Priatelia

Přátelé jsou jistě příjemný a pohodový sitcom, zrají však jako víno - novějším řadám bych nějakou tu hvězdičku přidal (desátá serie je už takřka dokonalá), na samé počátky tohoto seriálu už se dneska ale skoro nedá dívat - charaktery neutříděné, na dobrou pointu se musí často dlouho čekat... (podobné je to ale třeba i se Simpsonovými, to je však ale trochu jiná liga) (15.06.2007)

Pro mě jednoznačně nejlepší komediální série, jakou jsem kdy viděl. Seríál si po celou dobu 10 let držel stejně vysokou úroveň a díky skvělým hercům byla každá epizoda něčím jiná. Ani jednou se nestalo,že by epizody byly podle kopíráku. Sice v poslední řadě je znát, že seriál bude končit, proto se ubírá na vtipu a nastupuje více vážnosti, ale i přesto je to prostě skvělá záležitost. (19.06.2006)

Přátelé byli svého času skutečná špička. Bohužel poněkud přetáhli strunu, a tak poslední dvě až tři série byly už poněkolikáté o tomtéž. Tvrdit, že to nebyla zábava by nebylo fér, ale člověku prostě začne chybět nějaké to aspoň trochu inteligentní zarámování. A pokud jde o vážnější životní situace - sice mě vzalo za srdce With Or Without You, ale na tyhle věci mám lepší kandidáty. Třeba britské Cold Feet. S odstupem času (a viděno optikou zkušenosti s dalšími, Přátelům podobnými seriály) nějak přestávám chápat, jak jsem mohl snášet toho tuponě Joeyho (asi kvůli Tak Jde Čas, ten byl vždy libózní:)), ujetou Phoebe a neurotickou cvokyni Monicu. Ale lidi se holt mění, že ano. Co ale rozhodně nestárne a na co se můj názor nemění, jsou skvělá hostování např. z pozdních dílů famózní DannyDeVito, z dřívějších zas Isabelle Rosselini nebo Billy Crystal a Robin Williams. No a o Denise Richards snad nemá cenu mluvit. Ale kdo se tam kromě Elle MacPherson udržel nejdéle? Že by Bruce Willis? Mašina na lásku, mašina na lásku, jo, jo jóó!!! Na to se prostě nedá zapomenout. Prostě přese všechny výhrady dávám 80%. Ale nemyslím, že bych někdy zabil několik dní v kuse sjížděním DVDček - i na to mám lepší kandidáty. (16.02.2003)

Nemůžu si pomoct, ale osobně mě Přátelé nikdy moc nechytli. Pamatuju si, jak jsme je sledovali někdy během hodin angličtiny v originálu bez titulků, polovina lidí tomu rozuměla a smála se, polovina nerozuměla a byla ticho a já jsem byla ticho, ačkoliv jsem jim rozuměla. Proč? Sama nevím, ale tenhle styl lehce pubertálního humoru mi nikdy moc blízkej nebyl a ani jedna postava mi nepřirostla k srdci. Veškerý to přehrávání scén bych ještě přežila, ale vtipy ve stylu "kdo ze sebe udělá většího idiota" mě skutečně nijak neosloví. Snad až s výjimkou Rosse se všichni chovají jako banda lehce přerostlých teenagerů, což je díky mému odporu ke všem teenagerským komediím snad ta nejhorší možná varianta. Stokrát radši se podívám na, u nás ne moc známého, Frasiera, protože mi jeho styl přijde přece jenom o něco vyzrálejší a inteligentnější. A nechtěla bych vidět, co by se stalo s Přáteli, kdyby místo svých devíti let pobyli na obrazovce 20 let jako Kelsey Grammer v roli výše zmíněného psychologa Frasiera Crana. Už i tak se na poslední epizody nedalo skoro dívat... Dobře, musím uznat, že jsem k Přátelům asi až moc kritická, ale skutečně tenhle seriál mezi moje oblíbené nepatří. (24.06.2006)

Určite ten najlepší sitkom aký bol zatiaľ natočený. Priateľov som videl už tisíc krát a na tomto seriály je najlepšie to, že ešte tisíc krát ich uvidím a stále ma budú baviť. Lepšie sa snáď už ani herci vybrať nedali. Jediná malá chybička je, že nemá aspoň 20 serií. Tento seriál je súčasť môjho dospievania. Fičal som na nich a fičim do dnes. 11*/10 (18.04.2011)