách z Korejského poloostrova. Jak víme z amerického dokumentárního filmu o Aldovi, první měsíce a léta seriálu nebyla valná; jeho popularita stoupala pozvolna a začala kulminovat zhruba od 3.-5. ročníku. tj od doby, kdy se podstatně změnil jeho tvůrčí tým, jehož stále viditelnějším protagonistou se stával krok za krokem právě Alan Alda. Výrazněji se v něm také začal zrcadlit povietnamský syndrom, dědictví paralelní války, v níž Američané utrpěli porážku a jež byla v levicově cítící části americké společnosti těžce diskreditována svou krutostí, značnými počty válečných zločinů i zločinců, jež provázely tuto "americkou misi". To všechno vyvolalo velké pochyby, které do aldovské části MASHe vnášejí pocity ne padesátých, ale zcela jednoznačně sedmdesátých let. Tvůrčí dílna, ve kterou se seriál nečekaně proměnil, i celá řada postupných změn, které takto do něj byly vnášeny včetně minimálně jedné generační obměny, docílily již popisovaný unikátní efekt: čím více epizod seriál měl, tím více stoupala jeho úroveň. Řečeno s jistou nadsázkou, Aldovi se podařilo do této tvůrčí dílny vnést ducha dědiců autorských manufaktur všech dob a věků. (U nás obdobné postupy s jistým, zhruba desetiletým předstihem uplatňovala ve svých průrazných avantgardních inscenacích kdysi liberecká Ypsilonka kolem Jana Schmida). Za zmínku stojí, že v přepočtu na standardní časové trvání seriálové produkce se jedná o seriál vlastně ne tak rozsáhlý (počet epizod se tímto způsobem zmenšuje z 255 na cca 60-120). Přesto - nebo právě proto - jde o dílo, které svou mimořádnou kvalitou zasáhlo nejenom amerického a českého, ale z toho, co je známo, i světového televizního diváka. Dílo, které je oslavou lidské poctivosti, slušnosti, pracovitosti, ale i veselosti, shovívavosti k lidským zvláštnostem a odlišnostem, jež nesdílíme, schopností sebeironie, sebesrandy, ale také pochopení pro okamžiky, kdy nevíme kudy kam. Dílo oslavy lidské solidarity a sounáležitosti, tedy toho, co soudobá společnost postrádá snad nejvíce. (15.03.2008)

Řadí se k jedněm z mála seriálu podobnýho ražení, který je vtipný i po opravdu dloooouhé době, i když se vtip samozřejmě s každou další sérií pomaloučku ztenčoval. A v některejch chvílích byl Alan Alda a jeho otřesný moralizování a svatouškovství k nevydržení. Kdyby se později tak netlačilo na tu dramatickou linku, udělalo by se líp. A co mi vyloženě vadilo, bylo často opakovaný schéma - člověk s nějakým "válečným názorem nebo válečným problémem", co dostane plný hrsti poučení od všeználka Hawkeye. Nicméně, i přesto všechno se na Mash ráda podívám a hlavně první 4 série jsou velice, velice vtipný (ačkoliv moje nejoblíbenější postava - Charles - přijde až v sériích novějších). Ovšem Frank byl taky super. (12.08.2010)

Je málo důvodů k pochvalám pro TV NOVA, ale odvysílání tohoto seriálu bez nahraného smíchu si pochvalu jednoznačně zaslouží - a obrovskou. M*A*S*H* jsem zbožňovala, když běžel poprvé; zpočátku samé vtipy a gagy, později zvážněl, ale udržel si vysoký standard a kvalitu prakticky po celý veledlouhý čas, což o sobě jen stěží může tvrdit nějaký jiný seriál o tolika dílech. Zamilovala jsem si postavy, nesmrtelným pro mě zůstane především plukovník Blake, plukovník Potter se ukázal být solidní náhradou, Šťabajzna Houllihanová zároveň s vývojem své postavy nabírala i mé sympatie, kultivovaný snob Charles se svým sarkastickým humorem byl vítaným oživením oproti věčné karikatuře Frankovi, Klinger byl úžasný, dokud nedostal rozum, Radar byl postupem času stále méně vtipný a roztomilý, jeho odchod ze scény mě tedy nakonec nemrzel. Mezi mé oblíbence kupodivu až tolik nepatřily hlavní postavy - Trapper, B.J., ba dokonce i báječný Hawkey pro mě nebyli hlavními tahouny, proč jsem sedávala před obrazovkou i při repríze seriálu. Dvakrát to však stačilo, další neustálá opakování už jsou vyloženě kontraproduktivní a raději se jim vyhýbám, abych si nepokazila dojem. A jak jsem na počátku chválila, závěrem musím pokárat: dabing. Což o to, důležité postavy jsou namluveny bravurně, ale pokud u těch ostatních slyšíte stále stejný, a k tomu výrazný a protivný hlas, je to na facku. To bych ještě překousla, ovšem ty děcka... bytostně nesnáším, když děti, kluky i holky bez ohledu na věk, namluví jedna ženská, co zpitvoří hlas. Hnus, velebnosti! I přes tento neduh patří M*A*S*H* k mým srdečním záležitostem: je to seriál, který učaroval mému (v době sledování) devítiletému bratranci, mně - tehdy středoškolačce, mojí mamce - skoropadesátnici, i babička se potají dívala, ikdyž nahlas prohlašovala, že je to blbý seriál (nelíbil se totiž dědovi, který nemá rád krev a doktory:-)). 95% (01.12.2008)