Beats

Po mnohaletém usilovném masírování 80s popkulturní nostalgií začínají vycházet první pokusy, které se soustředí na dekádu následující. A to je skvělé, už jen kvůlli hudbě, která v devadesátkách prodělala obří evoluční skok. Beats bych spíš než k Trainspottingu přirovnal k Human Traffic - filmu, který docela trefně a vtipně popsal generaci návštěvníků divokých parties. Protagonisté Beats jsou ovšem mladší a na ilegálním raveu probíhá jejich iniciační zážitek. Velice autenticky. Už třeba scéna, kdy hlavní představitelé jen jedou starou rozbitou károu někam, dle instrukcí na telefonu, a poslouchají Leftfield vyvolávala sentimentální brnění. Ach, dospívání, devadesátky, underground, soundsystémy, techno. (25.06.2019)

Bez okolků přiznávám, že jsem se ráda nechala strhnout touhle malou oslavou svobody a volnosti. Má sice poněkud hořkou pachuť, ale taky disponuje gradující, hypnotickým technem nasáklou hudbou, dokonale vtahujícím obrazovým ztvárněním a v neposlední řadě skvělými hereckými výkony obou hlavních představitelů mladické revolty. (85%) (27.12.2021)

Skvělé, neotřelé téma, ale průměrné zpracování. Kolik asi existuje filmů, které mapují raveovou scénu devadesátých let na britských ostrovech? Moc jich není. Na první dobrou mě napadne Human Traffic, ale dál? Ten potenciál to tak jednoznačně mělo. Režisér námět pojal černobílou kamerou, což by ani nevadilo. Jenže postavy jsou tu úplně vzorové, bez osobnosti, bez ničeho. Jeden je uťáplej týpek, kterej je rád, že na scéně vůbec je. Druhej je zase rebel jak cyp. Karikatury na chlup bez osobnosti. No a kolem nich tak jako prochází ta raveová scéna, které je v první polovině filmu poměrně málo, aby to v druhé polovině bylo hlavně o ní. Scény z akce jsou luxusní. Zbytek je trošku nuda. Pro nápad jsem chtěl dát čtyři hvězdy, ale nakonec jsem to dorovnal na tři, protože i když je nápad super, jeho zpracování mohlo být o dost lepší. (25.01.2024)

Vyborna zalezitost. Techno/rave/house a podobne hovadiny nemusim, no toto ma velmi bavilo. Svizne, pekne zahrane, v klucovych okamihoch strhujuce. Viac nez Trainspotting mi to pripomenulo festivalovu variaciu na Superbad (vratane niektorych podobnych scen). Skoda akurat zbytocneho ciernobieleho formatu a natahovania konca. Pre milovnikov elektronickej hudby narodenych v prvej polovici 80. rokov ide o absolutnu povinnost. Velmi silnych 8/10 (17.06.2019)

V devadesátkách a pak ještě na přelomu tisíciletí vznikala nejlepší taneční hudba. Ne že by ta nová z poslední doby nebyla dobrá, ale dříve bývala taková vyzrálejší, komplexnější, ale zároveň někdy vskutku přelomová. Některé desky jsou čirá dokonalost od začátku až do konce, první dvě desky od Prodigy, Leftism od Leftfield, cokoliv od Chemiků, Underworld, a tak by se dalo pokračovat. I ty akce bývaly jiné než dnes, takové více spontánní a intenzivní. Strašně rád na to vzpomínám. I na to, jak jsem si užil ty tři své účasti na CzechTeku. To je něco, co člověk nikdy nedostane a ani nechce dostat z hlavy, na to jsou tam jiné myšlenky a vzpomínky. O svobodě plynoucí z lásky k hudbě je celý ten film, který má spoustu slabších chvil, ale zároveň to celkovému obrazu nijak nevadí. Je tam ta hudba, i ty staré Prodigy, je tam ta party, kdy i já nyní starší člověk (nebo jiným úhlem pohledu člověk v nejlepších letech) jsem zatoužil dát ruce nahoru, otočit se k laserům a nechat se vyplivnout za dvě hodiny a mít čistou hlavu. Potřeboval bych to. (01.07.2023)