Réžia:
Hans Petter MolandScenár:
Hans Petter MolandKamera:
Rasmus VidebækHudba:
Kaspar KaaeHrajú:
Stellan Skarsgård, Bjørn Floberg, Tobias Santelmann, Jon Ranes, Danica Curcic, Pål Sverre Hagen, Gard B. Eidsvold, Sjur Vatne Brean, Tone Beate Mostraum (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
November 1999. 67-ročný Trond žije v novoobjavenej samote. Začiatkom zimy zistí, že má suseda, ktorého spoznal už v roku 1948. Bolo to v lete, Trond mal vtedy 15 rokov a bolo to práve to leto, kedy ho jeho otec pripravoval niesť bremeno svojej nadchádzajúcej zrady a zmiznutia. Bolo to tiež leto, počas ktorého Trond dospel a poprvýkrát zacítil vôňu ženy, po ktorej túžil. Tej istej, s ktorou sa Trondov otec chystal stráviť celý svoj život. (Film Europe)
(viac)Videá (2)
Recenzie (22)
Typicky severská dráma s množstvom melanchólie a v tomto prípade aj nostalgie vyžarujúcej z hlavného hrdinu. Keď do toho primiešame charizmu najznámejšieho hereckého Nóra, tak to celkom dobre funguje. Tie sekvencie z minulosti sú trošku chaoticky zrežírované, ale samotný príbeh je celkom fajn a divák si možno užije aj pár emócií. Ku mne sa dostali len čiastkovo a preto dávam "len" silné tri hviezdy. 65 % ()
„Ne, nebylo to v pořádku. Nebylo to takové, jaké to mělo být. Otázka, kterou jsem si pokládal znovu a znovu, byla…věděl jsi už tehdy, že za mnou nepůjdeš? Věděl jsi, že tohle je naposled, co se vidíme?“ Trochu hůře uchopitelné drama, ve kterém není tak jednoduché se vcítit do všech postav. Tohle trochu bolestivé probírání se minulostí, bilancování, smiřování s ostatními (a sebou sama) mě ale vcelku bavilo. Stejně jako některé myšlenky (včetně té hlavní o bolesti) a lehce tajemná atmosféra plná melancholie. Nechybí ani solidní řemeslná stránka a dobrá hudba, tak jak jsem u Molanda zvyklý. Osobně to pro mě byl jeho zatím nejslabší film (zvlášť v porovnání s o 3 roky starším Vzkazem v láhvi), přesto ty ještě slabší 4* dám. „Vždy jsem si myslela, že ty úvodní řádky byly děsivé. Že nemusíme nutně hrát hlavní roli v našich vlastních životech. Strašné! Jakýsi život ducha, ve kterém jsem nemohla dělat nic jiného než sledovat osobu, která zaujala moje místo.“ - „Nevěděl jsem, že máš takové myšlenky. Nikdy jsi mi to neřekla.“ - „Ne.“ ()
podle traileru jsem čekala víc.mnohem víc.Dočkala jsem se jen nudy což je u Skarsgarda neobvyklé.Možná že měl zrovna čas tak si zkrátil chvíli.Příběh,kde se prolínají dvě časové osy z temné minulosti a přítomnosti.Vina a odpuštění.Takhle píší seveřané i knihy.Minimum dialogů.Pouze titulky ,kdy když se podíváte na okamžik stranou unikne vám, třeba ,klíčová věta.Minimalistické exteriéry.Kus louky,kus lesa,úsek řeky...O koně až tak nešlo. ()
Moland se tentokrát nechal unést melancholií a depresí. Lákal mě Stellan, protože ho mám ráda. Moc si ho, ale neužijete. Hodně vzpomíná a vrací se do minulosti svého života za mlada, kde ho ovlivnili celkem tragické, o to víc zásadní události na celý život. Je tam spousta krásných záběrů norské přírody. A také spoustu tíživých momentů, na které prostě nejde zapomenout. Psychologická linka postav je slušně zvládnutá, ale myslím že Moland umí líp a krimi žánr mu sedí mnohem víc.Zajímavý film, ale stačilo jednou. ()
Obrazy z minulosti, vzpomínky beze slov, prostřihy, úklid v sobě, detailní záběry flóry a fauny, neštěstí, bolest, samota, vina, ztráta, trauma a život plyne dál. Krásná kamera, nevšední film, který plyne v příliš pomalém tempu, komorní drama. Dobové scény mají silnou atmosféru. Vytěžené dřevo tažené koněm, sekery, loupaní kůry, plavení kulatiny po řece, brilantní záběry, vynikající střih. Jsou filmy rychlejší, veselejší, atraktivnějších žánrů, pravda, mě však tento, z kategorie skandinávských, dostal. Naštěstí mě rozpačitý úvod neodradil. Škoda, že režisér hřebík nedoklepl pořádně. ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (2)
- Film sa natáčal na vidieku v Nórsku, v obci Trysil, a tiež v litovských prírodných parkoch a mestách Kaunas a Vilnius. (Arsenal83)
Reklama