Priatelia

Hned po MASH nejlepší seriál všech dob! Můžu sledovat jak dlouho a jak často chci, pokaždé se královsky bavím! Naprosto úžasný a krásný humor, dokonalý výběr hereckého obsazení všech hlavních i vedlejších postav, velmi příjemně strávený oddechový čas pokaždé, když přijdu z práce. Miluju tuhle partičku! Díky tomu, že se v telce stále točí všechny série za sebou, tak se nemusím bát, že nebude den, kdy bych si těch pár minut neužila ve vynikající společnosti těchto televizních přátel. Dnes opět poslední díl a opět mě těch několik závěrečných chvil citově odrovnalo. (04.08.2011)

S tímhle seriálem jsem se nikdy nedokázal ztotožnit, navíc mě ani jeden z charakterů nedokázal nijak zaujmout. Opravdu mi zatím nikdo nevysvětlil, čím se tenhle seriál liší od klasické americké sitcomově šroubované zábavy. Ale jeho jistou kvalitu mu tím ubírat nechci. Oceňuji výdrž, s jakou se scénáristům podařilo udržet laťku na stabilní úrovni, ale své sitcomové favority mám malinko jinde. (08.10.2005)

Čím víc se na to teď koukám, tím víc si uvědomuju, jak mě štve ideologie seriálu. Nechutnej feminismus (ženský blahosklonně odpouštějící mužům vyprávějícím vtipy ponižující ženy, chlap nikdy nemá proti ženský pravdu apod.) a takřka oslavování omezenosti a nevzdělanosti (zvlášť u Rachel, kterou bych po deseti minutách asi vyhodil z toho jejich balgónu). Postavy se zhusta chovají tak debilně, že to zkrátka není vtipné, jen uboze směšné. Proč anpř. Phoebe nikdo neřekne, že nebude slavná, protože umí hovno. Oproti tomu vedlejší postavy, který jsou v seriálu považovaný za magory/inteligenty/muže co nenávidí ženy, mi přijdou vesměs normální. A ta nechutná podbízivost celebritám - "Jé, můj syn chodí do školy se Stingovým synem." Bléé. (18.08.2006)

Nemůžu si pomoct, ale osobně mě Přátelé nikdy moc nechytli. Pamatuju si, jak jsme je sledovali někdy během hodin angličtiny v originálu bez titulků, polovina lidí tomu rozuměla a smála se, polovina nerozuměla a byla ticho a já jsem byla ticho, ačkoliv jsem jim rozuměla. Proč? Sama nevím, ale tenhle styl lehce pubertálního humoru mi nikdy moc blízkej nebyl a ani jedna postava mi nepřirostla k srdci. Veškerý to přehrávání scén bych ještě přežila, ale vtipy ve stylu "kdo ze sebe udělá většího idiota" mě skutečně nijak neosloví. Snad až s výjimkou Rosse se všichni chovají jako banda lehce přerostlých teenagerů, což je díky mému odporu ke všem teenagerským komediím snad ta nejhorší možná varianta. Stokrát radši se podívám na, u nás ne moc známého, Frasiera, protože mi jeho styl přijde přece jenom o něco vyzrálejší a inteligentnější. A nechtěla bych vidět, co by se stalo s Přáteli, kdyby místo svých devíti let pobyli na obrazovce 20 let jako Kelsey Grammer v roli výše zmíněného psychologa Frasiera Crana. Už i tak se na poslední epizody nedalo skoro dívat... Dobře, musím uznat, že jsem k Přátelům asi až moc kritická, ale skutečně tenhle seriál mezi moje oblíbené nepatří. (24.06.2006)

Jeden z nejvtipnějších amerických seriálů vůbec, kam se na něj hrabe Beverly hills aj. slátaniny. Mám rád snad všechny i když mi občas Phoebe příjde až moc praštěná. Rád na seriál vždycky koukám, ale tak od šesté serie mi to příjde nepříliš vtipné už když nebydlí Joey s Chandlerem Bylo ta správná dvojka a jejich kravinky v gauči mi chyběli. Jinak je to jeden z mála seriálů, který ačkoliv měl 10 sérií pořád stály za sledování a nejspíš mi bude tahle bláznivá parta chybět ať už to je Monika, Rachel, Phobee nebo Joey, Chandler a Ross. (95%) (10.08.2006)