Pohotovosť

Kdybych nikdy neviděla Six Feet Under, můj nejoblíbenější seriál by byl Pohotovost. V podstatě jsem s ním vyrostla, stal se velikou součástí mého života. Spousta věcí dělá z ER výborný seriál. V první řadě to je ohromné množství postav, které řeší reálné problémy, procházejí reálným vývojem. (John Carter se ukáže v první řadě jako nezkušený student, a na konci odchází jako zkušený lékař, sledovat jeho vývoj by vydalo na samostatnou esej... vlastně, moje láska k Johnu Carterovi by vydala na samostatnou esej.) Pak je tu ohromné množství epizod, které jsou originální buď příběhem který vypráví, a nebo způsobem jak jsou natočeny. Třeba v epizodě When Night Meets Day vzali dvě postavy a ukázali, jak se prolíná noční a denní směna, v jednu chvíli s rozpůlenou obrazovkou. V epizodě Four Corners ukázali jediný den 4x, pokaždé z pohledu jiné postavy. Podobných nápadů a vychytávek je tu hrozně moc, a tak zrovna u ER je prakticky nemožné vybrat jedinou nejlepší epizodu. Nedokážu ani spočítat, kolik mnohdy i vedlejších dějových linií se mi zarylo do paměti, kolik příběhů pacientů procházejících County General se mě dotklo. A nedá mi to a zmíním i názvy epizod. Nepřestává mě fascinovat, s jakou úderností dokáže pár slov vystihnout celou epizodu. Sleduji celý seriál znovu v originále, ale pokaždé když se objeví název dílu, dokážu si vybavit jak jsem jako malá poslouchala ten hlas, který název přečetl v češtině. Tohle všechno dělá z ER nejlepší nemocniční seriál všech dob. Rozhodně by si zasloužil delší komentář, abych mohla řádně ocenit všechny postavy (jak bych mohla nezmínit Marka Greena!), všechny vynikající epizody (jak bych mohla nezmínit poslední epizodu Marka Greena...) hudbu... Těch skvělých, dojemných, vtipných momentů je za těch 15 řad tolik, že ER budu sledovat znovu a znovu a mám jistotu, že mi to pokaždé něco dá. (23.07.2014)

Hned ze začátku mě to chytlo, postavy byly zajímavé, ale moc jsme se jim do života nepletli, spíš to bylo zaměřené na drama na pohotovosti. A já to žrala. Dokázala jsem si je oblíbit, zamilovat, a tak jsem byla ráda, že není jen jedna série a já s nimi mohla zachraňovat životy či o ně přicházet delší dobu. Bohužel postupem času se z lékařského drama stalo spíše drama až telenovelových rozměrů. Dejme tomu, že do té šesté série to ještě šlo, ale pak se to pořádně rozjelo. Všichni měli trauma, trable, brali drogy, … V podstatě se to drželo při chodu tím, že tvůrci trápili mé oblíbené postavy, případně je zabíjeli, případně je někam odklidili, aniž by řekli, co se s nimi stalo. V podstatě jsem to snesla do konce osmé série, ale jak zmizeli z pohotovosti úplně všichni ze začátku, tak jsem to vzdala. Prošla si pár dramaty těch nových, absolutně nezajímavých špatných kopií předchůdců, abych si na konci 15. série užila hostování mých oblíbených. Konec tedy byl trochu jako školní sraz, byl příjemný, sentimentální. Ale těch sedm sérií mezi tím... brrr, Afrika mě nebere. Takže do šesté série jsem to milovala, pak odešla postava, kterou jsem měla nejraději - Carrol, zbožňuju tě, hlavně s Rossem pohromadě - a přišlo nebetyčné drama. Pěkný seriál. Má své kouzlo. Pokud chcete akci na "sále" či unavené doktory se soucitem, myslím, že tohle by se mohlo líbit. (17.11.2015)

I když seriál vznikl v témže roce jako "Chicago Hope", nemůžu si pomoct, ale subjektivně mám pocit, že bylo od "Pohotovosti" opisováno a to průměrně ... Profesionální práce na profesionálních lékařských úkonech a případech se vyrovnaně mísí se vztahy, charaktery a problémy lékařů, kteří jsou úplně obyčejní lidé s obyčejnými starostmi. A přesto neobyčejní hrdinové, což nám ale není dominantně servírováno, ale ani opomíjeno. V porovnání s následujícími seriály z lékařského prostředí mi "Pohotovost" stále vychází jako jejich moudrá a naprosto vyrovnaná matka. (29.12.2006)

Doktor Carter je sympaťák, kterého provázíme od jeho lékařských začátků, u loučení Anthonyho Edwardse (dr. Green) s Pohotovostí jsem se regulérně rozbrečela, románek Gerge Clooneyho (Doug Ross) se sestrou Hatawayovou je prostě srdcervoucí, na doktora Kovace (Visnjic) se vážně dobře kouká, no a pak tu máme asi desítku ostatních důležitých postav, které jsou bez výjimky zajímavé a divákovi sympatické. Navíc má Pohotovost švih, humor, skvělý scénář. Když na ni začnete koukat, hrozí, že nebudete moct přestat. (29.09.2006)

Na seriály jsem nikdy moc nebyl, zvlášť ne na takové, které by měly přes sto dílů. Pohotovost je výjimka potvrzující pravidlo. Skvělé obsazení, skvěle řemeslně zvládnuté, skvěle napsané, realistické... Každý díl je zajímavý a neotřelý. Samozřejmě netuším, jak moc je to reálné, ale je to vlastně jedno. 90% (28.08.2016)