Pohotovosť

Lidské příběhy, to je to, o co tu kráčí. Je až neuvěřitelné, kolik postav dostalo svůj prostor, aniž byste měli pocit, že jsou ostatní ochuzené (i když několik zajímavých charakterů nemělo příležitost se plně projevit, nebylo jich ale mnoho). Mrzí mě, že Julianna Margulies se rozhodla seriál opustit (přestože jí bylo nabídnuto 27 milionů dolarů, raději dala přednost divadlu - je vidět, že někteří lidé hrají pro radost a ne pro peníze), na druhou stranu mě těší, že si stála za svým názorem, když autoři chtěli, aby se její postava vrchní sestra Hathawayová stala lékařkou. Julianna byla proti z důvodu toho, že její charakter je se svým postem spokojený. Ale zpět do obecnější roviny. Pravdou je, že některé díly byly natolik emocionálně plné (aniž by sklouzávaly k patosu a sentimentu), že ve mě zanechaly stopy ještě dlouho po skončení titulků (například díl The Long Way Around, ve kterém se objevil i Ewan McGregor). Netvrdím, že některé situace nebyly absurdní a těžko uvěřitelné, ale také je faktem, že většina postav byla napsána tak lidsky a nestrojeně, že díky tomu mízí veškeré výtky, které bychom mohli mít. (22.06.2006)

Pohotovost je nejen perfektně udělaný seriál, ale také velmi poučný. Vždy, když se na něj dívám, tak obdivuji lidi, kteří takovou práci mohou vykonávat. Je to tak těžké, jak na psychiku, tak fyzicky. Člověk nesmí udělat jedinou chybu, stále se na něj tlačí a vyspat se taky moc nemůže. Lékař se musí podřídit své práci a musí ho to opravdu bavit, jinak nemá šanci vydržet. Jeden z nejlepších seriálů. (10.06.2012)

Pro mě nejlepší lékařský seriál. Příběhy doktorů a pacientů popisuje bez růžových brýlí, a děje se tak svižně, rychle, bez křečovitých dialogů a patetických scén. Za vrchol seriálu ovšem považuji sezóny 6 - 8, v pozdějších dílech, kdy odešla už většina původního osazenstva, autoři už trochu vaří z vody. Přesto je to jediný seriál, kde dokážu tolerovat 15 sérií, všechny je sledovat a ještě chtít víc. (21.07.2008)

Vyniakjúci seriál, technicky zvládnutý na jednotku, psychológia postáv na jednotku, scenár na jednotku. Veľkým plus je to, že tvorcom sa vždy podarilo nájsť kvalitné náhrady za odchádzajúcich hercov. Častokrát ma príjemne zaskočilo do akých problémov sa pustili tvorcovia a ako ich riešili. Či už to bola eutanázia alebo americká zahraničná politika. Zároveň to bolo aj emotívne (hlavne Mark Green s dcérou v dome na pláži) ale nikdy nie presladené. Občas trochu surové ale nie brutálne. Vyvážené ako kvalitná strava. Poteší ma každá repríza tohto seriálu. (19.10.2005)

Na tenhle seriál nejspíš nikdy nezapomenu. Snímek, který se stal matkou pro řadu dalších lékařských seriálů. Pro mě tento seriál má daleko realističtějši děj než například seriál Chicago Hope ... zalíbilo se mi, že děj žil v každém koutu nemocnice. Hlavně nezapomenutelné rychlé přechody kamery z oddělení na oddělení. (18.02.2006)