The Party and the Guests
A Report on the Party and Guests
Réžia:
Jan NěmecKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Karel MarešHrajú:
Helena Pejšková, Jana Prachařová, Zdena Salivarová-Škvorecká, Pavel Bošek, Karel Mareš, Evald Schorm, Jan Klusák, Jiří Němec, Ivan Vyskočil, Dana Němcová (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Film, ve kterém tehdejší prezident Novotný našel urážku svého majestátu, má neobyčejnou formu jakoby autentického záznamu jedné společenské události. Skupina sedmi lidí je pozvaná na oslavu, usřádanou blíže neurčenou významnou osobou. Cestou lesem je přepadne "fízlovské" komando, kterému velí směšná figurka drze infantilního a zákeřného Rudolfa. Přítomní překvapivě přijímají ponižující pozici a později se servilní zdvořilostí přijímají oznámení, že to všechno byl jen žert. Hostitel, který je s Rudolfem těsně spojený, zahájí slavnost v "zámeckém stylu" na břehu jezera, náladu mu však pokazí "útěk jednoho z hostí". Hostitel to chápe jako osobní urážku. Všichni hosté se spolu s loveckým psem vydávají za utečencem, jenž porušil společenská pravidla, a tím i strukturu vzájemné kolaborace, viny a lhostejnosti. S postavami (pokrytecký snaživec jako jejich pozdější samozvaný mluvčí, unavená hospodyňka, soustředěná na povrch věcí, její zaťatý manžel, který se později útěkem distancuje, dvojice svrchovaně prázdných veselých děvčat...) seznamuje diváky úvodní scéna pikniku na louce - "hosté" se chovají bez vzájemných vazeb, každý hovoří a prožívá vlastní monolog a vnímá jen sebe. Účastníci slavnosti dostanou role jak z morálněspolečenského pamfletu: "vladař", "aktivista", "racionalista", "přitakávač", "demokrat", "jediný, který nesouhlasí". Vladař hovoří tónem, v němž se žoviálnost Velkého dobrodince mísí s panovačností obávané autority. Film vyniká prostotou stylu a poetiky, kafkovskou absurdností, abstrakcí a generalizací (Němcova tvorba je osobitou syntézou třech sugescí - surrealismu, Kafky a Dostojevského). Z jednotlivých motivů jsou podstatné především dva: pomyslně ohraničené území, z něhož se nedá vystoupit, aby se nepřekročila "čára" a hromadné přemisťování hostí u stolů po zjištění, že nikdo nesedí na "svém" místě.
Slavné tragikomické podobenství Jana Němce, výrazově minimalistické a obsazené několika postavami, pojednává o různě maskovaných mocenských mechanismech, často demagogických a lákavých, ať již se žoviálním úsměškem ponižují lidskou důstojnost nebo ničí každého, kdo se odmítne přizpůsobit. Ještě zajímavější jsou však postřehy o chování lidí vystavených zátěžové situaci, třeba o tom, že na odiv vystavované protesty bývají pouhou pózou. Výsledné zjištění je překvapivé: pokud nesouhlasíme, je zbytečné cokoli říkat. Stačí se zdvihnout a odejít.
(oficiálny text distribútora)
Videá (3)
Recenzie (156)
Intelektuální hříčka o technologii moci a manipulaci s jedincem, která se stala kultovní záležitostí díky tomu, že o dva roky později přišla sovětská invaze. Filmový příběh o jedné hostině a nezvaných návštěvnících se dokonale strefil do pochmurné nálady oné doby. Zajímavé dialogy a orwelovsko-kafkovská atmosféra. Silná závěrečná scéna, kdy se hledání zatoulaného hosta, který evidentně nestojí o společnost, změní v nemilosrdnou štvanici na odpadlíka. Celkový dojem: 95 %. Už jen díky netypickému obsazení stojí film za shlédnutí. ()
I když se může člověk snažit sebevíc, aby se jen bavil povedenou letní taškařicí, nedokáže se ubránit nepříjemným pocitům a sklouzávat myšlenkami k druhé stránce filmu. Tam pak objevuje stále další skryté významy a vyrůstá před ním obraz, na nějž už naštěstí může jen vzpomínat. O tomto filmu jsem předtím nikdy neslyšel a jsem rád, že má celkem dost hodnocení, protože se jedná o opravdu vynikajíci záležitost. ()
Komunizmus bol tiež jeden veľký nevydarený vtip, lenže na rozdiel od Rudolfa nám to nikto včas neprezradil a hra sa pretiahla na desaťročia. Pokiaľ sa budete na film pozerať od začiatku ako na politickú alegóriu, budete sa výborne baviť všetkými narážkami, ktoré sú tak zreteľné, že vtedajšiu gardu musel trafiť šľak, pokiaľ nemáte páru, o čom je reč a budete sa sústrediť iba na dej, budete sa bohužiaľ nudiť. Mladí filmári, zoberte kamery a nejaké tie svetlá a choďte do lesa, aj tam sa dá za pár drobných natočiť zmysluplný artový film. Hlavne, keď sa myšlienky v Slávnosti dajú aplikovať aj na súčasné politické prostredie (no dobre, prekračovanie hraníc máme dovolené). ()
Pět hvězd za znovuzkoukatelnost. Běžně se stane, že se člověk podívá na film a jde se dál. Možná něco zbyde, možná taky ne. Možná se podíváme příště, možná taky ne. Možná jsme se poučili a možná... O slavnosti a hostech člověk zhlédne poprvé, a skoro nic - herci dobří, ale o čem je tu řeč, o čem je tu obraz, o čem to zatrsakr je (mluvím za sebe)? Podruhé, ejhle, že bych se chytal, alespoň stébla od tonoucího? Potřetí, inu zase o něco pevnější v tom tápání, a pak se jede dál a dál a dál... O hereckých výkonech ani ostatním netřeba mluvit. ()
Hodně ostrá "už-ani-ne-komedie", a zároveň důkaz, že ke geniálnímu filmu toho není zas tak moc zpotřebí - výborný (v tomto případě silně kavkovský) scénář, přesná a citlivá režie, všímavá kamera a úžasné (tentokrát neherecké) herectví (úžasný Evald Schorm!!!)... PS. : Zdá se mi to, anebo osoba Ester Krumbachové stojí v pozadí téměř každého opravdu kvalitního českého filmu?? ()
Galéria (5)
Zaujímavosti (12)
- Roli ptáka si zahrál hudební skladatel Jan Klusák. Nabídla mu ji Ester Krumbachová poté, co ho viděla řádit na jisté společenské akci. (Brtniik)
- Vtedajší prezident Antonín Novotný vnímal postavu vladára ako narážku na neho, a preto ho osobne zakázal hneď v prvej normalizačnej vlne. (Raccoon.city)
- Jednu z hlavných postáv si mal pôvodne zahrať Josef Škvorecký, ale režisér Jan Němec sa rozhodol obsadiť Evalda Schorma a jemu zveril iba drobnú úlohu svadobného hosťa. (Raccoon.city)
Reklama