Priatelia

Komedie na tři doby. Jedna hvězda za Rosův humor, druhá za pomyslný New York a třetí za občasnou účast oblíbených hereckých hvězd. Ostatní, těch pět tisíc minut scének o přátelství, vzájemných radách, rozchodech a svatbách, jakoby ani nestálo za řeč. Nechci být nějaký kritik jdoucí proti proudu, ale mě se to opravdu zas tolik nelíbilo... A nechci zdržovat výčetem nejlepších scének, ale pro ty, co rádi čtou: Ross a kožené kalhoty, Ross předstírá sledování televize, Ross splyne se zemí s příchodem Bruce Willise a Jennifer Aniston. Ross neví o Chandlerovi a své sestře. Ross stěhuje gauč. Ross dělá vánočního pásovce. Ross se napije mateřského mléka. Ross přednáší na univerzitě a další a další a další... (08.07.2011)

Přátelé byli a zůstávají vlajkovou lodí všech sitcomů a už od počátku je doprovázel výjimečný komerční úspěch prakticky všude, kde byl seriál uveden. Podílela se na něm scénáristická špička, šlo o týmovou práci deseti až dvanácti scénáristů a seriál měl i silnou reklamní podporu. Jeho úspěch jednak stál na modelu šesti vyhraněných protikladných charakterů a na druhé straně stavěl na humoru vyplývajícím z postojů a myšlení teenagerů, který si hrdinové uchovávají i v dospělosti. Typická je neměnnost chování slavné šestky i v pozdějších sériích. Stále se zamilovávají, rozcházejí, hádají a usmiřují, jako by jim bylo šestnáct let, i když protagonistům už táhne na třicítku. Dítě nebo manželství je pouhou kulisou. Pohodovost, která ze seriálu čiší, spolu s řadou slovních hříček a hereckým výkonem hlavních hrdinů pochopitelně vedly k úspěchu. Po první sérii bych dal 95 %, ale časem se mi seriál poněkud přejedl opakováním stále stejných schémat. Celkový dojem: 65 %. (14.06.2006)

Velice těžko se mi popisuje vztah k tomuto seriálu, jenž je tím prvním, který jsem kompletně zhlédl, a po kterém sáhnu vždy, když nemám do čeho píchnout. Jejich příběhy jsem prožíval, nebojím se to říct otevřeně, víc než svůj život. Bavili mě totiž hodiny a hodiny a nejen díky tomu mi všichni tolik přirostli k srdci. Nejsem schopen z této party vybrat jednu postavu, kterou bych preferoval před ostatními. Nikdo nevyčnívá, lépe řečeno jeden bez druhého by nevytvořili takový fenomén. Co se týče humoru, tak Přátelé gradují okolo páté série, kde každý díl překypuje geniálními scénkami. Emocionálně silnější okamžiky však přicházejí až v pozdějších sériích. Za nejsilnější pasáž považuji vztah Joyeho a Rachel, který mě chytil za srdce od prvních okamžiků. Pro mě už víc než jen seriál. 1. série: 90%, 2. série: 95%, 3. - 7. série: 100%, 8. série: 95%, 9. série: 90%, 10. série: 95%. (27.08.2009)

Patřím k těm "bláznům", kterým vadí když nevidí byť jedinou epizodu, ale opravdu mi nikdy žádný seriál nepřipadal tak příjemný a vtipný. Když nevím, co si pustit na videu aby to bylo pohodové, vtipné a krátké, sáhnu po "Přátelích" - to je tutovka. (Málokdy ale zůstane u jednoho dílu :-). První čtyři série byly ovšem bezkonkurenční. (06.01.2003)

Bylo v mém životě období, kdy jsem myslela, že se už nikdy nedokážu usmát a zbytek své existence probrečím. Nachomýtla jsem se v této zcela pasivní depresivní fázi před TV obrazovkou a potkala jsem JE, "Přátele". A s jejich pomocí zjistila, že navzdory všemu se můžu nejen usmívat, ale dokonce i smát a na nějakých 20 minut zapomenout, jak může být život zkurveně nespravedlivý a hnusný. V posledních sériích úroveň bohužel kolísala, ale tahle šestka trhlých kámošů si beztak dokonale získala moje srdce, hodnocení tomu tedy odpovídá: 95% a TOP10 seriálů. Dlužno připodotknout, že můj drahý polovička nad "Přáteli" ohrnoval nos a odmítal je, dokud se mnou nezkouknul několik dílů a nezískal novou seriálovou závislost:-). (10.07.2010)