Scooby-Doo, kde si?!

Mimoriadne slabé príbehy s množstvom do očí bijúcich logických nedostatkov, ktoré robia akékoľvek ďalšie sledovanie neznesiteľným. Serióznosti seriálu samozrejme nepridáva takmer v každej časti sa objavujúce: "Okh, mhoje okhuliarhe, bes nikh vhobes niz nevhidhim." V porovnaní so Scooby Doo Show je to slabé ako gruzínsky čaj trikrát prevarený. (22.08.2015)

Moja 2. najobľúbenejšia verzia Scooby-Doo hneď po The Scooby Doo Show Opäť skvelé príbehy, zábava, zápletky, pozerateľnosť. Je to iba o trošku menej zábavné ako spomínané Scooby Doo Show, ale aj tak za mňa 5 hviezd. A 2 najlepšie veci, ktoré v oblasti Scooby Doo existujú. Hanna-Barbera sú úžasní. (12.03.2016)

Tuhle první řadu Scoobyho seriálů jsem viděl poprvé už před x lety na zahraničních programech a kvůli těm vzpomínkám jsem původně dal ****. Teď, po zhlédnutí mnoha horších i nejhorších pozdějších řad, se ke mně Where Are You zase dostalo a dávám znovu 4*. ALE musím překousnout (stejně jako ve všech ostatních v českých tv vysílaných řadách) dabing především Scoobyho (jeho výslovnost slov s "r" a další pazvuky) - rozbíjí to vtipnost některých scén, kdy mu není rozumět. Taky by si mohli nějak ujednotit překlady všech těch "zoinksů a jinkiesů." ...a speciálně v téhle řadě mám chuť zabíjet, když se tam skorodospělí lidi osloví "děti." (Třeba Fred řekne: "Děti, máme tu záhadu.") (26.11.2006)

I dnes se rád někdy ráno podívám. Je to taková americká obdoba rychlých šípů. Akorát víc "pokleslá". Přiznejme si to: strašidla a hra s nadpřirozeným tajemnem je zábavnější než suché ideály sokolství pozůstalé z dob první republiky. [(Sokolové ale možná neznali obludnou tvář kapitalismu, a proto orientace na harmonizující ideál antické dvojdomosti duše a těla.) To je vtip. hehe] Zajímavá otázka ale je: Je možné vnímat integraci mysteriózního prvku do reálně pojatého světa jako pokus o vytvoření novodobé mytologie? (To se týká hlavně USA a jejich specifického kulturního a historického vývoje.) Není také od věci připomenout, že vznikla řada děl, kde vystupují postavy z cartoonů jako reálně existující postavy. Jejich vystupování v jiném než v původním kontextu jen mimeticky utvrzuje jejich "reálný", ne-fikční charakter. Říkáte postoderna? No, možná, možná je v tom ale něco víc. A to od doby, kdy Warhole vystoupil s těmi svými ohavnými obrazy a upozornil na integraci novodobých prvků (výrobků/zboží) na taková místa kulturní paměti, kde bychom je my možná nečekali. (14.01.2009)

Scooby-Dooby-Doo neváhej, a dej se námi zlákat. Scooby-Dooby-Doo neváhej,  a přestaň dál se flákat. Musíme jít tam. No tak Scooby-Doo, copak máš, proč třeseš se jak ratlík? Nesimuluj zas a hned se vzmuž,  a ukaž, že si chlapík. Vždyť přece víš a chápeš, že musíme záhadu hned ze stolu smést. Rychle smést. Tak už se připrav na svůj úkol, nechtěj to zas na někoho svést. Znovu svést.  Scooby-Dooby-Doo neváhej, plavat nech, co tě leká. Pomáhej nám dál Scooby-Doo, vždyť práce už tě čeká. Touto znělkou v Češtině začínal za mých dětských let první seriál o detektivním psovi Scooby-Dooby-Doo a partě kamarádů určených spíš pro puberťáky ale ty seriály byli tak neškodné že to sledovali i děti . (15.03.2023)