Tom a Jerry

Už jako malý jsem absolutně nechápal, co všechny na tomhle fascinuje potažmo baví a nebyl mi seriál moc po chuti. To se doteď vůbec nezměnilo, co jsem ho kdysi namátkou zahlídl po několika letech znovu a uvědomil si proč. Mám rád nadsázku a vím, že není třeba všechno brát vážně, ale zde si nemůžu pomoci. O to hůř, že je Tom a Jerry určen pro malé děti, kterým krásně servíruje násilí, vzájemnou rivalitu, šikanu, dělání sviňáren a další věci... Forma je pohádková a přitom ve své podstatě pěkně zvrácená. Svým dětem, bych nerad něco takového chtěl pouštět. Zbytečná samoúčelnost... (07.03.2014)

Tom a Jerry jdou, k nám teď s náladou. Hurá! Tahle bitva trpaslíka s obrem, neskončí ve zlém, ale v dobrém. A kámoši jak hrom, jsou Jerry a Tom... Tak na tuhle písničku nikdy nezapomenu. Zase se vidím jako malá spolu s mým bráchou a bratrancem u babičky, kdy jsme si nenechali ujít jediný díl... Nezáleží na tom, že je to pořád stejné nebo že je to možná i stupidní, pro mě to má svoje jedinečné kouzlo a vždy si při zmínce o tomhle seriálu vybavím bezstarostné detství... Nemůžu jinak než 5* (22.03.2008)

Pro mě byly americké příběhy o svárech mezi kočkou a myší vždy cosi magického, co na staré Tesle vypadalo zvláštně blyštivě, exoticky a sympaticky. Něco ztřeštěného a drastického, co československá televize nikdy nenabídla ani nabídnout nemohla. Díky nedokonalé rušičce se nám dařilo docela solidně chytat západoněmecké stanice a tak mám u Toma a Jerryho asociaci ne na vlezlou písničku Haničky Zagorové, ale na luxusní schlager Vielen Dank für die Blumen, vielen Dank wie lieb von dir! Ale dost už o té nostalgii. Čím je vlastně tento animovaný seriál tak zajímavý? Ptám se tím spíš, že jsem nedávno viděl nové epizody a ty mi přišly s prominutím idiotské, příšerné. (Vintage styl prvních epizod je prostě nenapodobitelný, ale i příběhy jsou lepší, vtipnější a srdečnější. Nový Tom s Jerrym, jsou hektičtí hyperaktivní kokoti, kteří nemají co nabídnout.) Budu dál říkat jen "staré epizody", abych byl srozumitelnější. Tyto staré epizody nabízely až nekonvenční humor. Dělaly si bžundu z černochů, byly propagátorem komerčního životního stylu, utahovaly si z žebráků. Jako typickému socialistickému pionýrovi mi to přišlo tuze legrační, ale tomu hustému mezi řádky jsem stejně nerozuměl. Žasl jsem pouze nad výtvarným pojetím stavu, kdy kocour doslova vyletěl z kůže, kdy proběhl cihlovou zdí a zanechal po sobě čistý řez své siluety, kdy zbělal leknutím, kdy sebe praštil litinovou pánví a dokonale zdeformoval její dno dle tvaru svého obličeje, kdy sebou nechal procházet elektrický proud, zbytečně poštval na sebe agresivního buldoka apod. To bylo cosi nevídaného, nabízelo to násilí ve své nejčistší formě a hlavně to dětem ukazovalo, že malý nemusí být nikdy slabý. Vyložili vlastně klasický motiv Davida a Goliáše po svém a v podobě legračních postaviček, a za přítomnosti gejzíru nápadů a gagů, dali tak vzniknout moderní pohádkové legendě. Vždycky jsem měl za to, že je autorem paní Hanna Barbera, která později vystřílela formu na Bugs Bunnym a stovkách dalších postaviček včetně té rodiny z pravěku nebo mluvícího medvídka z parku Yellowstone, ale tady vidím, že jsou to dva chlapi, William Hanna a Joseph Barbera, no tak to mi potom dává vše víc smysl. Tom a Jerry se patrně po smrti tvůrců dostali do rukou nějakých bláznů, kteří vzali jenom jejich nevraživost a dovedli příběhy do trapného konce. Vše ostatní, co mezi těma dvěma bylo, je pryč a zbyla jen nostalgie a vzpomínky na nohy tlusté černošky tetelící se nervózně na vratké štokrli. To byl Tom a Jerry, kámoši jak hrom. (15.04.2014)

nostalgické 5* Myslím, že se nemusím stydět dát téhle klasice z mého dětství plný počet hvězd a věřím, že děti pobaví i dnes, pokud teda už nejsou zvyklé na větší násilí ;-))). Vidím, že nejsem jediný tady, kdo se každý den těšil v podvečer na nové příhody na rakouské ORF a hádal, jestli to tentokrát konečně vyhraje Tom nad Jerrym. Nemá cenu se rozepisovat a myslím, že téměř každý viděl aspoň jeden díl. [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 0 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 2 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] … A zase nutné BLÁBOLENÍ u kratších komentářů nakonec, kvůli zdejšímu omezujícímu pravidlu pro recenze (vysvětlení najdete v mém deníčku) ... BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA BLA (06.12.2021)

Staré klasické "kraťasy" a veškerá produkce Freda Quimbyho byla úžasná, perfektní, takřka dokonalá, někdy nádherně (dětsky) promyšlená a jindy ve své jednoduchosti geniální... Až natolik, že si vysloužila i dost nominací (a následných vítězství) na Oscara a to je co říct. Takové epizody jsem zejména jako dítě miloval a rád se nad nimi pousměju i dnes. Je to právě díky roztomilosti, vynikající vtipné animaci a pozor, také zvukům a hudbě, že bych jim hned s nostalgickou slzou v oku vlepil 10/10, jenže celkově seriál Tom a Jerry zažil i slabší léta, speciálně produkce Chucka Jonese (viz popis woodyho) byla překvapivě až o NĚKOLIK tříd horší, jak v humoru, tak v animaci. Škoda. 8/10 (25.03.2009)