Akty X

Miluju rtěnky Dany Scullyové. Obdivuju ji, jak umí krásně a rychle běhat v botách na podpatku. Závidím jí její krásné vlasy a přítomnost Muldera :-) Při opakovaném sledování jejich (nejen vědeckého) hašteření jsem spokojená asi jako holčička, které se právě na písečku podařila udělat krásná bábovička... :-) (14.03.2006)

"Jak můžu vyvrátit lži opatřený úředním razítkem?" Normálně i paranormálně jsem na straně konspiračního Muldera a neochvějně věřím tomu, že pravda je někde venku. Takže kdykoli v mém okolí zaslechnu znělku Akt X, tak fascinovaně usednu k obrazovce, nechám se unést mimozemšťany, nechám je dělat na sobě pokusy a pak nadávám na mocné tohoto světa, že brání Mulderovi se Scullyovou, aby to vyšetřili. Já jim totiž fandím, protože ONI tady prostě jsou a někdo by jim měl už konečně zatrhnout tu intergalaktickou pařbu. (22.02.2018)

Seriál, který po Hill Street Blues (1981) a Twin Peaks (1990) významně popostrčil všeobecné povědomí o estetických možnostech amerického krimiseriálu jako umělecké formy. Své jsem k němu napsal kdysi v článku do Cinemy tady - ale zatímco druhý celovečerní film hořce zklamal, už za čtyři dny snad budu moci vzpomínky na něj úspěšně zatlačit do pozadí. (20.01.2016)

Prvních pár řad je přímo skvělých, ale jak se Mulder začne strašně zajímat o ufony a o ničem jiným už žádný další díl neni, tak to začíná být nudný a nezajímavý a už se na to ani nedá koukat, kdyby zůstali u paranormálních jevů a občas do toho vložili ty ufony tak to mohl být jeden z nejlepších seriálů (13.02.2005)

Příliš mnoho saýců, ufounova smrt. Během dvou set dílů asi nelze udržet laťku v nějaké přijatelné výši, nehledě na konspirační šílení v pozdějších sériích, které mne bavilo podstatně méně nežli horrorové začátky. Konstantním positivem je naštěstí agentka Scully, která i v úděsných pytloidních office hadrech projasňuje každou episodu jako takové malé rusovlasé sluníčko. (27.08.2013)