Tvorcovia:
Larry GelbartHrajú:
Alan Alda, Wayne Rogers, Mike Farrell, McLean Stevenson, Harry Morgan, Loretta Swit, Larry Linville, David Ogden Stiers, Jamie Farr, William Christopher (viac)VOD (3)
Série(11) / Epizódy(256)
-
Season 1 (1972) - 24 epizód
-
Season 2 (1973) - 24 epizód
-
Season 3 (1974) - 24 epizód
-
Season 4 (1975) - 25 epizód
-
Season 5 (1976) - 25 epizód
-
Season 6 (1977) - 25 epizód
-
Season 7 (1978) - 26 epizód
-
Season 8 (1979) - 25 epizód
-
Season 9 (1980) - 20 epizód
-
Season 10 (1981) - 22 epizód
-
Season 11 (1982) - 16 epizód
Obsahy(1)
Na slovenské obrazovky sa vracia M*A*S*H, kultový seriál o živote osadenstva vojenskej poľnej nemocnice v období Kórejskej vojny. Divákom dáva jedinečnú možnosť nahliadnuť do každodenného života lekárov, sestier a vojakov. Postavy seriálu čakajú v prostredí vojny mnohokrát aj veľmi dramatické momenty, aj napriek tomu ich však dokážu prežiť s nadhľadom a humorom. (TV Markíza)
(viac)Recenzie používateľa Pohrobek k tomuto seriálu (2)
M.A.S.H. (1972)
Tohle se nehodnotí jednoduše. Každopádně musím vycházet z originálního filmu, který je prostě někde úplně jinde. Sitcom je jasně protiválečný jaksi "na měkko", zatímco ve filmu a hlavně v předloze občas probleskne, že tahle válka byla jednou z těch potřebných, což není na škodu jednou za čas připomenout. To, co pak tato verze provedla s původními postavami, je již neprominutelné. Speciálně nikdy neodpustím naprostou degradaci a "superarbitraci" skvělé postavy Roberta Duvalla. Výtek na adresu M.A.S.H.e bych jistě snesl celou hromadu (někdy až neskutečné moralizování), ale dobře cítím, že se jedná pouze o víceméně vykonstruované rozumové důvody a, že se na M.A.S.H. dívám rád a nikdy mě nenudil. Nemohu strhnout více než hvězdičku za nesoulad rozumu s citem, ale dělám to nerad. ()
Dovidenia, zbohom a amen (1983) (S11E16)
Tady jde jenom a jenom o loučení se herců navzájem, se svým štábem a především s diváky, kteří tomuto seriálu zachovávali dlouhá léta stálou přízeň, čemuž odpovídá herecká a především scénáristická kvalita celého "filmu". Není tu opravdu čemu se zasmát a pokusy o vtipy nepřijímáme jako trapné jenom proto, že jsme si tomuto stylu už jaksi navykli. To, že byl sentimentální typ vyroben i z Klingera, pak prostě nelze odpustit. Nejvěrnějším fanouškům, kteří nemohli pochopit, že nové díly svého milovaného seriálu už nikdy neuvidí, se v roce 1983 mohlo zdát závěrečné dvacetiminutové loučení, kdy se loučí doslova každý s každým, ještě příliš krátké, ale pro mě to už bylo moc. Ještě, že nakonec asi byla vystříhána jedna hodina (Alespoň v televizi to běželo o třetinu kratší.) ()