Piesne z druhého poschodia

Absurdnosť vo filme ako aj rôzne bizarnosti mám celkom rád, musí ma to však uhranúť, opantať a film musí niekam smerovať, čo žiaľ nie je tento prípad. Tak absurdné až to bolo hlúpe, čo je moc je moc. Keby tu bolo aspoň niečo normálne, tak mohlo ísť o fantastickú vec. Veď keď na niečo poukazujem, že je nenormálne a pokrivené, tak aspoň niečo v tom celku musí byť normálne. Ak je všetko bizarné, uletené a karikatúrne, tak aj pre celok v takejto sústave platí, že je to normálne a v tom prípade nemáme na čo poukazovať. Podľa mňa to bolo obsahovo zle koncepčne vymyslené. Nuda ako hrom, bizarný výkrik do tmy. 30/100 (11.10.2016)

Jeden s nejsmutnějších, stylově nejucelenějších a nejčistších, nejpravdivějších, nejironičtějších, nejnadsazenějších, nejsymboličtějších a nejděsivějších filmů, co jsem zatím viděl. Ještě jsem zapomněl : jeden s nejlepších za posledních dvacet let. Mimo to film velmi zábavný a osobytě poetický a taky má pěknou hudbu. Taktéž obsahuje několik nezapomenutelných scén (houpající se Kristus, kouzelník a jeho oběť, porada s křišťálovou koulí, závěrečná scéna) (23.09.2006)

ocenenia : MFF Cannes 2000 - Cena poroty za réžiu (Roy Andersson) ◘◘◘◘ Áno, film čiastočne pôsobí ako lacná štylizácia ľudskej mizérie. Jednotlivé scény (príp. zábery) sú tak originálne absurdné, až sú morbídne zábavné.... dielo však napriek absencii nejakého nosného príbehu nepôsobí rozhárane, ale zdanlivo iba umelý zlepenec scén je veľmi súdržný a konzistentný ...... človek, jeho svet a život, naoko patetický, plný ideálov, no skutočnosťou je iba zmätenosť, neistota, strach prekryté povrchnosťou a chladom medziľudských vzťahov.... Roy Andersonovi sa z "Tragédie človeka" podarilo vytvoriť "Božskú komédiu" - aj keď konotácie názvov oboch diel nemajú od seba moc ďaleko :) .... balans medzi sarkazmom a humanizmom tu funguje veľmi dobre - výsmech z ľudského pachtenia sa na svete pravidelne strieda hlboký prejav pochopenia a spoluúčasti na jeho tragédii .....a rád by som upozornil aj na (imho) filmársky dosť náročné dlhé scény bez strihu, ktoré opakovať pri sebemenšej chybičke herca alebo iného člena štábu by mňa ako režiséra rozhodne poriadne rozčúlilo :) ..... jedna z najtragickejších, najabsurdnejších a najdepresívnejších "komédií", aké som videl.... a vlastne, je to aj môj pohľad na svet ľudí :-/ ("Není lehké být člověkem") ... len tie kríže by som ešte na smetisko pre istotu nehádzal.... nádej zomiera posledná :) (09.01.2011)

Tohle se dá označit jen jediným výrazem - NAPROSTO BRUTÁLNÍ a na mě asi až moc... Něco takového jsem nikdy neviděl a je možné, že ani neuvidím a je pro mě těžké srovnávat, když se tenhle film nepodobá ničemu, co znám. Bohužel na mě byl asi až moc šílený a moc chaotický. Neupírám mu to, že je velmi zajímavý, ale kromě parodování společnosti jsem v něm nenašel žádnou hlubší myšlenku a tak nějak to působilo pouze jako shluk televizních sketchů. (18.11.2015)

Nic podobného jsem doposud neviděl. Sled statických scének, skoro až povídek, které se spolu s osudy jejich představitelů vzájemně prolínají a dohromady dávají nelichotivý obraz o stavu lidství. Některé scény jsou geniální (Metro, Generál), některé trošku didaktické (Zastávka, Holčička) a osobně mě trochu míjí ta náboženská rovina filmu. Jestliže jsou filmy, které moralizují otevřeně až násilně ( Lars von Trier) tady si toho málem ani nevšimnete. Zato se jednotlivé obrazy díky své působivosti pomalu a nenápadně vryjí až do morku kostí a řeknu vám, není to v tu chvíli příjemný pocit být člověkem. (08.08.2005)