Dánski synovia

Trochu pritiahnuté za vlasy.. Chápem paralelu s minuloročnými voľbami v Dánsku, kde ultra etno-nationalistická strana Stram Kurs chcela deportovať každého kto nemá dánske pozadie a zakázať islam. V konečnom dôsledku táto strana dostala 1.8% a nedostala sa ani do parlamentu. Avšak keby že túto stranu namiesto neschopného stalkera a človeka, ktorý sa preslávil, že pálil Korán v najväčšom dánskom ghette stvárnil "sympatický" filmový Martin Nordahl, ktorý je prototyp moderného európskeho populistu veci sa mohli mať inač. Treba dodať, že film je rozdelený na "dve polovice". Hoci prvá bola realistická a celkom dôveryhodná z druhej sa stal už len rádoby severský krimi gýč s pozlatkom propagandy. Síce to nie je špičková sociálna dráma ako sme od Dánov zvyknutí,stále to je stráviteľné. (24.04.2020)

Spirála nenávisti a extremismu, v níž násilí a nesnášenlivost jedné strany budí ještě silnější nesnášenlivost na straně druhé. Aneb jedni magoři trumfují druhé magory. Téma relevantní, ale ve více ohledech mi film přišel zjednodušující a ne zcela uvěřitelný. Například se mi nezdá, že by to ta ústřední politická strana s takhle explicitně kontroverzním programem tolik válcovala. Finále celkem katarzní, zvlášť když si to člověk vztáhne na současné české prostředí - ale jen do té doby, než mu dojde, co by následovalo. Uklidnění situace jistě ne. #KVIFF2019 (07.07.2019)

Tento dánský thriller je studie o tom, jak násilí plodí další násilí. Body si zaslouží za osobitý styl a nula bodů za politický komentář. Policejní pasáže jsou klišé , zápletka směšně absurdní a konec zase moc uspořádaný, zatímco já jsem měl podivnou pachuť v ústech. Film se mi totiž zdál vášnivější než jemu podobné. Všichni víme, že Arabové jsou jediní imigranti, kteří se do společnosti nezapojí (vedoucí naší katedry říkal "Arab vždy zůstane Arabem") a vytváří komunity s manipulativním náboženstvím s ideálem Islámského státu, kde budou platit jen zákony jejich proroka. Když se jakéhokoli arabského imigranta v Evropě zeptáte, jestli dá přednost zákonům země kam přišel, nebo poslechne co říká jeho Bůh, odpoví to druhé. Na předmětech Populační teorie a Populační politika na Přírodovědě jsem se učil, že EU trpící nízkou porodnosti bude do roku 2050 potřebovat, aby do EU přišlo 70 milionů migrantů, kteří by nahradili vymřelé původní obyvatele (porodnost v mnoha zemích je 1,5 dítěte na ženu). Česká republika je zatím v pohodě, protože jsme odmítli tzv. "kóty imigrantů" a přichází k nám migranti z východu, kteří mají podobné křesťanské náboženství, kulturu a barvu pleti, takže nejsou na ulicích nápadní. Jaký recept pro vymírající západní Evropu s multikulturalistickou ideologií? Co třeba arabským imigrantům nedat právo volit, aby se zamezila rizika, že způsobí totalitu? Když k vám přijde návštěva na nedělní oběd, nezačne si přestavovat váš nábytek, aby se cítili pohodlněji. Tyto a další otázky ve mě snímek vyvolával. Bohužel multikulturalističtí extrémisté takového filosofické úvahy označují za rasismus a xenofobii. (07.04.2020)

Ambiciózní a společensky angažovaný snímek, pojednávající o nebezpečí rostoucího extrémismu a o tom, že příslušníci určitých etnik by se neměli strkat do jednoho pytle a že každé násilné řešení vyplodí jen další násilí navíc, začíná jako drama o mladíkovi, jenž se ve snaze ochránit svou rodinu přidá ke skupině arabských radikalistů, a pokračuje jako politický thriller o strachu a nenávisti ve společnosti a o oportunistických politicích, kteří obojího populisticky zneužívají ve svůj prospěch. Ideově aktuální snímek lze pochválit za práci s důležitým námětem a přesně mířeným poselstvím, celkově jej však sráží průměrná režie, příliš pozvolné tempo a nedostatečně vtahující a zjednodušená realizace. (06.07.2019)

První polovina zabývající se především zradikalizovaným mladíkem ještě ušla. Ne že by se tematicky jednalo o něco převratného či nedejbože originálně natočeného, ale hlavní hrdina se dal pochopit a podání nepůsobilo tolik jednostranně. Pak přišel celkem zajímavý zvrat, se kterým šlo všechno do kopru. V předchozí části Salim mířil na terorismus "své" strany, ale i přes jistý odsudek se ho snažil do určité míry omlouvat. V druhé půli se pustil do protiimigračních populistů a jimi způsobeného zla, které nafoukl do absurdních rozměrů. Z filmu se tak stal rozplizlá společenská agitka, která za ty dvě hodiny času rozhodně nestojí. Blbé je to o to víc, že zrovna v Dánsku stojí podobní extrémisté daleko za parlamentní periférií. 25% (08.05.2020)